Nahrazení tagu term novou syntaxí

ZelenyMartin · ZelenyMartin · commit 02c2805efa63 · 2022-04-03T20:07:12.000+02:00
diff --git a/bonusove-kapitoly/vizualizace/vizualizace.md b/bonusove-kapitoly/vizualizace/vizualizace.md
@@ -104,7 +104,7 @@ Pomocí histogramu zobrazíme četnosti jednotlivých hodnot.
 
 ::fig[Histogram výšek]{src=assets/vysky-muzi.png}
 
-Histogram si pro přehlednost můžeme rozdělit do <term cs="přihrádek" en="bins"> po pěti centimetrech
+Histogram si pro přehlednost můžeme rozdělit do :term{cs="přihrádek" en="bins"} po pěti centimetrech
 
 ```pycon
 >>> muzi.hist(bins=[
diff --git a/bonusove-kapitoly/webscraping/webscraping.md b/bonusove-kapitoly/webscraping/webscraping.md
@@ -48,7 +48,7 @@ Stránka se poté v prohlížeči zobrazí nějak takto. Zatím nevypadá příl
 
 Vytvořte si na svém počítači složku `ukazka-html` a otevřete ji ve Visual Studiu. Vytvořte v této složce soubor `ukazka.html` a zkopírujte do něj výše uvedený kód a uložte. Poté tento soubor najděte v průzkumníku a dvojklikem by se vám měl otevřít ve vašem oblíbeném prohlížeči. Můžete tak zkontrolovat, že prohlížeč vaši stránku skutečně zobrazí tak, jak je uvedeno na obrázku výše.
 
-V naší první webové stránce jsme viděli takzvané <term cs="HTML značky" en="HTML tags">. Značky se píší do špičatých závorek a většina značek má otevírací a zavírací část. Například značka `em` pro zvýraznění textu vypadá takto
+V naší první webové stránce jsme viděli takzvané :term{cs="HTML značky" en="HTML tags"}. Značky se píší do špičatých závorek a většina značek má otevírací a zavírací část. Například značka `em` pro zvýraznění textu vypadá takto
 
 ::fig[HTML značka]{src=assets/html-znacka.png size=60}
 
diff --git a/zaklady-programovani/hodnoty-promenne-funkce/hodnoty-promenne-funkce.md b/zaklady-programovani/hodnoty-promenne-funkce/hodnoty-promenne-funkce.md
@@ -16,11 +16,11 @@ $ python3
 
 ## Hodnoty
 
-<term cs="Hodnoty" en="Values"> představují všechny možné druhy dat, se kterými můžou naše programy pracovat. Hodnoty se dle způsobu použití dělí do různých kategorií zvaných <term cs="datové typy" en="data types">. Datových typů existuje velké množství. V tuto chvíli si představíme ty nejzákladnější - celá čísla a desetinná čísla.
+:term{cs="Hodnoty" en="Values"> představují všechny možné druhy dat, se kterými můžou naše programy pracovat. Hodnoty se dle způsobu použití dělí do různých kategorií zvaných <term cs="datové typy" en="data types"}. Datových typů existuje velké množství. V tuto chvíli si představíme ty nejzákladnější - celá čísla a desetinná čísla.
 
 ### Celá čísla
 
-Nejjednodušší datový typ jsou <term cs="celá čísla" en="integers">. Pod tento typ patří hodnoty jako 12, 1321500, -5, 0 a podobně. Pokud do Python konzole napíšete hodnotu, Python vám ji vypíše zpátky, což znamená, že vám rozumí 🙂.
+Nejjednodušší datový typ jsou :term{cs="celá čísla" en="integers"}. Pod tento typ patří hodnoty jako 12, 1321500, -5, 0 a podobně. Pokud do Python konzole napíšete hodnotu, Python vám ji vypíše zpátky, což znamená, že vám rozumí 🙂.
 
 ```pycon
 >>> 127
@@ -29,7 +29,7 @@ Nejjednodušší datový typ jsou <term cs="celá čísla" en="integers">. Pod t
 
 ### Desetinná čísla
 
-S celými čísly bychom si dlouho nevystačili. Dalším datovým typem tedy budou <term cs="desetinná čísla" en="floating point numbers">, např. 13.4, 6.0, -0.0001, 0.0 apod. Pozor, že programátoři vždycky píší desetinná čísla s tečkou, nikoliv s čárkou.
+S celými čísly bychom si dlouho nevystačili. Dalším datovým typem tedy budou :term{cs="desetinná čísla" en="floating point numbers"}, např. 13.4, 6.0, -0.0001, 0.0 apod. Pozor, že programátoři vždycky píší desetinná čísla s tečkou, nikoliv s čárkou.
 
 ## Aritmetické operátory
 
@@ -40,7 +40,7 @@ Nyní už máme prostředky k tomu, abychom mohli pomocí Pythonu něco spočít
 - násobení: **`*`**
 - dělení: **`/`**
 
-Díky těmto operátorům můžeme Python použít jako kalkulačku a psát <term cs="aritmetické výrazy" en="arithmetic expressions"> jako ve škole.
+Díky těmto operátorům můžeme Python použít jako kalkulačku a psát :term{cs="aritmetické výrazy" en="arithmetic expressions"} jako ve škole.
 
 ```pycon
 >>> 12 * 13 + 10
@@ -53,7 +53,7 @@ Všimněte si, že můžeme používat kulaté závorky, pokud potřebujeme změ
 
 ## Proměnné
 
-Při komplikovanějších výpočtech se nám často stane, že si potřebujeme nějaký mezivýpočet uložit pro pozdější použití. K tomu nám slouží takzvané <term cs="proměnné" en="variables">. Proměnná je jakási pojmenovaná krabička nebo šuplík, do kterého si můžeme uložit nějakou hodnotu, abychom ji neztratili a mohli ji používat v dalších výpočtech.
+Při komplikovanějších výpočtech se nám často stane, že si potřebujeme nějaký mezivýpočet uložit pro pozdější použití. K tomu nám slouží takzvané :term{cs="proměnné" en="variables"}. Proměnná je jakási pojmenovaná krabička nebo šuplík, do kterého si můžeme uložit nějakou hodnotu, abychom ji neztratili a mohli ji používat v dalších výpočtech.
 
 Můžeme například v rámci dietního programu spočítat, kolik vanilkových věnečků denně jsme spořádali za posledních 5 dní.
 
@@ -68,7 +68,7 @@ Už od úplných začátků s programováním je dobré učit se dobrým návyk
 
 1. Název proměnné by neměl začínat velkým písmenem, např. ~~<var>Pocet</var>~~. Takové názvy jsou rezervované pro speciální typy proměnných, ke kterým se v tomto kurzu dostaneme až téměř na konci.
 1. Název proměnné by neměl obsahovat diakritiku, např. ~~<var>počet</var>~~. Programovací jazyky vznikaly v anglickém prostředí, kde se diakritika nepoužívá, takže si s ní většina jazyků neporadí.
-1. Víceslovné proměnné nesmí obsahovat mezeru, např. ~~<var>pocet hodin</var>~~. To by si Python myslel, že to jsou dvě proměnné za sebou a nevěděl by co s tím. Pokud chcete proměnnou s více slovy, použijte takzvanou <term cs="velbloudí notaci" en="camel case"> <var>pocetHodin</var> nebo <term cs="hadí notaci" en="snake case"> <var>pocet_hodin</var>.
+1. Víceslovné proměnné nesmí obsahovat mezeru, např. ~~<var>pocet hodin</var>~~. To by si Python myslel, že to jsou dvě proměnné za sebou a nevěděl by co s tím. Pokud chcete proměnnou s více slovy, použijte takzvanou :term{cs="velbloudí notaci" en="camel case"> <var>pocetHodin</var> nebo <term cs="hadí notaci" en="snake case"> <var>pocet_hodin</var}.
 1. Vždy proměnnou pojmenujte tak, aby její název jasně napovídal, co se uvnitř ní nachází. Například proměnná <var>pocet_hodin</var> jasně říká, že v ní bude uložen asi nějaký počet hodin. Můžeme podlehnout touze název proměnné zkrátit například na <var>pcthdn</var>, aby se nám lépe psala. Až ovšem někdo další bude takový program číst, bude mlátit hlavou do stolu, cože proboha znamená zkratka <var>pcthdn</var>.
 1. Naposledy je dobré si uvědomit, že programy i programátoři se téměř vždy pohybují v mezinárodním prostředí. Takže je vždycky lepší pojmenovávat proměnné anglicky. V tomto kurzu ještě tohle pravidlo trošku rozvolníme, ale i tak si můžete začít zvykat na proměnné s názvem <var>number_of_hours</var>.
 
@@ -99,7 +99,7 @@ v proměnné <var>vyplata</var> bude nadále uložena hodnota 2800. Pokud chceme
 
 ## Funkce
 
-S čísly jsme zatím byli schopní pracovat pouze pomocí aritmetických operátorů. To nám ale brzy nebude stačit a budeme potřebovat složitější operace, kterým říkáme <term cs="funkce" en="function">.
+S čísly jsme zatím byli schopní pracovat pouze pomocí aritmetických operátorů. To nám ale brzy nebude stačit a budeme potřebovat složitější operace, kterým říkáme :term{cs="funkce" en="function"}.
 
 Funkce je nějaký komplikovanější výpočet zabalený do jakési krabičky. Této krabičce dáme nějaké jméno, abychom jej mohli používat na různých místech v našem programu.
 
@@ -110,15 +110,15 @@ Dobrým příkladem je funkce `round()`, která pro nás dělá zaokrouhlování
 3
 ```
 
-Tomuto zápisu se říká <term cs="volání funkce" en="function call">. Když funkci voláme, předáváme jí takzvaný <term cs="argument" en="argument">, v našem případě číslo 3.4. Když funkci zavoláme s nějakým argumentem, funkce takzvaně <term cs="vrátí" en="return"> výsledek.
+Tomuto zápisu se říká :term{cs="volání funkce" en="function call">. Když funkci voláme, předáváme jí takzvaný <term cs="argument" en="argument">, v našem případě číslo 3.4. Když funkci zavoláme s nějakým argumentem, funkce takzvaně <term cs="vrátí" en="return"} výsledek.
 
 Funkci si můžeme představit například jako topinkovač. Topinkovač pro nás dělá nějakou užitečnou činnost, kterou chceme často opakovat (opéká topinky). Má svoje jméno (topinkovač). Do topinkovače dáme chleba (argument) a spustíme je (zavoláme). Topinkovač chvíli pracuje a pak nám vrátí výsledek - topinky. Důležité je, že nemusíme řešit jak to topinkovač vlastně dělá, že dokáže opéct chleba. Důležité pro nás je, že to umí a že jej můžeme kdykoliv použít.
 
 ::fig[Toaster]{src=assets/toaster.jpg size=50}
 
 ## Seznamy
 
-Zatím jsme byli schopní do jedné proměnné uložit pouze jednu hodnotu. Pro práci s daty ale budeme potřebovat pracovat s větším množstvím hodnot než pouze s jednou. K tomu nám poslouží takzvané <term cs="seznamy" en="lists">.
+Zatím jsme byli schopní do jedné proměnné uložit pouze jednu hodnotu. Pro práci s daty ale budeme potřebovat pracovat s větším množstvím hodnot než pouze s jednou. K tomu nám poslouží takzvané :term{cs="seznamy" en="lists"}.
 
 Představme si, že si chci zaznamenat počet vanilkových věnečků snědených za posledních 7 dní. V Pythonu si můžu pro tento účel vytvořit seznam, který si uložím do vhodně pojmenované proměnné.
 
@@ -234,7 +234,7 @@ Dalším užitečným operátorem je celočíselné dělení. Dejme tomu, že js
 4
 ```
 
-Všimněte si, že nám po čtyřech týdnech zbude ještě pár dní. Pokud chceme přesně vědět, kolik dní nám bylo po dělení sedmi, použijeme operátor <term cs="zbytek" en="division reminder">.
+Všimněte si, že nám po čtyřech týdnech zbude ještě pár dní. Pokud chceme přesně vědět, kolik dní nám bylo po dělení sedmi, použijeme operátor :term{cs="zbytek" en="division reminder"}.
 
 ```pycon
 >>> 33 % 7
diff --git a/zaklady-programovani/prvni-programy/prvni-programy.md b/zaklady-programovani/prvni-programy/prvni-programy.md
@@ -230,7 +230,7 @@ Za posledních pár lekcí už jsme se naučili používat pěknou řádku typů
 - pravdivostní hodnoty
 - seznamy
 
-Nyní nám přibude jedna navíc, která se jmenuje <term cs="rozsah" en="range">. Rozsahy slouží k tomu, abychom v Pythonu uměli říct, že chceme všechna čísla z nějakého rozmezí hodnot. Pokud bychom například chtěli všechna čísla mezi 1 a 10, mohli bychom vyrobit seznam
+Nyní nám přibude jedna navíc, která se jmenuje :term{cs="rozsah" en="range"}. Rozsahy slouží k tomu, abychom v Pythonu uměli říct, že chceme všechna čísla z nějakého rozmezí hodnot. Pokud bychom například chtěli všechna čísla mezi 1 a 10, mohli bychom vyrobit seznam
 
 ```py
 [1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10]
diff --git a/zaklady-programovani/slovniky-json/slovniky-json.md b/zaklady-programovani/slovniky-json/slovniky-json.md
@@ -6,7 +6,7 @@ Jelikož už známe seznamy, mohli bychom zkusit reprezentovat absolventa třeba
 absolvent = ['Petr', 'Roman', 2017, 0.95, True]
 ```
 
-Hned ale vidíme, že z takového seznamu není úplně zřejmé, co která hodnota znamená. Musíme si pamatovat, že na indexu 0 je křestní jméno, na indexu 3 docházka apod. Mnohem pohodlnější by bylo, kdybychom mohli jednotlivé hodnoty místo indexování přímo pojmenovat. A přesně k tomuto účelu máme v Pythonu datový typ <term cs="slovník" en="dictionary">.
+Hned ale vidíme, že z takového seznamu není úplně zřejmé, co která hodnota znamená. Musíme si pamatovat, že na indexu 0 je křestní jméno, na indexu 3 docházka apod. Mnohem pohodlnější by bylo, kdybychom mohli jednotlivé hodnoty místo indexování přímo pojmenovat. A přesně k tomuto účelu máme v Pythonu datový typ :term{cs="slovník" en="dictionary"}.
 
 ## Slovníky
 
@@ -179,9 +179,9 @@ Malá potíž je ovšem v tom, že Python sám o sobě neobsahuje modul pro stah
 
 ## Externí moduly a balíčky
 
-Python sám o sobě obsahuje mnoho užitečných modulů pro řešení různých typů úloh. Už jsme viděli modul `random` pro práci s náhodnými čísly, modul `statistics` pro základní statistické funkce nebo modul `sys` pro práci s operačním systémem. Všem modulům, které jsou součástí základní instalace Pythonu, se dohromady říká <term cs="standardní knihovna" en="standard library">. Přehled všech modulů, které standardní knihovna obsahuje můžete najít [v Python dokumentaci](https://docs.python.org/3/library/).
+Python sám o sobě obsahuje mnoho užitečných modulů pro řešení různých typů úloh. Už jsme viděli modul `random` pro práci s náhodnými čísly, modul `statistics` pro základní statistické funkce nebo modul `sys` pro práci s operačním systémem. Všem modulům, které jsou součástí základní instalace Pythonu, se dohromady říká :term{cs="standardní knihovna" en="standard library"}. Přehled všech modulů, které standardní knihovna obsahuje můžete najít [v Python dokumentaci](https://docs.python.org/3/library/).
 
-Čas od času ale v Pythonu potřebujeme vykonat nějakou činnost, pro kterou není ve standardní knihovně dostupný žádný modul, například stáhnou data z internetu. V takovém případě budeme muset z internetu stáhnout a nainstalovat takzvaný <term cs="balíček" en="package">.
+Čas od času ale v Pythonu potřebujeme vykonat nějakou činnost, pro kterou není ve standardní knihovně dostupný žádný modul, například stáhnou data z internetu. V takovém případě budeme muset z internetu stáhnout a nainstalovat takzvaný :term{cs="balíček" en="package"}.
 
 Balíčky obsahují moduly, které po instalaci balíčku můžeme importovat v našem programu.
 
diff --git a/zaklady-programovani/text-chroustani/text-chroustani.md b/zaklady-programovani/text-chroustani/text-chroustani.md
@@ -4,7 +4,7 @@ Pythonu mohli pracovat nejen s čísly, ale i s texty.
 
 ## Řetězce
 
-Pokud chceme v Pythonu zadat nějak kousek textu, použijeme takzvaný <term cs="řetězec" en="string">.
+Pokud chceme v Pythonu zadat nějak kousek textu, použijeme takzvaný :term{cs="řetězec" en="string"}.
 Řetězce se v Pythonu uzavírají do jednoduchých nebo dvojitých uvozovek.
 Například:
 
@@ -215,7 +215,7 @@ pisemky = [0, 2, 0, 1, 1, 3]
 
 Z takového zápisu nás bolí hlava, takže chceme známky převést do běžného
 formátu, tedy ke každé z nich přičíst jedničku. To provedeme pomocí takzvaného
-<term cs="chroustání seznamů" en="list comprehension">
+:term{cs="chroustání seznamů" en="list comprehension"}
 
 ```pycon
 >>> [znamka+1 for znamka in pisemky]
@@ -287,7 +287,7 @@ typ hodnoty...
 
 ### Pravdivostní hodnoty
 
-Datový typ <term cs="pravdivostní hodnota" en="bool"> slouží k tomu, abychom
+Datový typ :term{cs="pravdivostní hodnota" en="bool"} slouží k tomu, abychom
 mohli v našem programu vyjádřit, zda je něco pravda či nepravda. Proto nám
 pro tento typ stačí pouze dvě hodnoty: `True` (pravda) a `False` (nepravda).
 Pravdivostní hodnoty jsou opět hodnoty jako každé jiné. Můžeme je tady
