Památník lovců mamutů Předmostí

232 | 233 Památník lovců mamutů v Předmostí u Přerova Jiří Svoboda Během těžby vápence a spraší v 19. a 20. století mizelo rozsáhlé a vícevrstevné sídliště středního a mladého paleolitu v Předmostí u Přerova doslova před očima. Na archeologických odkryvech se průběžně střídaly všechny hlavní osobnosti tehdejšího paleolitického výzkumu (J. Wankel, K. J. Maška, M. Kříž, J. Knies, K. Absolon a další), takže lokalita (obr. 1) už na přelomu 19. a 20. století vstoupila do evropské paleolitické literatury (obr. 2). V meziválečném období se objevily také první úvahy o vybudování nějakého památníku na tak významném místě, ale od myšlenky k realizaci bylo ještě daleko. Dnes je většina odtěžené plochy (lokalita Ia) zastavěna panelovým sídlištěm a zbytky kulturních souvrství se uchovaly jen ve sprašovém obalu vápencového Hradiska na severním okraji (Předmostí II, převážně střední paleolit), pod předmosteckým hřbitovem v části jižní (Předmostí Ib, gravettien) a na jednotlivých místech v širším okolí (například Předmostí III). Archeologický ústav Akademie věd na tuto půdu vstoupil v roce 1971 při příležitosti konference ke 400. výročí úmrtí Jana Blahoslava, osobnosti, jíž vděčíme za historicky prvou zmínku o předmosteckých nálezech. Bohuslav Klíma, Emanuel Vlček a Jaroslav Macoun tam přednesli referáty o stavu archeologického, antropologického a geologického výzkumu, na velkém vápencovém balvanu v místech odtěžené Skalky byla slavnostně odhalena pamětní deska a pod hřbitovní zdí byla odkryta revizní sonda.1 A protože se toto místo (lokalita Ib) ještě stále zdálo být perspektivní, prokopal B. Klíma ukázkový výsek sídelní plochy, chránil jej provizorní konstrukcí a pletivem. Je přirozené, že na městské periferii (ještě před panelovou zástavbou) se taková ochrana ukázala z dlouhodobého hlediska jako nedostatečná. Do Předmostí jsme se vrátili v letech 1989–1992 revizním výzkumem obou perspektivních lokalit II i Ib, abychom aktualizovali poznatky o stavu paleolitických vrstev v celém areálu. Tato fáze výzkumu přinesla nová zjištění zejména ke střednímu paleolitu (interglaciální taubachien), pro gravettien se spíše potvrdily stávající poznatky, doplnily se datace a přírodovědné analýzy. Od roku 2002 jsme ve spolupráci s Olomouckým krajem, statutárním městem Přerov a Muzeem Komenského připravovali stálou terénní expozici a její architektonické řešení. Po sérii sondáží podél staré hřbitovní zdi byl v létě 2006 odkryt optimální výsek impozantní akumulace mamutích kostí, kterou architekt „za pochodu“, 1 současně s naším výzkumem, obestavoval jednoduchou, ale moderní gabilonovou strukturou. Tak byla zajištěna trvalá konzervace. Na výzkumu v létě 2006 se vedle našich studentů, převážně z Masarykovy univerzity, podílela skupina archeologů, paleobotaniků a studentů z Cambridgeské univerzity, kterou vedl Martin Jones (obr. 3, 4). Zázemí nám poskytla předmostecká škola, na jejímž dvoře fungovala terénní laboratoř (obr. 5). Vědecký význam tohoto odkryvu byl několikerý.2 Po desetiletích debat o stratigrafii gravettského souvrství se podařilo identifikovat a datovat dvě základní vrstvy, z nichž spodní náleží pavlovské fázi před zhruba 31 tisíci lety a svrchní fázi willendorfsko-kostěnkovské před 29 tisíci lety, v obou případech v kontextu archeologického i biologického materiálu. Úložní charakter tohoto souvrství, který ukazuje na mírné posuny zemin i předmětů po svahu, umožnil vyjádřit se k interpretaci slavného pohřebního areálu, který se původně rozkládal jen o 40 metrů výše směrem k odtěžené Skalce.3 Ale i samotná mamutí skládka je vědecky i divácky atraktivní vzhledem k dominanci velkých kostí mamuta (v doprovodu méně viditelných kostí soba, koně, tura, vlka, lva, lišky, zajíce, ptáků a samozřejmě průvodních artefaktů a úlomků barviv). Památník lovců mamutů v Předmostí otevřela náměstkyně primátora Elena Grambličková 7. října téhož roku 2006 (obr. 1, 6). Na rozdíl od archeoparku Pavlov4 jde v tomto případě o památník v pravém slova smyslu, archeologická expozice je ale dostupná v nedalekém přerovském hradě. Prostor pro hru, experimenty a rekreaci měl realizovat další projekt archeologického parku „Mamutov“ situovaný do zalesněného prostoru Hradiska. Ten bohužel stále zůstává pouze na papíře, ale „živé“ funkce zatím nahrazují četné aktivity předmostecké základní školy. Návštěvník Památníku lovců mamutů uvidí na bazi autentickou a impozantní akumulaci velkých zvířecích kostí, čelně proti sobě několikametrový profil nadložních spraší a úplně nahoře si přečte slova Jana Blahoslava (navzdory všem peripetiím dodnes aktuální): Ještě veliké kosti obrův v vršku pod skalkou předmostskou vykopávají; zuby tak ve­ liké jako pěst, jako hlava člověčí; žebra jako břevence; i rohy veliké, též nalézávali… Klíma 1972. Obr. 1. Památník lovců mamutů po otevření. 2 Svoboda et al. 2013. 3 Velemínská, Brůžek (eds.) 2008. 4 Viz kapitolu Archeopark Pavlov. 04 Veřejnost Obr. 2. Faksimile dvoustrany z deníku K. J. Mašky s nejkompletněji dochovaným skeletem muže Př 3 v rámci pohřebního areálu. Obr. 3. Odkryv kulturního souvrství v interiéru stavby. 234 | 235 Obr. 4. Během prací se ve spodní vrstvě objevil výsek mamutí skládky. Obr. 6. Vypreparovaná plocha v interiéru památníku, současný stav expozice. Foto M. Frouz. Obr. 5. Plavení, flotace a třídění probíhaly během výzkumu na dvoře předmostecké školy.