prvním velkým šokem byl už samostatný český, dříve československý stát, ale byl jsem potěšen statečností a odhodláním lidí, kteří se o jeho vznik zasadili. To bylo příjemné překvapení.
Pak přišel asi největší šok, skutečně smutná událost, kterou pro mě byla, jako asi pro mnoho lidí, tzv. mnichovská dohoda. Pak už jsem od 20. ani 21. století žádná velká očekávání neměl, pokrok v technice za toto století byl neuvěřitelný, ale lidská povaha je stále stejná. Snad jen dalším příjemným překvapením byl listopad 1989, jsem rád, když dojde k úspěšnému vyřešení problému bez prolévání krve.
Jinak stále sedím v knihovně a studuji historické prameny, abych si utvořil ucelenější obraz, ale toto tak namátkou z toho, o čem jsem se zatím dozvěděl.
Co šokovalo nejvíce Vás, pane kolego?