Ohcejoga guovllu sápmelaččaid ja nuortasápmelaččaid soađi áigge vásihusain lea gárváneamen ođđa čielggadeapmi.
Gáregasnjárgalaš Biret-Ovllá Nillá, Nilla Pieski lea dutkan soahtebeaivegirjjiid, girkogirjjiid ja eará arkiivvaid, ja čohkken dárkilis dieđuid das, makkár diliin ja dáistalemiin sápmelaččat jápme dálvesoađis, joatkkasoađis ja Sámi soađis. Son lea geargga geargga iežas čielggademiin ja almmustahttá dan čálusin lagamuš áiggiid.
Pieski lea riegádan jagis 1966, nu ahte son ii leat ieš vásihan soađi. Su mánnávuhtii ja nuorravuhtii Ohcejogas soađi váikkuhusat goittot olahedje suoivana láhkai. Su áhčči Biret-Ovllá, Ola Pieski hávváduvai soađis. Bealle suoli gánda guldalii áhčis ja eará veteránaid hálešteami álo, go dakkárat gallededje.
– Sii orro hállamin dakkár máilmmi áššiin, maid lei váttis áddet. Muhto dat ledje hirbmat miellagiddevaš ságat, Pieski muitala.
– Ohppen ovtta oahpes albmá bokte, makkár lei áhččán ovdal soađi ja makkár soađi maŋŋá. Áhčči lei moddjás ja hilbes almmái ovdal soađi. Soađis áhčči lei rievdan, son suhtai hirbmat álkidit.
– Dalle mun smiehttagohten, mii lea dáhpáhuvvan, mii rievdadii áhči. Fuomášin, ahte munhan in leat iežan áhči goasge dovdan. Dan, mii son rievtti miel lei. Lean oaidnán dušše daid beliid sus, maid son lea ožžon soađis.
Nilla Pieski lea bolton ollu arkiivadieđuid. Dáinna lágiin son guorai maiddái áhčis soahtebálgáid. Okta guovddášbáiki lei Salla guovllus várri, mii dán áigái gullá Ruššii.
– Sallas leat dakkár dáistalanbáikkit go Kelsinkäinen ja Kieristelmävaara. Jurddašin, ahte diehko bázii áhččán vuosttas geardde, oassi sus. Doppe gahčče, jápme 200 Suoma soahteveaga soalddáha, das báktevári alde.
– Áhččán seaillui heakkas das, muhto gal dat váikkuhii olbmui. Sus mii nu bázii dan vári ala ja oaččui maid nu eará fárrui. Dat mii bázii dohko, dan mii mánát eat beassan goasge oaidnit. Mii oinniimet dan, maid son fidnii fárrui doppe, šuohkiha Nilla Pieski.
"Soađis gahččan olbmuid muitu ii galgga jáddat"
Nilla Pieski lea ohcan dieđuid sihke iežas báikegotti, Ohcejoga olbmuin ja maiddái nuortasápmelaččain, geat leamaš soađis.
Pieski čielggadeapmi doallá sisttis dieđuid das, gos dát albmát ledje soahtebálvalusas, gos soađi áigge ja mii dáhpáhuvai juste dalle, go sii gahčče soađis ja jápme.
Ohcejohkalaččain soahti doalvvui 17 albmá. Suonnjel, Báhčaveaji ja Beahcán nuortasápmelaččain goittot 12 albmá gahčče soađis. Dasa lassin máŋggas fáŋgejuvvojedje ja jávke.
– Mun lean nuortasápmelaččain maid ohcan ja čállán dieđuid das, geat gahčče soađis ja gos sii leamaš dáistalemiin. Čeavetjávrris rabastuvvui geassit muitomearka, mas leat oidnosis daid nuortalaččaid namat, geat leat soađis gahččan. Sis lean ohcan dárkilut dieđuid das, gos sii ledje soađis ja mii dáhpáhuvai sidjiide.
Pieski dahká dán čielggadanbarggu danin, go su mielas muittut eai galgga jáddat.
– Vai boahttevaš buolva muittášii dan, maid ovddit buolva lea bargan, maid dat lea vásihan. Makkár diliid čađa soađi áigge eallán buolva lea mannan, eai dušše albmát, muhto maiddái nissonolbmot ja mánát.
Video lea gárvvis – čállosa son almmustahttá maŋŋelis
Nilla Pieski čájeha iežas čohkken video ja muitala soađi áigge dáhpáhusain bearjadaga 6.12. iehčanasvuođabeaivve meassu maŋŋá Ohcejoga báhpagárdimis.
Multimediačájálmassii son lea čohkken filbmabihtáid, čuovgagovaid, jietnagovaid ja arkiivadieđuid. Gáldun son lea geavahan earret earáid riikkaarkiivva (su. Kansallisarkisto) dokumeanttaid, soahtebeaivegirjjiid ja girkogirjjiid. Govain leat ollu maiddái soahteveaga dieđihankompaniija govvejeaddjiid materiálat.
Čálusin Nilla Pieski almmustahttá iežas čielggadeami lagamuš áiggiid.
Jápmaságat johte, ráját gessojuvvojedje ođđasit ja ruovttuid galggai guođđit
Áigodat jagis 1939 jahkái 1945 gohčoduvvo nubbin máilmmisoahtin, dat bisttii masá beaivvi ala guhtta jagi (1.9.1939–2.9.1945). Máilmmiviidosaččat dan soađis jápme 73 miljon olbmo.
Nilla Pieski čielggadeapmi guoská daid olbmuid, geat gahčče dálvesoađis 30.11.1939–13.3.1940, joatkkasoađis 22.6.1941–19.9.1944 ja Sámi soađis 15.9.1944–27.4.1945.
Árvvu mielde lagabui čuohte sápmelačča sámeguovllu gielddain Anáris, Beahcámis, Eanodagas, Ohcejogas ja Soađegilis gahčče soađi dáistalemiin. Dasa lassin ollugat dušše sođiid maŋŋá miinnáid ja eará soađi dagahan sivaid geažil. Ollugat maid fáŋgejuvvojedje ja jávke nu, ahte sin galgamušas ii leat sihkkaris diehtu.
Dálvesoađi álgimis lea dál gollan 80 jagi. Skábmamánu maŋimuš beaivve 1939 Sovjetlihttu rohkkáhii Suoma. Dát soahti bisttii beal njealját mánu. Dálvesoađis Suopma massii nuppelot proseantta viidodagastis Sovjetlihttui. Dat fas mearkkašii, ahte badjel 400 000 olbmo manahedje ruovttuideaset ja fárrehuvvojedje nuppos Suomas, sin joavkkus leat Anárjávrri birrasii ásaiduvvan Beahcán guovllu nuortasápmelaččat.