Hrom je akustický třesk doprovázející výboj blesku.[pozn. 1] Vysoká hustota proudu ve výbojovém kanálu blesku zahřeje vzduch na vysoké teploty. Dochází k ionizaci vzduchu a vzniku plazmatu. Zahřáté plazma se prudce rozpíná, tlačí na okolní vzduch a vyvolává rázovou vlnu, kterou pak slyšíme jako hrom. Akustický třesk hromu se v atmosféře šíří a odráží se od překážek, hlavně terénních útvarů (např. kopců). Zvuk hromu odražený od překážek dobíhá k pozorovateli se zpožděním a prodlužuje trvání akustického efektu.

Krátká ukázka hromů
Problémy s přehráváním? Nápověda.

Odhad vzdálenosti úderu blesku

editovat

Rychlost světla je tak vysoká, že světlo od výboje k pozorovateli dorazí za nepostřehnutelnou dobu, prakticky okamžitě. Naproti tomu rychlost zvuku ve volné atmosféře činí přibližně 340 m/s, za dobu 3 sekund pak zvuk hromu urazí asi 1 020 metrů. Zvuk hromu se tedy od místa výboje k pozorovateli šíří rychlostí přibližně 1 km za 3 sekundy.

Poznámky

editovat
  1. Slovník spisovného jazyka českého ovšem uvádí i druhý význam slova hrom, a sice úder blesku (tzn. nejen jeho zvukový projev). Tento význam se vyskytuje především ve starší terminologii (např. hromosvod) a v lidových rčeních.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat