Bernské Alpy
Bernské Alpy patří spolu s Walliskými k největším a nejvýznamnějším celkům nejen na území Švýcarska, ale v Evropě vůbec. Pohoří se vyznačuje mohutným zaledněním. Hlavní hřeben Bernských Alp je zároveň rozvodím mezi Severním a Středozemním mořem.
Bernské Alpy Berner Alpen | |
---|---|
Eiger (3 970 m, severozápadní strana), pohled od Kleine Scheidegg) | |
Nejvyšší bod | 4 274 m n. m. (Finsteraarhorn) |
Nadřazená jednotka | Západní Alpy |
Sousední jednotky | Walliské Alpy, Urnské Alpy, Freiburské Alpy, Masiv Mont Blanc, Gotthard |
Podřazené jednotky | Diablerets - Muveran, - Wildstrubel, Balmhorn, Jungfrau - Eiger Blümlisalp, Bietschhorn, Aletschhorn, Finsteraarhorn |
Světadíl | Evropa |
Stát | Švýcarsko |
Horniny | žula, rula, svor, amfibolit, vápenec |
Povodí | Rhôna, Lonza, Kander |
Souřadnice | 46°25′30″ s. š., 7°41′37″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha
editovatBernské Alpy patří do Švýcarských Alp. Hranici masivu lze vytyčit na severu osou dvou velkých jezer – Brienzským a Thunerským a od Freiburských Alp je dělí údolí Niedersimmental, středisko Gstaad a přes sedlo Col du Pillon vede tato hranice až do údolí Rhôny. Východní ohraničení pohoří tvoří údolí Aary po sedlo Grimselpass a končí opět u Brienzského jezera.
Geologie
editovatHoropisně Bernské Alpy náleží k vnějším krystalickým Alpám. Hlavními stavebními horninami jsou žuly, ruly, svory, ale také amfibolity. Na západě území leží jedna z nejvýše položených krasových oblastí Evropy - Diablerets (3220 m), tvořená šedivým vápencem. Tento stavební prvek se však také nachází přímo v centrální části pohoří - Diablerets, Eiger, Wildhorn a další vrcholy.
Členění
editovatPohoří Bernské Alpy dělíme na několik samostatných skupin. Viděno ve směru západ – východ to jsou skupiny : Diablerets - Muveran, masiv Wildhorn – Wildstrubel, Balmhorn, Jungfrau – Eiger Blümlisalp, Bietschhorn, Aletschhorn a Finsteraarhorn. Na tyto dominantní celky navazuje na severozápadě nižší oblast zvaná Berner Oberland s vrcholy od 2000–2900 metrů.
Zalednění
editovatV místě zvaném Konkordiaplatz se stýkají hned čtyři velké ledovce pohoří. Jedná se o Grosser Aletschfirn, Jungfraufirn, Ewigschneefeld a Grünegfirn. Je to zároveň místo, z něhož se vydává na svou takřka 26 km dlouhou pouť největší alpský ledovec vůbec – Grosser Aletschgletscher. Také ostatní bernské ledovce – Kanderfirn, Fieschergletscher či Unteraargletscher snesou takřka "himálajská" měřítka.
Vrcholy
editovatSnad nejznámějšími vrcholy Bernských Alp je trojlístek hor Mönch, Jungfrau a Eiger. Především posledně jmenovaný štít si našel své pevné místo v historii dobývání evropských velehor. Jeho proslulá severní stěna patří dodnes mezi největší výzvy. Celkem 9 vrcholů přesahuje hranici 4000 metrů. Jsou to :
- Finsteraarhorn (4274 m)
- Aletschhorn (4195 m)
- Jungfrau (4158 m)
- Mönch (4107 m)
- Schreckhorn (4078 m)
- Lauteraarhorn (4042 m)
- Gross Fiescherhorn (4049 m)
- Gross Grünhorn (4043 m)
- Hinter Fiescherhorn (4025 m)
Infrastruktura
editovatPohoří je dobře zpřístupněno. Do četných bočních údolí, jak již od severu (Kiental, Obersimmental), tak od jihu (Lötschental), zabíhá několik lokálních silnic, množství lanovek a pozemních drah. Snad nejznámější je ozubená železnice Jungfraubahn na sedlo Jungfraujoch vybudovaná v létech 1896–1912 a vedená nitrem hory Eiger a Mönch. Svou maximální výškou 3454 m se pyšní nejvýše položeným nádražím v Evropě.
Nejvýznamnější střediska oblasti jsou :
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Průvodce po Švýcarských horách (vydavatelství Mirago)
Související články
editovat- doprava
- Jungfraubahnen: seskupení železničních drah, které zajišťují kolejovou dopravu v oblasti Jungfrauregionu tzv. bernských Alp, kantonu Bern.
- region
- Jungfrauregion: oblast kolem vrcholů Jungfrau.
- Švýcarské Alpy Jungfrau-Aletsch – území o rozloze 824 km² chráněné UNESCEM jako světové přírodní dědictví
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernské Alpy na Wikimedia Commons