Wikipedie

Fedora

linuxová distribuce
Tento článek je o linuxové distribuci. Další významy jsou uvedeny na stránce Fedora (rozcestník).

Fedora (do verze 6 včetně Fedora Core) je linuxová distribuce založená na balíčkovacím systému RPM, vyvíjená komunitou vývojářů okolo Fedora Project, sponzorovaného společností Red Hat, od jejíž distribuce se projekt oddělil.

Fedora
Logo
Fedora 40 a GNOME 46
Fedora 40 a GNOME 46
VyvíjíFedora Project
Rodina OSGNU/Linux
DruhOpen source
První zveřejnění6. listopadu 2003
Aktuální verze41 / 29. října 2024
Způsob aktualizaceDNF, PackageKit
Správce balíčkůRPM, Flatpak
Podporované platformyi686, x86-64, Power64, ARM
Typ jádraMonolitické jádro
Výchozí uživatelské rozhraníGNOME
LicenceRůzné
StavAktivní
Oficiální webgetfedora.org

Cílem projektu je vytvořit kompletní operační systém pro všeobecné použití z open source softwaru. Fedora vznikla jako reakce na obchodní strategii Red Hatu, který se v roce 2003 rozhodl zaměřit na sféru komerčního nasazení a vyvíjet pouze komerční Red Hat Enterprise Linux.

Fedora je vyvíjena s důrazem na použití na domácích počítačích, avšak umožňuje i využívání na serverech. Vyvíjí ji komunita vývojářů za podpory společnosti Red Hat. Fedora je známá svou pokrokovostí a zpravidla přináší v každé verzi několik zásadních novinek. Nové verze Fedory vycházejí pravidelně každých šest až osm měsíců.

Další mezi uživateli oblíbenou vlastností Fedory je, že díky použití čerstvých verzí komponent dobře podporuje nový hardware, takže Fedoru lze zpravidla snadno a bez nutnosti složité ruční konfigurace zprovoznit i na moderních počítačích, na kterých je instalace konzervativnějších distribucí obtížná.

Historie

editovat

Projekt Fedora byl vytvořen koncem roku 2003, když byl ukončen projekt Red Hat Linux. Red Hat doporučil uživatelům původní ukončené distribuce, aby přešli na komerční Red Hat Enterprise Linux (RHEL), který pokračuje tam, kde byl vývoj ukončen, pouze s oficiální (placenou) podporou. Někteří vývojáři RHEL se účastní i vývoje Fedory.

Celkový pohled

editovat

Fedora se dodává na pěti CD nebo jednom DVD. Ovšem pouze první dvě CD jsou potřebná pro základní instalaci. Podporována je i instalace ze sítě přes HTTP, FTP nebo NFS. Fedora používá jako základní grafické prostředí GNOME, dobře podporováno je však i prostředí KDE, které je rovněž obsaženo na oficiálních CD a DVD. Lze však využít i další alternativní grafická prostředí. Jako základní bootovací zavaděč se používá GNU GRUB. Fedora je navržena pro snadnou instalaci a konfiguraci, obsahuje sadu jednoduchých nástrojů pro instalaci nových balíčků a konfiguraci systému. Jako souborový systém je standardně podporován Btrfs a pro instalaci nových aplikací upřednostňuje používání RPM balíčků. RPM balíčky usnadňují správu jednotlivých balíčků v systému. Podporovány jsou také aplikace ve formátu Flatpak.

Vývoj

editovat

Dosud bylo vydáno patnáct stabilních verzí Fedory. Každá ze stabilních verzí prošla třemi testovacími verzemi, které byly vydány za účelem hledání nedostatků a chyb, na které následně mohou uživatelé – testeři upozornit. Z těchto verzí se poté po opravě chyb a nedostatků, které ohlásí uživatelé nebo na které přijdou sami vývojáři, stává ostrá verze.

Vlastnosti Fedory

editovat

Distribuce

editovat

Fedora je distribuována mnoha různými způsoby:

  • Fedora DVD – DVD na kterém jsou k dispozici všechny balíčky;
  • Live CD – vytvoření živého CD/DVD nebo je možné bootovat rovnou z USB flash disku a volitelně nainstalovat na pevný disk;
  • Minimální instalační médium (Minimal CD) – slouží k instalaci přes protokol HTTP, FTP nebo NFS, základ instalace má asi jen 10 MB;
  • Záchranné CD nebo USB – používá se pokud některá část systému selhala a musí být opravena.

Projekt Fedora rovněž distribuuje vlastní varianty Fedory, které se nazývají Fedora spiny. Ty jsou postaveny z určité softwarové sady a mají kombinaci softwaru pro splnění požadavků konkrétního druhu koncového uživatele. Fedora spiny jsou vyvíjeny několika zájmovými skupinami Fedory. Je také možné vytvořit Live USB verze Fedory pomocí Fedora Live USB creator, UNetbootin nebo dd.

Skupina EPEL (Extra Packages for Enterprise Linux) je dobrovolnou komunitou založenou na úsilí z projektu Fedora vytvořit vysoce kvalitní add-on balíčky, které doplňují Fedoru.

Pro správu balíčků je používán nástroj dnf a PackageKit.

Softwarové úložiště

editovat

Fedora je nainstalována se širokou škálou softwaru, který zahrnuje LibreOffice, Firefox, Empathy, Evolution a GIMP. Další software, který není nainstalován ve výchozím nastavení lze stáhnout pomocí správce balíčků. Před Fedorou 7, byly dvě hlavní úložiště – základní a extra. Fedora Core obsahoval všechny základní balíčky, které byly požadovány v operačním systému, stejně jako jiné balíčky, které byly distribuovány spolu s instalačním CD/DVD a byl udržován pouze vývojáři Red Hat. Existují úložiště třetích stran, které distribuují další balíčky, ale nejsou zahrnuty ve Fedoře buď proto, že nesplňuje definici svobodného softwaru, nebo proto, že distribuce tohoto softwaru může porušovat zákony USA.

Desktop a Spiny

editovat

Výchozí plocha ve Fedoře je desktopové prostředí GNOME, ale Fedora nabízí GNOME Shell jako výchozí rozhraní od vydání Fedory Core 15. Ostatní desktopová prostředí jsou k dispozici jako Fedory a lze doinstalovat desktopová prostředí KDE Plasma, Xfce a LXDE. Kromě toho, specializované "spiny" jsou k dispozici ve výchozím nastavení. Další spiny jsou k dispozici pro konkrétním zaměření např. specializované zájmy, hraní her, bezpečnost, design nebo robotika.

Funkce zabezpečení

editovat

Bezpečnost je jedním z nejdůležitějších prvků ve Fedoře. Jedním z bezpečnostních prvků je Security-Enhanced Linux, linuxová funkce, která implementuje celou řadu bezpečnostních politik, včetně povinných kontrol přístupu, pomocí linuxového modelu zabezpečení (LSM) v linuxovém jádře. SELinux byl představen ve Fedoře Core 2. Ve výchozím nastavení byla funkce vypnuta, protože radikálně změnila způsob, jakým operační systém fungoval, ale byla povolena ve výchozím nastavení ve Fedoře Core 3 a zavedla méně striktní cílenou politiku.

Verze

editovat
Verze Jádro (vydání) Jádro (poslední) Gnome Datum vydání Datum ukončení podpory
1 Yarrow 2.4.19 2.4.22-1.2199 2.4 6. listopadu 2003
2 Tettnang 2.6.5-1.358 2.6.10-1.771 2.6 18. května 2004
3 Heidelberg 2.6.9-1.667 2.6.12-1.1381 2.8 8. listopadu 2004
4 Stentz 2.6.11-1.1369 2.6.12-1.1456 2.10 13. června 2005
5 Bordeaux 2.6.15-1.2054 2.6.20-1.2320 2.14 20. března 2006
6 Zod 2.6.18-1.2798 2.6.20+ 2.16 24. října 2006
7 Moonshine 2.6.21-1.3194 2.6.21+ 2.18 31. května 2007
8 Werewolf 2.6.23.1-42 2.6.23+ 2.20 8. listopadu 2007
9 Sulphur 2.6.24.7-92 2.6.24+ 2.22 13. května 2008
10 Cambridge 2.6.27.5-117 2.6.27+ 2.24 25. listopadu 2008
11 Leonidas 2.6.29.4-167 2.6.29+ 2.26 9. června 2009
12 Constantine 2.6.31.6-162 2.6.31+ 2.28 17. listopadu 2009
13 Goddard 2.6.33 2.6.33+ 2.30 25. května 2010
14 Laughlin 2.6.35 2.6.35+ 2.32 2. listopadu 2010
15 Lovelock 2.6.38 2.6.38 3.0 24. května 2011
16 Verne 3.1 3.1 3.2 8. listopadu 2011
17 Beefy Miracle 3.3 3.3 3.4 29. května 2012
18 Spherical Cow 3.6 3.9 3.6 15. ledna 2013
19 Schrödinger's cat 3.9 3.14 3.8 2. července 2013
20 Heisenbug 3.11 4.0 3.10 17. prosince 2013
21 3.17 4.0 3.14 9. prosince 2014
22 4.0 4.2 3.16 26. května 2015
23 4.2 4.4 3.18 3. listopadu 2015
24 4.5 3.20 21. června 2016
25 4.8 3.22 22. listopadu 2016 12. prosince 2017
26 4.11 3.24 11. července 2017 29. května 2018
27 4.13 3.26 14. listopadu 2017 30. listopadu 2018
28 4.16 3.28 1. května 2018 28. května 2019
29 4.18 3.30 30. října 2018 26. listopadu 2019
30 5.0 3.32 30. dubna 2019 26. května 2020
31 5.3 3.34 22. října 2019 24. listopadu 2020
32 5.6 3.36 28. dubna 2020 25. května 2021
33 5.8 3.38 27. října 2020 30. listopadu 2021
34 5.11 40 27. dubna 2021[1] 1. června 2022[2]
35 5.15 41 2. listopadu 2021[3] 29. listopadu 2022
36 5.17 42 10. května 2022 16. května 2023
37 6.0 43 15. listopadu 2022[4] 14. listopadu 2023
38 6.2 44 18. dubna 2023 14. května 2024
39 6.5 45 7. listopadu 2023 26. listopadu 2024[5]
40 6.8 46 23. dubna 2024 13. května 2025
41 6.11 47 29. října 2024 není známo
42 není známo 48 22. dubna 2025 není známo

Fedora Core 1

editovat

Fedora Core 1 je první verzí Fedory. Byla vydána 6. listopadu, 2003. Fedora Core 1 je založena na distribuci Red Hat Linux 9 a dodávala se s Linux Kernel verze 2.4.19, a v prostředí GNOME verze 2.4.0-1 a také v prostředí KDE verze 3.1.4. – 3.1.6. Tato verze byla vydána pod názvem Yarrow. Vývoj této verze je již ukončen.

Fedora Core 2

editovat

Datum vydání Fedora Core 2 je 18. března 2004. Jeho názvem je Tettnang. Vývoj této distribuce je rovněž ukončen. Tato distribuce byla první, která obsahovala Linux Kernel verze 2.6. Byla také první, která obsahovala SELinux (Security-Enhanced version of Fedora). Ve Fedoře Core 2 je XFree86 nahrazen novějším a z hlediska licencování méně problematickým X.org.

Fedora Core 3

editovat

Fedora Core 3 byla vydána 8. listopadu 2004. Byla uvedena pod názvem Heidelberg. Vývoj této distribuce je ukončen. Ve Fedoře Core 3 Red Hat představil Firefox jako doplněk webového prohlížeče Mozilla.

Fedora Core 4

editovat
 
Plocha Fedory Core 4 ve slovenštině

Fedora Core 4 byla vydána 13. června, 2005. Byla uvedena pod názvem Stentz. Vývoj této distribuce je ukončen. Ve Fedoře Core 4 Red Hat představil Clearlooks jako výchozí motiv. Byla také představena vysoká výkonnost a zabezpečená opensourceová virtuální struktura Xen.

Fedora Core 5

editovat
 
Fedora Core 5

Fedora Core 5 byla uvedena 20. března, 2006. Jeho název je Bordeaux a tato distribuce již není podporována. Fedora Core 5 je první distribucí Fedory, která obsahuje mono, a nástroje jako beagle (rozhraní pro rychlé, indexové, vyhledávání); f-spot (photo management utility), a Tomboy. Také představila nový balíček nástrojů pro správu jako například: pup, jednoduché rozhraní pro systémové aktualizace, a pirut, nový balíček manažerů, které nahradili system-config-packages. Další novinkou, kterou Fedora Core 5 představila bylo Fedora Bubbles artwork. Je to také první distribuce Fedory, která neobsahuje dlouho nepřípustný, přesto udržovaný LinuxThreads, který se zachovával kvůli kompatibilitě. LinuxThreads byl nahrazen pomocí Native POSIX Thread Library, proto proměnné prostředí LD ASSUME KERNEL nebude nadále fungovat.

Fedora Core 6

editovat

Fedora Core 6 byla uvedena 24. října 2006, pod názvem Zod. Tato distribuce již není podporována. Ve Fedoře Core 6, používá Fedora Project Fedora DNA artwork. Také představili podporu Compizu (compositing window manager pro X Window System) a AIGLX, program, který umožňuje GL-akcelerované efekty na standardním desktopu. Pro Fedoru je určující, že Fedoru Core 6 používá již přes 2 miliony uživatelů. Obchodní název Zod je odvozena ze jména postavy v archivním dílu komiksu Superman. Fedora Core 6 přišla na trh s Open Officem 2.0. Open Office je kancelářský balíček od společnosti Sun. Je volně šiřitelný a jedná se o open source. Může být používán zároveň s MS Officem nebo jako alternativa tohoto balíčku společnosti Microsoft. Výchozím webovým prohlížečem je zde Firefox 1.5. Fedora prohlásila, že Zod je mnohem lepší než Fedora Core 5.

Fedora 7

editovat

Fedora 7 vyšla 31. května 2007. Největším rozdílem[6] mezi Fedora Core 6 a Fedorou 7 je to, že Fedora 7 uvádí spojení repozitářů Core a Extras, proto z jejího názvu zmizí Core a dále bude jen uvádět Fedora 7. Sedmá distribuce Fedora Core má nový vzhled, přezdívaný „Flying High“. Tento nový motiv byl přijat s menším uznáním než předchozí umělecké styly, nicméně byl akceptován.

Fedora 7 je také první distribucí, která představuje spiny. Spin je vydání Fedory, která se zaměřila na potřeby uživatele. Fedora 7 spins bude obsahovat Live verzi. Live CD umožní uživateli vyzkoušet si tuto distribuci, primárně zaměřenou na desktopy, pracovní stanice a servery, obsahující KDE – K Desktop Environment a všechny doplňkové balíčky. Další důležitou vlastností Fedory 7 je implementace GNOME verze 2.18.

Fedora 8

editovat
 
Fedora 8

Fedora 8 vyšla 8. listopadu 2007. Mezi hlavní novinky patří:[7]

  • NetworkManager – automaticky rozpozná dostupné sítě a vybere tu nejvhodnější, umožňuje také spravovat bezdrátové sítě a VPN
  • PulseAudio – služba, která vám umožní ovládat zvuk pro každou aplikaci samostatně
  • Lepší podpora notebooků – nižší spotřeba energie díky vylepšením v jádře, deaktivace některých naplánovaných úloh při práci na baterie, podpora nových WiFi karet
  • system-config-firewall – nový nástroj pro nastavení firewallu
  • rsyslog – nová služba pro zaznamenávání událostí, nahradil zastaralý a neudržovaný sysklog

Fedora 9

editovat

Fedora 9 vyšla 13. května 2008. Mezi hlavní novinky patří:[8]

  • Gnome 2.22, KDE 4, Firefox 3.0 beta 5
  • možnost zmenšit existující diskové oddíly během instalace
  • možnost šifrovat /home
  • nástroj swfdec[9] pro podporu Adobe Flash je zahrnut přímo v distribuci
  • podpora Javy pomocí OpenJDK 6 je zahrnuta přímo v distribuci

Fedora 10

editovat
 
Fedora 10

Fedora 10 (kódový název Cambridge) vyšla 25. listopadu 2008. Mezi hlavní novinky patří:[10]

Fedora 11

editovat
 
Fedora 11

Fedora 11 (kódový název Leonidas) vyšla 9. června 2009. Mezi hlavní novinky patří:[13]

Fedora 12

editovat
 
Fedora 12

Dvanáctá verze Fedory pod označením Constantine vyšla 17. listopadu 2009. Hlavními novinkami jsou:

  • optimalizace výkonu 32bitových aplikací
  • vylepšená podpora kamer
  • nová verze Theory
  • automatické hlášení chyb
  • vylepšený správce sítí
  • souborový systém ext4 použit i pro bootovací oddíly
  • rozhraní Moblin
  • novější verze desktopových prostředí
  • PHP 5.3

Fedora 13

editovat
 
Fedora 13

Fedora 13 pojmenovaná Goddard vyšla 25. května 2010. Mezi hlavní novinky patří:

  • automatická instalace ovladače tiskárny
  • automatická instalace jazykové sady
  • upravené uživatelské účty
  • podpora 3D pro grafické karty NVIDIA (experimentální)
  • nový způsob instalace Fedory přes internet
  • nová verze NFS
  • a další…

Fedora 14

editovat
 
Fedora 14

Fedora 14 s označením Laughlin vyšla 2. listopadu 2010. Hlavními novinkami tohoto vydání jsou:

  • překladač jazyka D
  • KDE 4.5
  • lepší podpora memory debuggingu v gdb
  • NetBeans 6.9
  • Perl 5.12
  • Python 2.7
  • výběr ze softwaru MeeGo[17]
  • a další...[18]

Fedora 15

editovat
 
Fedora 15

Fedora 15 s označením Lovelock vyšla 24. května 2011. Hlavními novinkami tohoto vydání jsou:

Fedora 16

editovat

Fedora 16 s označením Verne vyšla 8. listopadu 2011. Fedora 16 je věnován památce Dennise Ritchieho, který zemřel asi měsíc před vydáním. Hlavními novinkami tohoto vydání jsou:

  • Kernel 3.1
  • Grub2 jako výchozí zavaděč
  • HAL daemon odstraněn ve prospěch udisks, upower a libudev
  • UID / GID 1000 pro systémové účty
  • a další...[20]

Fedora 17

editovat

Fedora 17 vyšla dne 29. května 2012 s kódovým označením „Beefy Miracle“. Vydání této verze nebylo provázeno nasazením většího množství novinek, ale nese se v duchu silné optimalizace. Mezi důležité novinky můžeme také zařadit optimalizované výchozí prostředí GNOME 3.4, které již nevyžaduje bezpodmínečně 3D grafickou akceleraci, jako jeho předchůdce. Výjimku tvoří nasazení několika cloudových technologií Red Hatu. Mezi největší novinky verze patří například:[21]

  • jádro verze 3.3
  • GNOME 3.4
  • KDE 4.8
  • GIMP 2.8
  • UserMove přesun adresářů /lib/, /lib64/, /bin/ a /sbin/ do /usr/
  • OpenStack Essex
  • libvirt-sandbox

Fedora 18

editovat

Fedora 18 vyšla dne 15. ledna 2013 s kódovým označením „Spherical Cow“.

Fedora 19

editovat

Fedora 19 vyšla dne 2. srpna 2013 s kódovým označením „Schrödinger's Cat“.

Fedora 20

editovat

Fedora 20 vyšla dne 17. prosince 2013 s kódovým označením „Heisenbug“.

Fedora 21

editovat

Fedora 21 vyšla dne 9. prosince 2014. S touto verzí je ukončeno přidělování kódových označení. Nejzásadnější novinkou je asi plná podpora pro Wayland.
Systém je rozdělen do verzí:

  • Workstation
  • Server
  • Cloud

Fedora 22

editovat

Fedora 22 vyšla dne 26. května 2015.

Fedora 23

editovat

Fedora 23 vyšla dne 3. listopadu 2015.

Fedora 36

editovat

Fedora 36 vyšla dne 10. května 2022.[22]

Reference

editovat
  1. ↑ Fedora Linux 34 is officially here!. Fedora Magazine [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Fedora Linux 34 Schedule: All. Fedora Linux Schedule [online]. [cit. 2022-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Worth the wait: Fedora Linux 35 is here!. Fedora Magazine [online]. 2021-11-02 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Fedora Linux 37 Schedule: Key [online]. [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ https://fedorapeople.org/groups/schedule/f-39/f-39-key-tasks.html
  6. ↑ Releases/7/FeatureList – FedoraProject
  7. ↑ Releases/8/FeatureList – FedoraProject
  8. ↑ Releases/9/FeatureList – FedoraProject
  9. ↑ swfdec
  10. ↑ Releases/10/FeatureList – FedoraProject
  11. ↑ Features/KernelModesetting – FedoraProject
  12. ↑ Who-T: Input configuration in a nutshell.
  13. ↑ Releases/11/FeatureList – FedoraProject
  14. ↑ Features/Radeon3DUpdate – FedoraProject
  15. ↑ Features/NouveauModesetting – FedoraProject
  16. ↑ Features/IntelKMS – FedoraProject
  17. ↑ MeeGo. meego.com [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-17. 
  18. ↑ Releases/14/FeatureList – FedoraProject
  19. ↑ Releases/15/FeatureList – FedoraProject
  20. ↑ Releases/16/FeatureList – FedoraProject
  21. ↑ Releases/17/FeatureList – FedoraProject
  22. ↑ https://fedoramagazine.org/announcing-fedora-36/

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fedora&oldid=24368837“