Gianluigi Donnarumma
Gianluigi Donnarumma (25. února 1999 Castellammare di Stabia, Itálie) je italský fotbalový brankář, který chytá za francouzský klub PSG a za italský národní tým.
Gianluigi Donnarumma | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
V roce 2021 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Osobní informace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Datum narození | 25. února 1999 (25 let) | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Místo narození | Castellammare di Stabia, Itálie | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Výška | 196 cm | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Hmotnost | 92 kg | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Klubové informace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Současný klub | PSG | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Číslo dresu | 99 | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozice | Fotbalový brankář | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Mládežnické kluby* | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Profesionální kluby* | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Reprezentace** | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Úspěchy | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Další informace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Povolání | fotbalista | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Příbuzní | Antonio Donnarumma (sourozenec) | |||||||||||||||||||||||||||||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 8. 10. 2024 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 8. 10. 2023 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jeho starším bratrem je Antonio Donnarumma, rovněž fotbalový brankář.[1]
Kariéra
editovatKlubová
editovatMilán
editovatVyrostl ve fotbalové škole Club Neapol v rodném městě Castellammare di Stabia. V roce 2013, ve věku 14 let, jej za 250 000 Euro koupil Milán, jemuž vždy fandil a v jehož mládežnickém týmu byl jeho bratr Antonio. V mládežnických sekcích vždy chytal se staršími než on.[2]
V sezóně 2014/15 se poprvé připojil k prvnímu týmu, který trénoval Filippo Inzaghi, díky výjimce od federace, protože měl pouhých 15 let a 11 měsíců.[3] Jakmile mu bylo 16 let, podepsal svou první profesionální smlouvu s klubem Rossoneri.[4]
Následující léto byl trenérem Mihajlovićem trvale povýšen do prvního týmu[5] a sezónu 2015/16 zahájil jako třetí brankář, za Diegem Lópezem a Abbiatim. Díky pozitivní předsezónní sezóně, brzy vystoupal v hierarchii[6] a 25. října 2015 debutoval v domácím utkání 2:1 proti Sassuolu.[7] Ve věku 16 let a 8 měsíců je druhým nejmladším brankářem Rossoneri, který debutoval v lize.[8] Dne 31. ledna 2016 nastoupil do derby, kde Rossoneri vyhráli nad Nerazzurri 3:0 a stal se tak nejmladším startujícím v milánském derby.[9] V sezoně inkasoval 29 branek z 30 utkání.
V sezoně 2016/17 odehrál první finále, když o domácí superpohár porazil Juventus 1:0. V lize odchytal všech 38 utkání a pomohl obsadit 6. místo a tím zajistil účast v předkole EL.
Dne 27. července 2017 debutoval v evropských pohárech. V lize 30. prosince se v zápase proti Fiorentině stal nejmladším hráčem v historii Milána, který dosáhl 100 zápasů.[10] a 15. dubna 2018 v zápase proti Neapoli, se stal se nejmladším hráčem, který kdy odehrál 100 zápasů v Serii A.[11] Podruhé po sobě nastoupil do všech utkání v lize. Dne 9. května hrál ve finále italského poháru. Jenže prohra 0:4 nad Juventusem byla krutá.
Po překonání tohoto klopýtnutí se v sezóně 2018/19 potvrdil roli brankářské jedničky i když přišel Pepe Reina. Právě Reina odchytal všechny zápasy EL. V lednu 2019 nastoupil opět do finále domácího superpoháru, kde opět hrál Juventusem, ale prohrál 0:1.
Dne 21. července 2020 dosáhl 200 oficiálních zápasů za Rossoneri, v zápase proti Sassuolu. O tři dny později, v dalším domácím kole Serie A proti Atalantě, které skončilo 1:1, nastoupil poprvé na hřiště od 1. minuty s kapitánskou páskou.[12]
V milánském derby proti Interu ve 23. kole dne 21. února 2021 se stal ve 21 letech a 361 dnech, nejmladším hráčem Serie A se 200 zápasy v lize a překonal tak rekord držený Buffonem, který na tuto porci zápasů potřeboval o dva roky více. V derby však nezabránil prohře 0:3, tudíž Milán ztratil první příčku právě na úkor svého rivala.[13] V sezoně se klubu jemu i klubu dařilo. Opět klub po 10 letech bojoval o titul, které nakonec skončilo 2. místem. Jemu se podařilo vyhrát anketu o nejlepšího brankáře ligy. Jenže jeho kariéra u Rossoneri končila. Rozhodl se totiž že smlouvu neprodlouží a odejde zadarmo.[14] To se velmi nelíbilo fanouškům týmu.[15] Způsoby rozloučení – ani ne tak rozhodnutí odejít z Milána, ale a priorita neprodloužit smlouvu, čímž klub připraví o jistý zdroj příjmů pro jeho přestup. V očích fanoušků si je definitivně znepřátelí v následujících letech a od té doby byl vždy silně napadán pokaždé, když se ocitl na hřišti San Sira a to jako soupeře na klubové úrovni i v národním týmu.[16]
PSG
editovatDne 14. července 2021 podepsal pětiletou smlouvu s francouzským klubem PSG.[17] První utkání odchytal 11. září proti Clermont Foot (4:0). Také debutoval v LM a to 28. září proti Manchester City (2:0). V týmu nebyl moc spokojený, protože přednost dostával Keylor Navas.[18] Dne 29. listopadu 2021 byl oceněn Jašinovou trofejí pro nejlepšího brankáře na světě ve druhém ročníku udělování tohoto ocenění.[19] Sezonu zakončil titulem v lize.
V létě 2022 přišel nový trenér Christophe Galtier a jeho zařadil do brankářské pozice jedna. Sezonu opět zakončil titulem v lize. V následující sezoně opět přišel nový trenér. Tím se stal Španěl Luis Enrique. V LM postoupil do semifinále, kde jej vyřadil Dortmund (celkem 0:2). Titul v lize vyhrál potřetí za sebou a k tomu i domácí pohár a superpohár.
Reprezentační
editovatReprezentoval Itálii v mládežnických kategoriích U15, U16, U17 a U21.
Dne 27. srpna 2016 byl trenérem Venturou poprvé povolán do seniorského národního týmu na přátelské utkání s Francií. Svůj debut si odbyl 1. září 2016, když nastoupil za Buffona ve 46. minutě během přátelské porážky 1:3 proti Francií. Nastoupil na hřiště ve věku 17 letech a 189 dnech a stal se nejmladším brankářem, který měl na sobě reprezentační dres, čímž po 104 letech překonal rekord Campelliho. Dne 28. března 2017 nastoupil do přátelského utkání, které vyhrálo 2:1 proti Nizozemsku a stal se tak nejmladším italským brankářem, který se objevil na hřišti od 1. minuty.[20]
Poté, co se nepodařilo dostat do závěrečné fáze MS, což znamenal konec vedení Ventury. Také nový trenér Roberto Mancini na něj spoléhal. V červnu 2021 byl nominován na ME 2020, kde odchytal všechny zápasy a byl hlavním hráčem, který přispěl k výhře na šampionátu. V semifinále proti Španělsku, po remíze 1:1 po prodloužení chytil v penaltovém rozstřelu penaltu Álvara Moraty, díky čemuž postoupili do finále turnaje.[21] Dne 11. července odehrál celé finálové utkání proti Anglii na stadionu ve Wembley. Po remíze 1:1 po prodloužení, chytil během penaltového rozstřelu penalty Jadona Sancha a Bukaya Saky, a pomohl tak k turnajovému vítězství Itálie poprvé od roku 1968.[22] Za své výkony v průběhu turnaje, včetně udržení tří čistých kont, provedení devíti zákroků a inkasování pouze čtyř branek v sedmi zápasech, byl jmenován hráčem turnaje podle UEFA (cenu získal jako historicky první brankář).[23] Byl vyhlášen nejlepším hráčem na turnaji.
Následující podzim byl povolán do závěrečné fáze LN UEFA, kde obsadil bronzovou příčku. Ve věku 22 let, 7 měsíců a 15 dní poprvé nastoupil na hřiště s kapitánskou páskou, jako nejmladší v seniorské reprezentaci od roku 1965. Kvalifikace na MS 2022 dopadla opět špatně, protože Azzurri neprošlo přes baráž.
V červnu 2023 byl mezi hráči povolanými do závěrečné fáze LN UEFA, kde opět obsadil bronzovou příčku. S příchodem Spallettiho na lavičku Azzurri byl nominován na ME 2024, kdy byl vařazen v osmifinále.
Statistika
editovatKlubová
editovatSezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Soutěž | Zápasy | Obd. góly | Soutěž | Zápasy | Obd. góly | Soutěž | Zápasy | Obd. góly | Zápasy | Obd. góly | ||
2015/16 | Milán | Serie A | 30 | 29 | IP | 1 | 1 | - | 0 | 0 | 31 | 30 |
2016/17 | Serie A | 38 | 45 | IP+IS | 2+1 | 3+1 | - | 0 | 0 | 41 | 49 | |
2017/18 | Serie A | 38 | 42 | IP | 4 | 4 | EL | 11[24] | 9[24] | 53 | 55 | |
2018/19 | Serie A | 36 | 31 | IP+IS | 2+1 | 0+1 | EL | 0 | 0 | 39 | 32 | |
2019/20 | Serie A | 36 | 42 | IP | 3 | 3 | - | 0 | 0 | 39 | 45 | |
2020/21 | Serie A | 37 | 38 | IP | 0 | 0 | EL | 11[24] | 16[24] | 48 | 54 | |
Celkem za Milán | 215 | 227 | - | 14 | 13 | - | 22 | 25 | 251 | 265 | ||
2021/22 | PSG | Ligue 1 | 17 | 17 | FP | 2 | 0 | LM | 5 | 6 | 24 | 23 |
2022/23 | Ligue 1 | 38 | 40 | FP+FS | 1+1 | 2+0 | LM | 8 | 10 | 48 | 52 | |
2023/24 | Ligue 1 | 25 | 20 | FP+FS | 4+1 | 3+0 | LM | 12 | 15 | 41 | 37 | |
2024/25 | Ligue 1 | ? | ? | FP+FS | ? | ? | LM | ? | ? | ? | ? | |
Celkem za PSG | 80 | 77 | - | 9 | 5 | - | 25 | 31 | 114 | 113 | ||
Celkově | 295 | 304 | - | 23 | 18 | - | 47 | 56 | 365 | 378 |
Reprezentační
editovatStatistika na velkých turnajích
editovatReprezentace | Rok | Zápasy | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Fáze turnaje | Datum | Soupeř | Odehraných minut | Vstřelené branky | Výsledek | ||
Itálie | ME 2020 | 1 zápas ve skupině | 11. 6. | Turecko | 90 | 0 | 3:0[25] |
2 zápas ve skupině | 16. 6. | Švýcarsko | 90 | 0 | 3:0[26] | ||
3 zápas ve skupině | 20. 6. | Wales | 89 | 0 | 1:0[27] | ||
Osmifinále | 26. 6. | Rakousko | 120 | 0 | 2:1 v prodl.[28] | ||
Čtvrtfinále | 2. 7. | Belgie | 90 | 0 | 2:0[29] | ||
Semifinále | 6. 7. | Španělsko | 120 | 0 | 1:1 (4:2 na pen.)[30] | ||
Finále | 11. 7. | Anglie | 120 | 0 | 1:1 (3:2 na pen.)[31] | ||
ME 2024 | 1 zápas ve skupině | 15. 6. | Albánie | 90 | 0 | 2:1[32] | |
2 zápas ve skupině | 20. 6. | Španělsko | 90 | 0 | 0:1[33] | ||
3 zápas ve skupině | 24. 6. | Chorvatsko | 90 | 0 | 1:1[34] | ||
Osmifinále | 29. 6. | Švýcarsko | 90 | 0 | 0:2[35] |
Úspěchy
editovatKlubové
editovat- vítěz francouzské ligy (3x)
PSG: 2021/22, 2022/23, 2023/24
- vítěz francouzského poháru (1x)
PSG: 2023/24
- vítěz francouzského ligového poháru (1x)
PSG: 2017/18
- vítěz italského superpoháru (1x)
Milán: 2016
- vítěz francouzského superpoháru (2x)
Reprezentační
editovat- 2× na ME (2020 – zlato, 2024)
- 2x na LN UEFA (2021 – bronz, 2023 – bronz)
- 1× na ME 21 (2017 – bronz)
Individuální
editovat- Tým roku Serie A – 2019/20[36]
- Světová jedenáctka FIFA FIFPro – 2021[37]
- Jašinova trofej – 2021[19]
Vyznamenání
editovatŘád zásluh o Italskou republiku (16. 7. 2021) z podnětu Prezidenta Itálie [38]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ http://www.gazzetta.it/calcio/nuove-forze-calcio/25-10-2015/gianluigi-donnarumma-milan-club-napoli-inter-brocchi-mihajlovic-esordio-mastour-fratello-antonio-130641333696.shtml?refresh_ce-cp
- ↑ https://www.gazzetta.it/calcio/nuove-forze-calcio/25-10-2015/gianluigi-donnarumma-milan-club-napoli-inter-brocchi-mihajlovic-esordio-mastour-fratello-antonio-130641333696.shtml
- ↑ https://www.gazzetta.it/calcio/nuove-forze-calcio/18-02-2015/milan-emergenza-portiere-ecco-donnarumma-15enne-inzaghi-100932866352.shtml
- ↑ https://www.gazzetta.it/calcio/nuove-forze-calcio/31-03-2015/milan-primo-contratto-professionistico-gianluigi-donnarumma-cutrone-locatelli-under17-galliani-110299057597.shtml
- ↑ https://www.gazzetta.it/calcio/nuove-forze-calcio/30-07-2015/amichevole-milan-real-madrid-dcr-gianluigi-donnarumma-rigore-parato-kroos-sbagliato-120759765369.shtml
- ↑ https://www.gazzetta.it/calcio/nuove-forze-calcio/19-10-2015/milan-mihajlovic-esordio-portiere-donnarumma-trofeo-luigi-berlusconi-esordio-diego-lopez-130570372694.shtml
- ↑ Šestnáctiletý gólman AC Milán poslal mezi náhradníky vítěze Ligy mistrů, iDNES.cz, cit. 26. 10. 2015
- ↑ https://web.archive.org/web/20170904013119/http://www.pianetamilan.it/z-gazzanet/sassuolo/milan-oggi-esordisce-donnarumma-qualche-numero/
- ↑ https://www.gazzetta.it/Calcio/Serie-A/Milan/29-01-2016/milan-donnarumma-debutto-derby-sono-emozionato-carico-140456290502.shtml
- ↑ https://www.milanlive.it/2017/12/30/milan-news-record-donnarumma-100-presenze/
- ↑ https://www.ansa.it/sito/notizie/sport/calcio/2018/04/15/record-donnarummapiu-giovane-a-100-gare_6fce5bbd-ef1e-4876-a2ef-23df6850939f.html
- ↑ https://www.milannews.it/news/milan-atalanta-donnarumma-sara-il-capitano-per-gigio-e-la-prima-volta-dall-inizio-378773
- ↑ Lukaku zastínil Zlatana. Bitvu o Milán jasně ovládl Inter, Buffon přišel o rekord. iSport.cz [online]. 2021-02-21 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
- ↑ https://www.corriere.it/sport/21_maggio_26/gigio-donnarumma-milan-nostre-strade-si-dividono-l-addio-ufficiale-maldini-9492de04-be45-11eb-a5e7-170774e96424.shtml
- ↑ https://www.ansa.it/sito/notizie/sport/calcio/2021/05/02/maldini-donnarumma-ultras-solo-milan-decide-chi-gioca_adc90818-8bde-42e1-9016-dc415283fe1c.html
- ↑ https://www.corriere.it/sport/21_maggio_26/gigio-donnarumma-milan-nostre-strade-si-dividono-l-addio-ufficiale-maldini-9492de04-be45-11eb-a5e7-170774e96424.shtml
- ↑ https://www.eurofotbal.cz/clanky/psg-oznamilo-prichod-brankare-donnarummy-506895/
- ↑ https://www.eurofotbal.cz/clanky/nejasna-brankarska-pozice-mi-nevyhovuje-prohlasil-donnarumma-518915/
- ↑ a b OSTLERE, Lawrence. Gianluigi Donnarumma wins goalkeeper’s Yashin Trophy at Ballon d’Or 2021 awards ceremony. The Independent (UK) [online]. 2021-11-29 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://www.sportmediaset.mediaset.it/calcio/Nazionale/donnarumma-da-record-e-il-piu-giovane-portiere-azzurro-titolare_1146686-201702a.shtml
- ↑ Italy 1-1 Spain (pens: 4-2): Azzurri hold nerve to reach EURO final [online]. UEFA.com, 6 July 2021 [cit. 2021-07-07]. Dostupné online.
- ↑ MCNULTY, Phil. England lose shootout in Euro 2020 final. BBC Sport. 11 July 2021. Dostupné online [cit. 11 July 2021]. (anglicky)
- ↑ Italy hero Donnarumma named Euro 2020 Player of the Tournament [online]. www.goal.com, 11 July 2021 [cit. 2021-07-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d i s předkolem
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3287199
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3287207
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3287215
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3586029
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3590599
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3598434
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3605575
- ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/4235810
- ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/4235822
- ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/4235833
- ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/4365408
- ↑ Martin Mork. Gran Galà del Calcio: The winners. football-italia.net [online]. 2021-03-19 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2020-2021 Men's FIFA FIFPRO World 11 revealed. FIFPro.org [online]. 2022-01-17 [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://www.quirinale.it/elementi/59113
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gianluigi Donnarumma na italské Wikipedii.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gianluigi Donnarumma na Wikimedia Commons
- Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)
- Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)
- Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu, eu-football.info (česky)(rusky)(anglicky)