Islandština

Islandština (íslenska)
Rozšíření	Island
Počet mluvčích	320 000
Klasifikace	Indoevropské jazyky Germánské jazyky Severogermánské jazyky Islandština; ; ; ;
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	Jazykový ústav pro Islandštinu (Íslensk málstöð)
Úřední jazyk	Island
Kódy
ISO 639-1	is
ISO 639-2	isl (B); ice (T)
ISO 639-3	isl
Ethnologue	ICE
Wikipedie
	is.wikipedia.org
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Islandština (íslenska) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 300 000 mluvčích na Islandu.

Rozšíření

Mimo Island se používá minimálně a na Islandu jí nekonkurují žádné jiné jazyky. Téměř zde neexistují nářečí (jen drobné odchylky, hlavně ve výslovnosti), což je u země podobné rozlohy a podobně nízké hustoty zalidnění velmi neobvyklé. Islanďané se na základní škole učí dva cizí jazyky, angličtinu a dánštinu.

Historie

Islandština se až na výslovnost od dob osídlení Islandu (9. století) výrazně nezměnila, proto lze téměř bez problémů číst několik století staré literární památky. Vychází ze západní staroseverštiny (tehdy jazyk západního Norska a seveřany osídlených ostrovů v Atlantiku). Svojí gramatikou a slovní zásobou je blízká staré angličtině z období kolem 1000 n. l.

Abeceda a výslovnost

Používá se latinka obohacená o několik speciálních znaků. Ustálila se až v 19. století, zejména za přispění dánského lingvisty Rasmuse Raska.

velké:	A	Á	B	C	D	Ð	E	É	F	G	H	I	Í	J	K	L	M	N	O	Ó	P	Q	R	S	T	U	Ú	V	W	X	Y	Ý	Z	Þ	Æ	Ö
malé:	a	á	b	c	d	ð	e	é	f	g	h	i	í	j	k	l	m	n	o	ó	p	q	r	s	t	u	ú	v	w	x	y	ý	z	þ	æ	ö
výslovnost IPA:	aː	auː	b̥jɛː	sjɛː	d̥jɛː	ɛːθ	ɛː	jɛː	ɛfː	ɟ̊ɛː	hauː	ɪː	iː	jɔːθ	kʰauː	ɛd̥l̥	ɛmː	ɛnː	ɔː	ouː	pʰjɛː	kʰuː	ɛrː	ɛsː	tʰjɛː	ʏː	uː	vafː	tʰvœːfal̥d̥ vafː	ɛxs	ɪfsɪlɔn	ɪfsɪlɔn iː	sɛːd̥a	θɔrd̥n̥	aiː	œː

Æ: vyslovuje se jako [ai]. Unicode: U+00C6 – velké, U+00E6 – malé.
Ð: vyslovuje se jako znělé Þ, tedy jako anglické th ve slovech this/the. Nikdy se nevyskytuje na začátku slova. Unicode: U+00D0 – velké, U+00F0 – malé. (neplést s chorvatským Đ/đ – velké se opticky shoduje, ale malé se liší a mají odlišné kódy: velké – U+0110, malé – U+0111).
Þ: písmeno – „thorn“; pozůstatek po runovém písmu, používaném před christianizací. Výslovnost je jako u neznělého anglického th ve slovech jako think/thief. Nikdy se nevyskytuje na konci slova. Unicode: U+00DE – velké, U+00FE – malé.

Fonologie

Islandština má velmi málo nářečních rozdílů. Jazyk má jednoduché hlásky i dvojhlásky a souhlásky mohou být znělé a neznělé.

Znělost hraje základní roli v odlišení většiny souhlásek včetně souhlásek nosových ale vyjma plozivních souhlásek. Plozivní souhlásky b, d, a g jsou neznělé a liší se od p, t a k pouze tím, že nejsou aspirované. Preaspirace se objevuje při zdvojení p, t a k. Preaspirace se neobjevuje při zdvojení b, d a g. Preaspirované tt je etymologicky a foneticky analogické německému a nizozemskému cht (srovnejte islandská slova nótt, dóttir s německými slovy Nacht, Tochter a nizozemskými slovy nacht, dochter).

Islandské souhlásky

Fonémy souhlásek
	Bilabiála		Labio- dentála		Dentála		Alveolára		Palatála		Velára		Glotála
Nazála	m̥	m			n̥	n			ɲ̊	ɲ	ŋ̊	ŋ
Ploziva	pʰ	p			tʰ	t			cʰ	c	kʰ	k	ʔ
Frikativa			f	v	θ	ð	s		ç	j	x	ɣ	h
Aproximanta				v		ð	l̥ ɫ	l ɫ		j		ɣ
Vibranta							r̥	r

Islandské samohlásky

Jednoduché hlásky
	Přední		Zadní
	rovné	zaokrouhlené	Zadní
Zavřená	i		u
Téměř uzavřená	ɪ	ʏ
Mírně otevřená	ɛ	œ	ɔ
Otevřená	a

Dvojhlásky
	Přední offglide	Zadní offglide
Střed	ei • øi	ou
Otevřené	ai	au

Gramatika

Islandština je poměrně složitý jazyk (z germánských jazyků nejsložitější, spolu s velmi podobnou faerštinou) s rozsáhlou gramatikou, množstvím nepravidelností, originální slovní zásobou a obtížnou výslovností.

V islandštině se rozlišují 3 rody – mužský, ženský a střední, 4 pády – nominativ, akuzativ, dativ a genitiv, a stejně jako v češtině 2 mluvnická čísla (singulár a plurál) a 3 slovesné osoby. Na rozdíl od většiny ostatních evropských jazyků je vyjadřování budoucnosti stále ještě velmi lexikalizované (tj. neexistuje jeden univerzální gramatický budoucí čas).

Člen

Islandština má pouze člen určitý. Člen určitý může být vyjádřen dvěma způsoby, jmenovitě - buď je člen určitý připojen jako přípona k podstatnému jménu (tzv. postpozitivní určitý člen) nebo je použit člen hinn před podstatným jménem. V obou případech se člen skloňuje ve 4 pádech a 2 číslech korespondujících s pádem a číslem předmětu. Příkladem postpozitivního určitého členu je např. tvar síminn od slova sími, příkladem druhého způsobu je např. hinn gamli maður.

Podstatná jména

Islandská podstatná jména se skloňují ve 4 pádech a 2 číslech. Islandština podobně jako čeština rozlišuje tři rody podstatných jmen – mužský, ženský a střední. Existuje velké množství skloňovacích vzorů a výjimek. Rozlišují se slabé a silné skloňovací vzory. Slabé skloňovací vzory si lze snadno zapamatovat a výjimky ve skloňování se vyskytují jen sporadicky. Mezi slabé skloňovací vzory patří – pro rod mužský slova s koncovkou -i (například tími), pro rod ženský slova s koncovkou -a (například stelpa) a pro rod střední slova s koncovkou -a (například auga).

Přídavná jména

Přídavná jména se skloňují v rodu, čísle, pádu a stupni. V případě 1. (pozitiv) a 3. stupně (superlativ) se skloňují slabě a silně, v případě 2. stupně (komparativ) se skloňují pouze slabě.

Existuje také množství přídavných jmen, která se neskloňují, např. přídavná jména končící na -a v einmana (osamělý) nebo -i např. v hugsi (zamyšlený). Některá přídavná jména se nestupňují, např. dauður (mrtvý).

Zájmena

Většina islandských zájmen se skloňuje v rodě, pádu a čísle.

Číslovky

Číslovky základní od 1 do 4 se skloňují v pádu, rodě a čísle. Ostatní číslovky základní se neskloňují. Výjimkou je, pokud základní číslovka vystupuje jako podstatné jméno.

Prvních 20 číslovek základních

Číslovky základní 1 - 20
einn	jeden	ellefu	jedenáct
tveir	dva	tólf	dvanáct
þrír	tři	þrettán	třináct
fjórir	čtyři	fjórtán	čtrnáct
fimm	pět	fimmtán	patnáct
sex	šest	sextán	šestnáct
sjö	sedm	sautján	sedmnáct
átta	osm	átján	osmnáct
níu	devět	nítján	devatenáct
tíu	deset	tuttugu	dvacet

Číslovky řadové se skloňují podobně jako přídavná jména, řadové číslovky 1 a 2 mají též silné skloňování.

Prvních 20 číslovek řadových (v mužském rodě, v 1. pádu).

Číslovky řadové 1. - 20.
fyrstur, fyrsti	první	ellefti	jedenáctý
annar	druhý	tólfti	dvanáctý
þriðji	třetí	þrettándi	třináctý
fjórði	čtvrtý	fjórtándi	čtrnáctý
fimmti	pátý	fimmtándi	patnáctý
sjötti	šestý	sextándi	šestnáctý
sjöundi	sedmý	sautjándi	sedmnáctý
áttundi	osmý	átjándi	osmnáctý
níundi	devátý	nítjándi	devatenáctý
tíundi	desátý	tuttugasti	dvacátý

Slovesa

Téměř všechna islandská slovesa končí v infinitivu na -a. Některá slovesa končí na -á např. slá (uhodit). Výjimkami jsou modální slovesa munu a skulu, sloveso þvo (mýt) a sloveso přejaté z dánštiny ske (přihodit se).

Existují dvě příčestí, přítomné a minulé. Koncovka příčestí přítomného je -andi. Příčestí přítomné může vyjadřovat buď podstatné jméno nebo přídavné jméno (v tomto případě je příčestí přítomné nesklonné). Příčestí minulé se skloňuje jako přídavné jméno jak slabě tak silně.

Islandština vyjadřuje slovními tvary přímo jen přítomný a minulý čas. K vyjádření jiných časů (jako např. předpřítomný, předminulý, průběhový, budoucí) používá pomocná slovesa a výsledkem je buď jiný čas nebo vid.

Islandština vyjadřuje tři druhy slovesného způsobu - oznamovací, spojovací a rozkazovací.

Islandština tvoří tři druhy slovesného rodu – činný (aktivum, is. germynd), trpný (pasivum, is. þolmynd) a střední slovesný rod (médium, is. miðmynd). Trpný rod se vyjadřuje pomocí pomocného slovesa vera (být) a verða (stát se).

Příslovce

Islandská příslovce lze stejně jako česká příslovce stupňovat. V řadě případů se vyskytují nepravidelné komparativní a superlativní tvary, např. djúpt (hluboce) – dýpra (hlouběji) – dýpst (nejhlouběji).

Slovní zásoba

Islanďané mají tendenci chránit svůj starobylý jazyk před cizími vlivy a nová slova mnohem raději tvoří skládáním domácích slovních kmenů, místo aby si přizpůsobovali slova cizí. Nejvíce je to vidět na té části slovní zásoby, kterou většina evropských jazyků sdílí. Například veður = počasí, fræði = věda, veðurfræði = meteorologie. Neznamená to ovšem, že výpůjčky z cizích jazyků jsou úplně tabu, například banani = banán, kaffi = káva, tóbak = tabák.

Osobní jména

Zvláštností jsou také islandská jména. Příjmení v českém slova smyslu téměř neexistují, k rozlišení osob se stejným křestním jménem se používají jména po otci (nově též po matce), například Eiríksson (Erikův syn), Eiríksdóttir (Erikova dcera). Při oslovování se používají křestní jména a podle křestních jmen jsou také řazeny telefonní a jiné seznamy.

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání islandštiny s norštinou je text uveden v obou jazycích.

islandsky	Hver maður er borinn frjáls og jafn öðrum að virðingu og réttindum. Menn eru gæddir vitsmunum og samvizku, og ber þeim að breyta bróðurlega hverjum við annan.
norsky (nynorsk)	Alle menneske er fødde til fridom og med same menneskeverd og menneskerettar. Dei har fått fornuft og samvit og skal leve med kvarandre som brør.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu islandština na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo islandština ve Wikislovníku
Kategorie Islandština ve Wikislovníku
Kniha Islandština ve Wikiknihách
Islandština na Omniglot
Anglická brožura o islandštině vydaná Islandským jazykovým ústavem
Bezplatný internetový kurz islandštiny Archivováno 12. 10. 2006 na Wayback Machine.
Pravidla islandské výslovnosti (s možností poslechu slov)
spilaHvalur - hrací velryba - islandské výukové hry

Slovníky

Islandsko-český slovník Vojtěch Kupča. Slovník existuje v online podobě i tištěné podobě (Litera Proxima).
Islandsko-český studijní slovník Aleš Chejn, Ján Zaťko, Jón Gíslason a Vojtěch Kupča. Slovník existuje v online podobě i tištěné podobě. Dostupný pod svobodnou licencí.
Icelandic-English Dictionary / Íslensk-ensk orðabók Sverrir Hólmarsson, Christopher Sanders, John Tucker. Searchable dictionary from the University of Wisconsin–Madison Libraries
Icelandic - English Dictionary: from Webster's Rosetta Edition.
Old Icelandic-English Dictionary by Richard Cleasby and Gudbrand Vigfusson