Marie Španělská

Marie Španělská
	Římskoněmecká císařovna, česká, uherská a chorvatská královna
Korunovace	českou královnou:; 21. září 1562, Praha; uherskou královnou:; 9. září 1563, Prešpurk
Narození	21. června 1528; Madrid
Úmrtí	26. února 1603 (ve věku 74 let); Monasterio de las Descalzas Reales (Madrid, Španělsko)
Předchůdce	Anna Jagellonská
Nástupce	Anna Tyrolská
Manžel	Maxmilián II. Habsburský
Dynastie	Habsburkové
Otec	Karel V.
Matka	Isabela Portugalská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Španělská (španělsky María de Austria y Portugal, německy Maria von Spanien, 21. června 1528, Madrid, Španělsko – 26. února 1603, Villa Monte), ve španělské historii známá spíše jako císařovna Marie Rakouská – Emperatriz María de Austria. Marie byla nejstarší dcerou císaře Karla V. a jeho manželky Isabely Portugalské. Byla manželkou císaře Svaté říše římské Maxmiliána II. a královnou českou, uherskou, chorvatskou a slavonskou.

Život

Původ

Marie se narodila v roce 1528 v Madridu jako dcera císaře římského a krále španělského Karla V. a jeho ženy portugalské infantky Isabely. Byla vychována v duchu přísného katolicismu a pod vlivem osudové předurčenosti Habsburků stát včele křesťanstva.

Předsvatební vyjednávání

Od počátku čtyřicátých let byl předpokládán sňatek Marie s arcivévodou Maxmiliánem II., i když se jistý čas uvažovalo o francouzském následníkovi trůnu Jindřichovi. K definitivní dohodě došlo mezi oběma bratry a zároveň otci snoubenců Karlem V. a králem Ferdinandem na zasedání říšského sněmu v Augsburgu počátkem roku 1548. Tam bylo také vyhlášeno zasnoubení jejich dětí. Přestože byli velmi blízkými příbuznými, bratrancem a sestřenicí, církev jim udělila povolení ke sňatku. To pak mělo neblahé následky především na jejich nejstaršího syna Rudolfa.

Maxmilián II. od mládí projevoval sympatie k nekatolickému vyznání. Jeho otec Ferdinand předpokládal, že jeho sňatek s přísně katolicky vychovanou španělskou infantkou Marií, přivede Maxmiliána opět ke katolické víře.^[1]

Manželka Maxmiliána

Marie, císařská princezna a infantka španělská, se tak stala manželkou svého vlastního bratrance, budoucího císaře, českého a uherského krále Maxmiliána II., syna císaře Ferdinanda I. a královny Anny. Svatba se konala ve španělském Valladolidu v polovině září roku 1548 a ženich Maxmilián se ke sňatku osobně dostavil.

Po sňatku se arcivévoda Maxmilián stal španělským místodržícím a tuto funkci na španělském dvoře vykonával téměř dva roky. Roku 1550 došlo mezi císařem Karlem a jeho otcem k roztržce, která způsobila jeho odvolání do Vídně. Marie zůstala s dcerou Annou ve Španělsku. Již v roce 1551 se pro ni Maxmilián vydal s doprovodem českých šlechticů, kteří zůstali v Itálii, a on se vydal lodí do Madridu. Po několika měsících se opět těhotná Marie a Maxmilián dostali zpět do Vídně.

Tato dlouhá cesta měla významný dopad na české šlechtice, kteří se seznámili nejenom s životem v Itálii, ale také s příslušnicemi významných španělských rodů. Někteří je dokonce pojali za manželky. Mezi nejvýznamnější patřil sňatek Vratislava z Pernštejna s Marií Manrique de Lara. Jejich dcera Polyxena pak významně zasáhla do dějin českých zemí.^[2]

Česká královna

Po smrti svého otce Ferdinanda I. v roce 1564 se manžel Marie Maxmilián stal císařem římským, králem českým a uherským. Českou královnou byla Marie korunována již v září 1562. Během manželství pobývala Marie v Praze velmi zřídka, jejím domovem byla Vídeň. Po smrti svého manžela v roce 1576 se však přestěhovala na Pražský hrad. Žila tam se svou dcerou Alžbětou, která byla také vdovou. Obě se podílely na stavebních úpravách hradu a financovaly výstavbu kaple sv. Vojtěcha. Na Pražském hradě pobývala Marie pět let. Pak se ale dostala do vážných sporů se svým synem Rudolfem.^[3]

Zpět ve Španělsku

Z Prahy odjela Marie roku 1581 i se svou nejoddanější dcerou princeznou Markétou. Do Madridu dorazily o rok později. Útočiště nalezly v klášteře Descalzas Reales na Villa Monte v Madridu, který založila o deset let dříve Mariina mladší sestra Jana. Ten se stal pro obě domovem a Marie tam byla šťastná. Vyjádřila to slovy, že je opravdu šťastná, že může žít v „zemi bez kacířů“. Až do své smrti v roce 1603 vedla Marie klidný život a do politiky již nezasahovala. Přesto zemřela roztrpčená a osamělá, neboť byla zklamána chováním svých španělských příbuzných k ní.

Císařovna Marie byla známá patronka španělského skladatele Tomáse Luise de Victoriy, který u příležitosti jejího pohřbu napsal Requiem považované za jeho možná nejlepší skladbu.

Potomci

Manželství Marie a Maxmiliána bylo šťastné a velmi plodné. Z manželství, uzavřeného v roce 1548 a trvajícího do roku 1576, vzešlo 16 potomků. Marie byla radikální katoličkou a často nesouhlasila s názory svého tolerantnějšího manžela. Své děti se snažila vychovávat v přísné katolické víře, i když tím často vyvolávala neshody se svým mužem. Velký vliv měla na své syny, budoucí císaře Rudolfa a Matyáše. Na její nátlak byli oba odesláni na výchovu do Španělska, aby nenásledovali svého otce v jeho náboženské vlažnosti. Později tam byli odesláni i mladší synové Albrecht a Václav společně se svou sestrou Annou.

Marie s manželem a dětmi. Autorem obrazu je Giuseppe Arcimboldo.

Z manželství Marie a Maxmiliána se narodilo šestnáct potomků, ale jenom deset se dožilo dospělosti.

Anna (2. listopadu 1549 – 26. října 1580), ⚭ 1570 Filip II. Španělský (21. května 1527 – 13. září 1598), král španělský, neapolský a sicilský, portugalský, chilský a vévoda burgundský a milánský
Ferdinand (28. března 1551 – 16. června 1552), rakouský arcivévoda
Rudolf (V.) II., (18. července 1552 – 20. ledna 1612), císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král a rakouský arcivévoda
Arnošt (15. července 1553 – 12. února 1595), nizozemský místodržitel, svobodný a bezdětný
Alžběta (5. července 1554 – 22. ledna 1592), ⚭ 1570 Karel IX. (27. června 1550 – 30. května 1574), francouzský král od roku 1560 až do své smrti
Marie (27. července 1555 – 28. června 1556), rakouská arcivévodkyně
Matyáš (24. února 1557 – 20. března 1619), císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král, moravský markrabě a rakouský arcivévoda, ⚭ 1611 Anna Tyrolská (4. října 1585 – 14. prosince 1618)
syn (*/† 20. října 1557)
Maxmilián (12. října 1558 – 2. listopadu 1618), velmistr řádu německých rytířů
Albrecht (13. listopadu 1559 – 13. července 1621), arcibiskup toledský, portugalský vicekrál a nizozemský místodržitel ⚭ 1599 Isabela Klára Evženie (12. srpna 1566 – 1. prosince 1633), dcera španělského a portugalského krále Filipa II. (I.) a francouzské princezny Alžběty z Valois
Václav (9. března 1561 – 22. září 1578), rakouský arcivévoda, velkopřevor řádu maltézských rytířů , svobodný a bezdětný
Fridrich (21. června 1562 – 25. ledna 1563), rakouský arcivévoda
Marie (*/† 1564), rakouská arcivévodkyně
Karel (26. září 1565 – 23. května 1566), rakouský arcivévoda
Markéta (25. ledna 1567 – 5. července 1633), jeptiška
Eleonora (4. listopadu 1568 – 12. března 1580), rakouská arcivévodkyně

Vývod z předků

Fridrich III. Habsburský

Maxmilián I. Habsburský

Ferdinand II. Aragonský

Marie Španělská

Eduard I. Portugalský

Ferdinand, vévoda z Viseu

Eleonora Aragonská

Manuel I. Portugalský

Ferdinand II. Aragonský

Odkazy

Reference

↑ FIDLER, Jiří. České královny. Praha: Fragment, 2011. 64 s. ISBN 978-80-253-1272-8.
↑ LIŠKA, Vladimír. Ženy českých vládců. Praha: Nakladatelství XZY, 2015. 238 s. ISBN 978-80-7505-157-8.
↑ ČECHURA, Jaroslav. Královská trilogie - Ženy a milenky českých králů. Praha: Ottovo nakladatelství, 2016. 585 s. ISBN 978-80-7451-505-7.

Literatura

HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Španělská na Wikimedia Commons

Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce: Isabela Portugalská	1564–1576 Marie Španělská	Nástupce: Anna Tyrolská

Chorvatská a slavonská královna
Předchůdce: Anna Jagellonská	1563–1572 Marie Španělská	Nástupce: Anna Tyrolská

Uherská královna
Předchůdce: Anna Jagellonská	1563–1572 Marie Španělská	Nástupce: Anna Tyrolská

Česká královna
Předchůdce: Anna Jagellonská	1564–1576 Marie Španělská	Nástupce: Anna Tyrolská

Německá královna
Předchůdce: Anna Jagellonská	1564–1576 Marie Španělská	Nástupce: Anna Tyrolská

[1] FIDLER, Jiří. České královny. Praha: Fragment, 2011. 64 s. ISBN 978-80-253-1272-8.

[2] LIŠKA, Vladimír. Ženy českých vládců. Praha: Nakladatelství XZY, 2015. 238 s. ISBN 978-80-7505-157-8.

[3] ČECHURA, Jaroslav. Královská trilogie - Ženy a milenky českých králů. Praha: Ottovo nakladatelství, 2016. 585 s. ISBN 978-80-7451-505-7.

[1]

[2]

[3]

Marie Španělská
Římskoněmecká císařovna, česká, uherská a chorvatská královna

Korunovace	českou královnou: 21. září 1562, Praha uherskou královnou: 9. září 1563, Prešpurk
Narození	21. června 1528 Madrid
Úmrtí	26. února 1603 (ve věku 74 let) Monasterio de las Descalzas Reales (Madrid, Španělsko)
Předchůdce	Anna Jagellonská
Nástupce	Anna Tyrolská
Manžel	Maxmilián II. Habsburský
Dynastie	Habsburkové
Otec	Karel V.
Matka	Isabela Portugalská
Některá data mohou pocházet z datové položky.