Podbořany

město v okrese Louny v Ústeckém kraji

Město Podbořany (německy Podersam) se nachází v severozápadních Čechách, 14 kilometrů jihozápadně od Žatce v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v něm přibližně 6 300[1] obyvatel.

Podbořany
Masarykovo náměstí
Masarykovo náměstí
Znak města PodbořanyVlajka města Podbořany
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecPodbořany
Obec s rozšířenou působnostíPodbořany
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel6 317 (2024)[1]
Rozloha60,16 km²[2]
Nadmořská výška331 m n. m.
PSČ438 01, 441 01
Počet domů1 454 (2021)[3]
Počet částí obce13
Počet k. ú.11
Počet ZSJ22
Kontakt
Adresa městského úřaduMírová 615
441 01 Podbořany
info@podborany.net
StarostaMgr.Bc.Radek Reindl
Oficiální web: www.podborany.net
Podbořany na mapě
Podbořany
Podbořany
Další údaje
Kód obce566616
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název původní vesnice znamenal ves podbořanů (lidí, kteří žijí pod borovým lesem). V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech Podwarzen (1369), Podworzan (1405), Podbořany (1436), Na Podbořanech (1615), Podersam nebo Podboržany, Podworžan, Podhoržany (1787) a Podersam, Podhořan nebo Podhořany (1846).[4]

Historie

editovat

Nejstarší prokazatelné osídlení Podbořanska je datováno do neolitu. Na blízkém vrchu Rubín se údajně nacházelo bájné slovanské hradiště Wogastisburg, u nějž se roku 631 nebo 632 odehrála bitva mezi Sámovou říší a králem Dagobertem.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1362.[5] Dne 11. listopadu 1575 obdržely Podbořany městská práva.

V zahradě komunistického spolkového domu byl v roce 1928 odhalen první pomník Vladimira Iljiče Lenina mimo Sovětský svaz a jediný v tehdejším Československu. Jeho autorem byl Václav Fürst. Na základě úředního rozhodnutí z roku 1931 byl odstraněn.[6][7] Jako připomínka tohoto pomníku byl v Podbořanech vybudován památník, který byl památkově chráněn od roku 1958 do roku 1993[8] a následně přeměněn v památník Města Podbořany. Při rekonstrukci přilehlé křižovatky v roce 2007 byl památník kompletně demontován a dnes se na jeho místě nachází malý parčík.[9][10]

Do roku 1960 byly sídlem okresu v Karlovarském kraji. V té době to byl rozlohou největší okres ČSR. V roce 1960 byl okres Podbořany zrušen, převážná část obcí se stala součástí okresu Louny, další obce byly začleněny do okresů Chomutov, Karlovy Vary, Rakovník a Plzeň-sever.

Přírodní poměry

editovat

Podbořany stojí na jižním okraji Mostecké pánve na soutoku Doláneckého a Kyselého potoka, které patří k povodí povodí Ohře. Do katastrálního území města na západě zasahují východní výběžky Doupovských hor, konkrétně jejich geomorfologický okrsek Rohozecká vrchovina. Samotné město se nachází v geomorfologickém podcelku Žatecká pánev a vede jím hranice mezi okrsky Pětipeská kotlina a Čeradická plošina. Do nejjižnější části území jižně od Valova zasahuje také Rakovnická pahorkatina.[11]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 3 342 obyvatel (z toho 1 594 mužů), z nichž bylo 457 Čechoslováků, 2 798 Němců, 35 Židů, jeden příslušník jiné národnosti a 51 cizinců. Kromě 76 evangelíků, 121 židů a sta lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 3 730 obyvatel: 690 Čechoslováků, 2 974 Němců, patnáct Židů, dva příslušníci jiné národnosti a 49 cizinců. Stále převládali římští katolíci, ale žilo zde také devadesát evangelíků, třicet členů církve československé, 108 židů a 146 lidí bez vyznání.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[14][15]
Město Podbořany
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 5 221 6 270 6 597 7 345 7 846 7 641 8 289 5 792 5 851 5 723 5 917 5 913 6 112 6 453
Místní část Podbořany
Obyvatelé 1 649 2 349 2 533 3 068 3 405 3 342 3 730 3 600 3 638 3 815 4 429 4 683 4 909 5 117
Domy 186 231 261 330 386 422 554 617 699 585 566 629 659 757
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Hlubany, Letov a Valov.

Židovská komunita

editovat

Počátky židovského osídlení Podbořan se datují k druhé polovině 18. století. Početnější komunita však byla ve městě až v druhé polovině následujícího století, kdy i dosáhla svého vrcholu (v roce 1880 zde žilo 232 židů). V letech 1873 až 1874 byla v Podbořanech postavena novorománská synagoga v dnešní ulici Antonína Dvořáka. V roce 1938 bylo její vybavení zničeno nacisty a v roce 1948 byly dvě třetiny budovy zbourány a na jejich místě vyrostly garáže. Zbytek byl zakomponován do sousedního obytného domu čp. 201, dříve obecního domu s židovskou školou a bytem rabína. Do dnešní doby se naopak dochoval židovský hřbitov z roku 1889, který se nachází asi dva kilometry jihovýchodně od Podbořan. Hřbitov byl těžce poničen nacisty, kteří odvezli většinu náhrobků – dochovalo se jich pouze šest.[16]

Místní části

editovat

Doprava

editovat

Ve městě se kříží tři silnice II. třídy: silnice II/221, silnice II/224 a silnice II/226. Městem vede železniční trať Plzeň–Žatec, u které zde stojí stanice Podbořany.

Školství

editovat

Ve městě se nachází dvě mateřské školy, dvě základní školy a jedna základní umělecká škola. Střední školy jsou zastoupeny gymnáziem a střední odbornou školou.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Podbořanech.
 
Busta Tomáše Garrigue Masaryka před stejnojmennou základní školou

Zaniklé památky

editovat
  • Pomník V. I. Lenina (na jeho místě je nyní malý parčík)
  • Pomník se sochou T. G. Masaryka (před stejnojmennou ZŠ, zničen roku 1953. Dne 28. září 2018 byla socha nahrazena bustou T. G. Masaryka.)
  • Pomník se sochou Hanse Kudlicha (Masarykovo náměstí, zrušen roku 1945)

Historické podzemí Podbořan

editovat

Pod centrem města Podbořany se nachází stovky metrů podzemních chodeb z let 1820–1880. Chodby jsou pozůstatkem těžby arkózového kaolinového pískovce v 19. století. Chodeb je pod Podbořany celkem třináct. V roce 2001 byl proveden jejich průzkum a na podzim téhož roku bylo zastupitelstvem města Podbořany rozhodnuto, že podzemí bude kompletně zasypáno.

  • 1. Základní škola Podbořany
  • Základní škola T. G. Masaryka
  • Gymnázium Podbořany
  • SOŠ a SOU Podbořany
  • Základní umělecká škola Podbořany

Osobnosti

editovat

Partnerská města

editovat

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 392. 
  5. Do Podbořan se vracejí oblíbené letní slavnosti. Začínají už v pátek, potrvají dva dny. Náměstí bude pořád s opatrností průjezdné. Noviny Zblízka [online]. 2022-06-16 [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. 
  6. Das Lenindenkmal in Podersam muss entfernt werden. Reichenberger Zeitung [online]. 1931-05-18 [cit. 2021-10-22]. Čís. 117. Dostupné online. 
  7. Beseitigung des einzigen Lenin-Denkmal in der Tschechoslowakei. S. 3. Die Rote Fahne [online]. 1931-09-05 [cit. 2021-10-22]. S. 3. Dostupné online. 
  8. Památkový katalog: Pomník V. I. Lenina [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-10-22]. Dostupné online. 
  9. V Podbořanech začíná oprava křižovatky u památníku. Žatecký a lounský deník. 2007-07-06. Dostupné online [cit. 2018-08-05]. 
  10. V Podbořanech rozebrali pomník kvůli stavbě křižovatky. Žatecký a lounský deník. 2007-07-16. Dostupné online [cit. 2018-08-05]. 
  11. CENIA. Katastrální mapy a geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-07-20]. Dostupné online. 
  12. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254. 
  13. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265. 
  14. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  15. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  16. ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 301. 
  17. Podbořany – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-04]. Dostupné online. 
  18. Památkový katalog
  19. Langenauer Josef Ignác [online]. Štěpán Svoboda [cit. 2024-07-19]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • SMETANA, Jan. Podbořany – Dějiny města a okolních obcí, Podbořany, Město Podbořany, 2001
  • PATROVSKÁ, Zdena/Roedl Bohumír, Biografický slovník okresu Louny, Louny, Státní okresní archiv, Louny, 2001
  • PEKSA, Vojtěch a kol. Podbořany. 660 let od první písemné zmínky. Podbořany: Město Podbořany, 2022. 552 s. ISBN 978-8085036-81-7. <

Externí odkazy

editovat