Tatra T6B5

Tatra T6B5; Tatra T3M
	Souprava vozů T6B5SU v Samaře
Typ	T6B5
Výrobce	ČKD Praha,; závod Tatra Smíchov; Tatra-Yug
Prototyp(y)	1983
Výroba v letech	1983–2007
Vyrobeno kusů	1 279
Technické údaje
Délka (bez spřáhel)	15 300 mm
Šířka	2 500 mm
Výška skříně	3 145 mm
Pohotovostní hmotnost	18 400 kg
Max. rychlost	65 km/h
Rozchod	1 435/ 1 524 mm
Obsaditelnost
Míst k sezení	40
Míst k stání	80 (5 os./m²), 128 (8 os./m²)
Motory a elektrická výzbroj
Motory	TE 023
Počet a výkon motorů	4×45 kW
Elektrická výzbroj	UB26-P, tyristorová TV3
Napájecí napětí	600 V
	multimediální obsah na Commons; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tatra T6B5 (podtyp tramvaje T6, v bývalém Sovětském svazu označovány jako T3M) je typ tramvaje vyráběné v československém (později českém) podniku ČKD Tatra od poloviny 80. let minulého století do konce 20. století.

Konstrukce

Tramvaj T6B5 vychází (stejně jako ostatní typy československých tramvajových vozů 80. let) z konstrukce typu Tatra T5 ze začátku 70. let 20. století. Jde o jednosměrný čtyřnápravový motorový tramvajový vůz se třemi dveřmi a standardní výškou podlahy. Vozy jsou vybaveny elektrickou tyristorovou výzbrojí typu TV3.

Novinkou byly mechanické kotoučové brzdy s brzdovým kotoučem na hřídeli motoru. Ovládány byly prostřednictvím táhel, elektromagnetickými pružinovými brzdiči, používanými u vozů Tatra od typu T1 dodnes.

V roce 1993 byla založena česko-ukrajinská firma Tatra-Jug pro konečnou montáž tramvají dodaných z Prahy. Firma ale prodala pouze 39 vozů, ostatní čekaly na kupce. Až v roce 2003 bylo 10 vozů opraveno a zkompletováno firmou Inekon v ostravském dopravním podniku a následně prodáno městu Iževsk. Poslední čtyři tramvaje byly v Ostravě dokončeny roku 2007 pro ruskou Ufu.

Do tohoto typu tramvaje je možno montovat podvozky pro normální rozchod koleje 1435 mm a rozchod 1524 mm, který používá většina dopravců ve městech bývalého SSSR.

Vozy T6B5 nemají zúženou vozovou skříň v oblasti prvních a posledních dveří (představků). Bočnice skříně jsou tak v jedné rovině od předního a zadního čela. Vozidla díky tomu působí mohutněji než typ T6A5, ale fakticky širší nejsou.

Široká čela však neumožňovala využívat tyto vozy v tramvajových sítích většiny českých měst. V obloucích výrazně vybočovala z profilu a přesahy skříně vozu byly značné.

Označení T3M

Aby se sovětští provozovatelé nového typu nebáli, obdržely tramvaje T6B5 obchodní označení T3M odkazující na pouhou modernizaci osvědčených vozů Tatra T3, i když T6B5 je zcela odlišný a nově vyvinutý vůz.

Prototypy

Na začátku 80. let 20. století bylo potřeba nahradit už poněkud zastaralé tramvaje T3 novým, modernějším typem. Vyrobilo se mnoho prototypů, ale až typ T6B5 byl schválen do výroby (ale pouze pro zahraniční zákazníky).

V roce 1983 byly vyrobeny dva prototypy vozu T6B5, které byly ihned poté zkoušeny na pražské tramvajové síti pod čísly 0016 a 0017. O rok později byly předány do Moskvy, kde obdržely čísla 001 a 002 a byly dále testovány. O něco později byly nasazeny do běžného provozu. V roce 1994 byly vozy přečíslovány na 0301 a 0302. V současnosti je v provozu pouze tramvaj ev.č. 0301, druhý vůz se používá jako služební. Žádné další tramvaje tohoto typu už do Moskvy dodány nebyly.

Provoz

Přehled dodaných nových vozů (přímo z výroby). Tramvaje si různé dopravní podniky prodávaly, takže počet měst, kde je (nebo byl) v provozu typ T6B5, je zřejmě vyšší. V letech 1983 až 2007 bylo vyrobeno 1279 vozů.

Současný stát	Město	Článek	Typ	Roky dodávek	Počet vozů	Evidenční čísla při dodání	Poznámky
Bělorusko Bělorusko	Minsk	článek	T6B5SU	1990 – 1996	24 kusů	001 – 025	číslo 022 neobsazeno
Bulharsko Bulharsko	Sofie	článek	T6B5B	1989	37 kusů	4101 – 4137
Lotyšsko Lotyšsko	Riga	článek	T6B5SU	1988 – 1990	62 kusů	201 – 262, viz též pozn.
Rusko Rusko	Barnaul	článek	T6B5SU	1985 – 1989	106 kusů	1001 – 1032 3001 – 3209	s mezerami
	Iževsk	článek	∑	1987 – 2003	45 kusů
			T6B5SU	1987 – 1991	35 kusů	2001 – 2035
			T6B5-RA	2003	10 kusů	2036 – 2045
	Jekatěrinburg	článek	T6B5SU	1987 – 1989	34 kusů	357 – 372 730 – 747
	Kursk	článek	T6B5SU	1987 – 1995	78 kusů	009 – 086
	Lipeck	článek	T6B5SU	1988 – 1989	45 kusů	2101 – 2145
	Moskva	článek	T6B5SU	1984	2 kusy	001 – 002
	Nižnij Novgorod	článek	T6B5SU	1988 – 1989	25 kusů	2901 – 2925
	Novokuzněck	článek	T6B5SU	1989	15 kusů	215 – 228
	Orel	článek	T6B5SU	1989 – 1990	14 kusů	086 – 099
	Rostov na Donu	článek	T6B5SU	1988 – 1989	40 kusů	800 – 839
	Samara	článek	T6B5SU	1989 – 1993	48 kusů	853 – 867 1003 – 1036	číslo 1024 neobsazeno
	Tula	článek	T6B5SU	1988 – 1996	77 kusů	viz poznámka
	Tver	článek	T6B5SU	1985 – 1988	35 kusů	1, 3-4, 6, 9, 11-38, 136, 138
	Ufa	článek	∑	1988 – 2007	34 kusů
			T6B5SU	1988	30 kusů	1101 – 1130
			T6B5-MPR	2007	4 kusy	2007 – 2009, 2031
	Uljanovsk	článek	T6B5SU	1988 – 1990	45 kusů	2173 – 2217
	Vladikavkaz	článek	T6B5SU	1988	20 kusů	110 – 129
	Volgograd	článek	T6B5SU	1987 – 1989	20 kusů	2834 – 2853
	Voroněž	článek	T6B5SU	1989	12 kusů	105 – 116
Severní Korea Severní Korea	Pchjongjang	článek	T6B5K	1990 – 1992	129 kusů	1046 – 1174
Ukrajina Ukrajina	Charkov	článek	T6B5SU	1988 – 1990	55 kusů	1519 – 1573	od 2007: 4519 – 4573
	Dnipro	článek	T6B5SU	1996 – 2002	12 kusů	3001 – 3012
	Doněck	článek	T6B5SU	2003	8 kusů	3001 – 3008
	Kamjanske	článek	T6B5SU	1996 – 2000	5 kusů	2000 – 2004
	Kyjev	článek	T6B5SU	1985 – 1994	97 kusů	001 – 077 100, 101 301 – 318
	Kryvyj Rih	článek	T6B5SU	1993	1 kus
	Mykolajiv	článek	T6B5SU	2000 – 2001	3 kusy	1915, 2001, 2002
	Oděsa	článek	T6B5SU	1999	1 kus	7001
	Záporoží	článek	T6B5SU	1988 – 1996	50 kusů	417 – 466
Uzbekistán Uzbekistán	Taškent	článek	T6B5SU	1991 – 1999	100 kusů	2701 – 2757	další čísla nezjištěna

Poznámky:

Kyjev byl prvním městem v Sovětském svazu, které obdrželo tramvaje typu T3 (rok 1964). Předávka nových vozů typu T3M byla proto načasována tak, aby to byl právě Kyjev, který jako první obdrží novou generaci těchto vozů (rok 1985, prototypy do Moskvy se nepočítají, Tver a Barnaul byly o cca měsíc opožděny).

Tula: vozy T6B5SU obdržely čísla 13, 14, 17, 18, 23 – 30, 47, 48, 83, 84, 301 – 358.

Riga: evidenční číslo je nyní skryto v pětimístném označení, kde první cifra je kód vozovny a pátá cifra je kontrolní

Některé vozy z 90. let a všechny vozy z přelomu 20. a 21. století vyrobila ukrajinská firma Tatra-Jug.

Součet kusů v tabulce udává číslo 1358; stránka Transphoto.ru udává počet 1285 kusů.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tatra T6B5 na Wikimedia Commons