Vitebsk
Vitebsk (bělorusky Віцебск, Viciebsk, rusky Витебск, Vitěbsk, polsky Witebsk) je historické město v severovýchodním Bělorusku, nedaleko hranic s Ruskem. Protéká jím řeka Západní Dvina. Je centrem Vitebské oblasti a počtem obyvatel (přibližně 358 tisíc[1]) se řadí na 4. místo v zemi. Vitebsk je druhým nejstarším městem Běloruska (po Polocku). Jeho Vítězné náměstí (Плошча Перамогі) je s délkou 380 m, šířkou 190 m, obvodem 1140 m a celkovou plochou 16,5 ha největším náměstím v Bělorusku.
| Vitebsk Віцебск Витебск | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 55°11′ s. š., 30°11′ v. d. |
| Nadmořská výška | 165 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+03:00 |
| Stát |  Bělorusko |
| Oblast | Vitebská |
| Administrativní dělení | město a okolí tvoří Vitebský rajón. |
 Vitebsk na mapě Běloruska | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 124,54 km² |
| Počet obyvatel | 342 077 (2005) |
| Hustota zalidnění | 2 746,7 obyv./km² |
| Etnické složení | Bělorusové, Rusové |
| Náboženské složení | pravoslavní; uniaté |
| Správa | |
| Vznik | 974 |
| Oficiální web | w3 |
| Telefonní předvolba | +375 212 |
| PSČ | BY-210xxx |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
Jde o jedno z nejstarších slovanských měst. Založila ho roku 974 kněžna Olga Kyjevská a brzy se stalo sídlem knížectví a obchodním střediskem na cestě zvané Iz Varjag v Greki, tj. na stezce spojující Baltské a Černé moře, resp. Skandinávii s Byzancí. Roku 1320 se Vitebsku zmocnilo Litevské velkoknížectví, po aktu Lublinské unie (1569) náleželo Republice obou národů. V I. dělení Polska (1772) připadlo Rusku; později se stalo sídlem Vitebské gubernie a vyrostlo zde mnoho neoklasicistních budov. Roku 1812 tudy táhl na Rus Napoleon Bonaparte. V roce 1903 zde žil pod policejním dozorem Pēteris Stučka.
V letech 1919–1991 byl Vitebsk a celé Bělorusko součástí SSSR, od roku 1991 je jedním z kulturních a hospodářských center samostatného Běloruska.
Kultura
editovatPamátkou s velmi pohnutou historií je kostel Zvěstování Panny Marie: pochází z poloviny 12. století, byl několikrát přestavěn, v roce 1961 poničen a obnoven roku 1992. Dále je ve městě několik kostelů včetně římskokatolického, historická radnice a letní sídlo malíře Ilji Repina. Nejproslulejším vitebským rodákem je židovský malíř Marc Chagall (1887–1985).
Od roku 1992 ve zdejším Letním amfiteátru každoročně v červenci probíhá Mezinárodní festival umění Slavjanskij bazar, jehož charakteristickým rysem je soutěž interpretů populárních písní a také soutěž dětské hudby. Zastoupeny jsou též různé druhy umění – výtvarné, divadelní, kinematografické, lidová řemesla. Festivalové dny zahrnují tvůrčí setkání s různými osobnostmi světové kultury, prezentace divadelních představení a filmů, výstavy umění, ale i veletrhy za účasti řemeslníků.
Hospodářství a doprava
editovatVitebsk je významným průmyslovým střediskem; sídlí zde zejména strojírenské závody (televizory Viťjaz). Město sice leží mimo hlavní koridor Minsk – Moskva, přesto je důležitým dopravním uzlem: stýkají se zde železniční i silniční tahy severojižní a západovýchodní (Petrohrad – Vitebsk – Orša – Homel – Kyjev a Riga – Polock – Vitebsk – Smolensk – Rusko). Ve městě jsou provozována maršrutková, autobusová, trolejbusová a upadající tramvajová doprava. Je zde také letiště Vitebsk.
Reference
editovat- ↑ Численность населения на 1 января 2024 г. и среднегодовая численность населения за 2023 год по Республике Беларусь в разрезе областей, районов, городов, поселков городского типа. National Statistical Committee of the Republic of Belarus. 28. března 2024. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vitebsk na Wikimedia Commons - (rusky) Vitebský informační portál Archivováno 4. 5. 2021 na Wayback Machine.
- (bělorusky) Národní noviny Vitebsku Archivováno 26. 11. 2016 na Wayback Machine.
- Muzeum Marka Chagalla Archivováno 21. 2. 2011 na Wayback Machine.
- The plan of Vitebsk 1904.pdf
- Official site of Vitebsk regional museum of local lore
