Možná hledáte pravo.

čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • prá-vo

podstatné jméno

editovat
  • rod střední

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ právo práva
genitiv práva práv
dativ právu právům
akuzativ právo práva
vokativ právo práva
lokál právu právech
instrumentál právem právy

význam

editovat
  1. soubor státem stanovených norem
    • Zabývá se obchodním právem.
  2. oprávněný nárok podložený zákony nebo zvyklostmi
    • Má právo se to dozvědět.
    • Každý člen týmu má právo vybrat si během prvních dvanácti hodin závodu jednu mimořádnou přestávku.[1]
  3. mn. studijní, resp. vědní obor, vyučování práv (1)
  4. (v historii) odznak rychtářské pravomoci

překlady

editovat
  1. soubor norem
  2. nárok
  3. obor

související

editovat

slovní spojení

editovat

slovenština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈpraːvɔ]

dělení

editovat
  • prá-vo

podstatné jméno

editovat
  • rod střední

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ právo práva
genitiv práva práv
dativ právu právam
akuzativ právo práva
lokál práve právach
instrumentál právom právami

význam

editovat
  1. právo

poznámky

editovat
  1. Luděk Stínil: Mladí muži v ráži

externí odkazy

editovat
  •   Článek Právo ve Wikipedii