Přeskočit na obsah

Lamprodila festiva: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m název kurzívou
úprava reference; + portál;
Řádek 1: Řádek 1:
{{Taxobox
{{Taxobox
| název kurzívou = ano
| název kurzívou = ano
| jméno = ''Lamprodila festiva''
| obrázek = Lamprodila festiva natur2.jpg
| obrázek = Lamprodila festiva natur2.jpg
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
Řádek 7: Řádek 8:
| řád = [[brouci]] (Coleoptera)
| řád = [[brouci]] (Coleoptera)
| čeleď = [[krascovití]] (Buprestidae)
| čeleď = [[krascovití]] (Buprestidae)
| rod = [[krasec]] (Lamprodila)
| rod = [[krasec]] (''Lamprodila'')
| binomické jméno = Lamprodila festiva
| druh popsal = ([[Carl Linné|Linnaeus]], 1767)
| synonyma = ''Buprestis festiva'' {{Malé|Linnaeus, 1767}}
}}
}}
'''''Lamprodila festiva''''' je [[invazní druh]] brouka z čeledi [[krascovití]], který napadá okrasné jehličnaté dřeviny jako jsou [[zerav|túje]], [[jalovec|jalovce]] a [[cypřiš]]e.
'''''Lamprodila festiva''''' je [[invazní druh]] brouka z čeledi [[krascovití]], který napadá okrasné jehličnaté dřeviny jako jsou [[zerav|túje]], [[jalovec|jalovce]] a [[cypřiš]]e.


== Popis ==
== Popis ==
Jde o zhruba 1 cm velkého brouka, který má leskle zelenou barvu a na výrazně rýhovaných krovkách modré tečky.
Jde o zhruba 1 cm velkého brouka, který má leskle zelenou barvu a na výrazně rýhovaných krovkách modré tečky.


Larva je protáhlá, zploštělá, beznohá, smetanově bílé barvy, se zřetelně článkovaným tělem. Dorůstá do velikosti 15–20 mm.<ref name="ukzuz">{{Citace elektronické monografie
Larva je protáhlá, zploštělá, beznohá, smetanově bílé barvy, se zřetelně článkovaným tělem. Dorůstá do velikosti 15–20&nbsp;mm.<ref name="ukzuz" />
| příjmení1 = Patočková
| jméno1 = J.
| titul = Krasec skvostný
| url = https://rlportal.ukzuz.cz/rlp/public/#rlp|so|skudci|detail:ccee617148eb7d1f082ab8ade643d736
| vydavatel = Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
| datum_vydání = 2024-08-10
}}</ref>


== Rozšíření ==
== Rozšíření ==
Původním areálem tohoto krasce je [[Středomoří]]. Hojně se rozšířil v Itálii, odkud se exportem hostitelských rostlin šíří dál střední a západní Evropou. Rozšířil se tak již do mnoha evropských států včetně Německa, Rakouska, Maďarska, Slovenska i České republiky. Vyskytuje se již také v západní Asii – Turecku, Sýrii, Libanonu.<ref name="ukzuz" />
Původním areálem tohoto krasce je [[Středomoří]]. Hojně se rozšířil v&nbsp;Itálii, odkud se exportem hostitelských rostlin šíří dál střední a západní Evropou. Rozšířil se tak již do mnoha evropských států včetně Německa, Rakouska, Maďarska, Slovenska i&nbsp;České republiky. Vyskytuje se již také v&nbsp;západní Asii – Turecku, Sýrii, Libanonu.<ref name="ukzuz" />


== Škůdce ==
== Škůdce ==
Tento druh krasce žije skrytě v substrátu pod stromy, odkud v noci vylézá po kmeni stromu a za šupiny kůry klade vajíčka. Z vajíček se líhnou malé larvy, které vyžírají [[Floém|lýko]]. Napadené části pak začínají žloutnout a usychat, podobně jako když smrkové lesy usychají kvůli působení [[Lýkožrout smrkový|lýkožrouta smrkového]]. Suché větve by proto měli lidé odříznout a spálit, nikoli vyvážet na skládky, odkud by se mohli krasci dál šířit.<ref>{{Citace elektronického periodika
Tento druh krasce žije skrytě v&nbsp;substrátu pod stromy, odkud v&nbsp;noci vylézá po kmeni stromu a za šupiny kůry klade vajíčka. Z&nbsp;vajíček se líhnou malé larvy, které vyžírají [[Floém|lýko]]. Napadené části pak začínají žloutnout a usychat, podobně jako když smrkové lesy usychají kvůli působení [[Lýkožrout smrkový|lýkožrouta smrkového]]. Suché větve by proto měli lidé odříznout a spálit, nikoli vyvážet na skládky, odkud by se mohli krasci dál šířit.<ref name="iRozhlas, 2023-08-26" />
| příjmení1 = Slezáková
| jméno1 = Jitka
| titul = České túje ničí škůdce z Itálie. ‚Jakmile uvidíte suchou větev v plotě, uřízněte ji a spalte,‘ radí zahradník
| periodikum = iRozhlas
| datum_vydání = 2023-08-26
| url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/tuje-skuce-krasec-skvostny-lamprodila-festiva-zivy-plot-co-delat_2308261413_kac
}}</ref>


== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references>
<ref name="ukzuz">{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Patočková | jméno1 = Jana | titul = Krasec skvostný | periodikum = Rostlinolékařský portál | url = https://rlportal.ukzuz.cz/rlp/public/#rlp%7Cso%7Cskudci%7Cdetail:ccee617148eb7d1f082ab8ade643d736 | vydavatel = Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský | datum vydání = 2024-08-10 | jazyk = cs-CZ}}</ref>

<ref name="iRozhlas, 2023-08-26">{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Slezáková | jméno1 = Jitka | titul = České túje ničí škůdce z&nbsp;Itálie. ‚Jakmile uvidíte suchou větev v&nbsp;plotě, uřízněte ji a spalte,‘ radí zahradník | periodikum = iRozhlas | datum_vydání = 2023-08-26 | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/tuje-skuce-krasec-skvostny-lamprodila-festiva-zivy-plot-co-delat_2308261413_kac | jazyk = cs-CZ}}</ref>
</references>


{{Taxonbar}}
{{Taxonbar}}
{{Portály|Živočichové}}
[[Kategorie:Krascovití]]
[[Kategorie:Krascovití]]
[[Kategorie:Invazní druhy]]
[[Kategorie:Invazní druhy]]

Verze z 28. 9. 2024, 10:20

Jak číst taxoboxLamprodila festiva
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádbrouci (Coleoptera)
Čeleďkrascovití (Buprestidae)
Rodkrasec (Lamprodila)
Binomické jméno
Lamprodila festiva
(Linnaeus, 1767)
Synonyma

Buprestis festiva Linnaeus, 1767

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lamprodila festiva je invazní druh brouka z čeledi krascovití, který napadá okrasné jehličnaté dřeviny jako jsou túje, jalovce a cypřiše.

Popis

Jde o zhruba 1 cm velkého brouka, který má leskle zelenou barvu a na výrazně rýhovaných krovkách modré tečky.

Larva je protáhlá, zploštělá, beznohá, smetanově bílé barvy, se zřetelně článkovaným tělem. Dorůstá do velikosti 15–20 mm.[1]

Rozšíření

Původním areálem tohoto krasce je Středomoří. Hojně se rozšířil v Itálii, odkud se exportem hostitelských rostlin šíří dál střední a západní Evropou. Rozšířil se tak již do mnoha evropských států včetně Německa, Rakouska, Maďarska, Slovenska i České republiky. Vyskytuje se již také v západní Asii – Turecku, Sýrii, Libanonu.[1]

Škůdce

Tento druh krasce žije skrytě v substrátu pod stromy, odkud v noci vylézá po kmeni stromu a za šupiny kůry klade vajíčka. Z vajíček se líhnou malé larvy, které vyžírají lýko. Napadené části pak začínají žloutnout a usychat, podobně jako když smrkové lesy usychají kvůli působení lýkožrouta smrkového. Suché větve by proto měli lidé odříznout a spálit, nikoli vyvážet na skládky, odkud by se mohli krasci dál šířit.[2]

Reference

  1. ↑ a b PATOČKOVÁ, Jana. Krasec skvostný. Rostlinolékařský portál [online]. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, 2024-08-10. Dostupné online. 
  2. ↑ SLEZÁKOVÁ, Jitka. České túje ničí škůdce z Itálie. ‚Jakmile uvidíte suchou větev v plotě, uřízněte ji a spalte,‘ radí zahradník. iRozhlas [online]. 2023-08-26. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lamprodila_festiva&oldid=24273195“