Adolf Kramenič

Adolf Kramenič
Adolf Kramenič
	Skladatel okolo roku 1909
Základní informace
Narození	25. února 1889 nebo 21. února 1889; Brandýs nad Labem, Čechy; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	19. prosince 1953 (ve věku 64 let); Choceň; Československo
Žánry	klasická hudba a duchovní hudba
Povolání	hudební skladatel, sbormistr a varhaník
Nástroje	varhany
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Kramenič (25. února 1889 Brandýs nad Labem^[1] – 19. prosince 1953 Choceň) byl český varhaník, sbormistr a hudební skladatel.

Život

Narodil se v rodině obuvníka. Již v dětství spolu s otcem hrál ve vesnické kapele na housle. Základní hudební vzdělání získal v hudební škole v Brandýse nad Labem. V roce 1903 byl přijat na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na varhany a skladbu. Jeho učitelem skladby byl hudební skladatel Karel Stecker, hru na varhany, improvizaci a instrumentaci učil Josef Klička. Ke studiu si přivydělával přepisováním partitur starých českých mistrů.

Po absolvování konzervatoře v roce 1906 se stal ředitelem kůru v Kostelci nad Labem. Krátce ještě působil ve Vlašimi a v roce 1910 získal místo ředitele kůru a městského kapelníka v Bakaru (Chorvatsko). Tam však nakonec nenastoupil, neboť se uvolnilo místo ředitele kůru v Chocni. Kromě chrámových povinností se účastnil hudebního života v Chocni a okolí. Na koncertech doprovázel na klavír a v roce 1914 se stal sbormistrem pěveckého spolku Zvukobor.

Hned po vypuknutí první světové války byl odvelen na východní frontu. Již 14. září 1914 však byl zajat a odvezen do Ruska. Onemocněl úplavicí a skončil v nemocnici v Samarkandu. Po částečném vyléčení byl transportován do zajateckého tábora v Ašchabadu. Tam ruský kapelník Garalik vytvořil ze zajatců malý smyčcový orchestr ve kterém se uplatnil i Kramerič. V roce 1916 byl přesunut do Taškentu. Tam založil pěvecký sbor, se kterým nastudoval národní písně, ale i budoucí státní hymnu „Kde domov můj“. Téhož roku se připojil k československým legiím, které se formovaly v Kyjevě. Ve 4. střeleckém pluku Prokopa Velikého byl pověřen, aby vytvořil symfonický orchestr. Byl pak převelen do Boryspilu, kde zase vytvořil dechovou hudbu a smyčcové kvarteto. Do Prahy se vrátil v prosinci 1918 a na jaře následujícího roku byl z armády propuštěn.

Vrátil se do Chocně a ujal se znovu místa ředitele kůru a varhaníka v kostele Františka Serafínského i sbormistra pěveckého spolku Zvukobor. V roce 1920 se oženil s členkou sboru Štěpánkou Čihákovou. S existenčních důvodů přijal místo výpravčího u dopravního úřadu ČSD v Chocni, kde setrval až do odchodu do důchodu v roce 1946. Vedle toho řídil dechový orchestr železničářů a v posledním roce učil i v Městské hudební škole. Působil také jako korepetitor a s kolegyní založil klavírní duo. Mezi jeho žáky patřil i významný český skladatel Lubor Bárta (1928-1972).

Po odchodu do důchodu se intenzivně věnoval dílu choceňského rodáka Tomáše Norberta Koutníka (1698–1775). Shromáždil, spartoval a přepsal jeho dochované skladby a zasloužil se o to, aby Koutníkovo dílo neupadlo do zapomenutí. Kromě toho se stal členem Železničního symfonického orchestru v Praze, který vedl dirigent Karel Šejna.

V posledních letech života trpěl zdravotními obtížemi, které měly svůj původ v letech 1. světové války. 19. prosince 1953 podlehl rakovině plic.

Většina jeho skladeb je uložena v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě. Vzhledem k tomu, že jeho dílo bylo věnováno především chrámovým účelům, je ve veřejnosti málo známo. Výjimku tvoří vánoční písně, koledy a pastorely, které jsou často na repertoáru pěveckých a zejména dětských pěveckých souborů.

Dílo

Chrámové skladby

Graduale na Zelený čtvrtek (Christus factus est pro nobis), 1906
Graduale na Popeleční středu,1906
O salutaris hostia, 1907
Tantum ergo pro smíšený sbor s doprovodem varhan, 1907
Requiem pro 2 hlasy s doprovodem varhan, 1906,
Veritas na text J. Lišky (nedokončeno)
Pange linqua pro dva sbory na chorální cantus firmus
Missa in honorem Sancti Venceslai pro ženský sbor s průvodem varhan, 1937
Ave Maria pro ženský sbor s doprovodem varhan, meditace na téma Henri Bertiniho op. 29, 1937
Pange linqua pro pětihlasý smíšený sbor a capella, 1938
Regina Coeli pro smíšený sbor a capella, 1939
Missa Dolorosa pro smíšený sbor s průvodem varhan, 1939
Missa Confiteor pro smíšený sbor s doprovodem varhan, 1939
Pange linqua pro smíšený sbor ad libitum s doprovodem varhan, 1939
Pange Linqua pro smíšený sbor a capella, soprán a tenor ad libitum, 1939
Pange Linqua pro ženský sbor s průvodem varhan, 1940
Graduale et Offertorium in festo Joannis Nepomuceni pro soprán a tenor s průvodem varhan, 1941
Offertorium de Sanctis Apostolis Petro et Paulo, pro soprán a tenor s průvodem varhan, 1940
Offertorium (Dominica Petrocostes), sólo tenor s průvodem varhan, 1941
Pange linqua lydické pro smíšený sbor a capella, 1942
Pange linqua dorické pro smíšený sbor, 1942
Te Deum pro smíšený sbor a capella, 1942
O Sanctissima duo pro soprán a tenor s doprovodem varhan, 1942
Graduale (Dominica Resurrectionis) pro barytonové sólo s doprovodem varhan, 1944
Myxolydické Pange linqua pro smíšený sbor a capella, 1944
Ave Maria pro alt s doprovodem varhan, 1944
Chorální píseň k svatému Vojtěchu pro smíšený sbor a capella, na slova Václava Říhy
Povzdech k sv. Vojtěchu pro smíšený sbor a capella, 1947
Hymnus ad sanctum Adalbertum pro sólový baryton a smíšený sbor s doprovodem varhan , 1947
Tantum ergo pro smíšený sbor a capella, 1947
Asperges me pro sólový alt a baryton, smíšený sbor s doprovodem varhan, 1947
Offertorium pro smíšený sbor a varhany na dny 31. května a 19. května, 1948
Pange linqua in modo phrygio pro smíšený sbor a capella
Graduale pro sólový baryton s doprovodem varhan, 1948
Offertorium pro smíšený dvojsbor a varhany, 1948
Offertorium pro nižší hlas a varhany na den Neposkvrněného Srdce Panny Marie, 1948
Dvě duchovní písně na text Františka Sušila, 1949
Spiritus domini pro baryton s doprovodem varhan, 1949 (věnováno Miroslavu Venhodovi)
Tantum ergo pro smíšený sbor a orchestr, 1949
Graduale na den 31. května Panny Marie Prostřednice všech milostí pro smíšený sbor s doprovodem varhan, 1949
Ave Maria stella pro nižší hlas, housle, violoncello a varhany, 1949 (český text Jakub Pavelka)
Chorální melodie (sekvence na Boží hod velikonoční) pro smíšený sbor s doprovodem varhan 1950
Stabat Mater pro smíšený sbor s doprovodem varhan, 1950
Velkopáteční hymnus pro smíšený sbor a capella, 1950
Graduale pro sólový bas, smíšený sbor a varhany, na den sv. Václava , 1951
Offertorium pro dvouhlasý ženský sbor a varhany, na den sv. Ludmily a na Hromnice, 1951
Pange linqua pastoralis in A pro smíšený sbor s doprovodem varhan, 1951
Pange linqua aiolská pro smíšený sbor a capella, 1952
Communio pro smíšený sbor a varhany na den svatých Tří králů, 1952

Vánoční skladby

Koleda pro dvouhlasý ženský sbor s doprovodem varhan na slova Vladimíra Hornova, 1942
Pastorálky (soubor dvanácti skladeb pro smíšený sbor, 1939, 1951)
Pastorální Pange linqua pro tři ženské hlasy, 1940
Betlém pro dvouhlasý dětský sbor s doprovodem varhan, na slova Vladimíra Hornova, 1942
2 koledy pro smíšený sbor, 1943
Z hlubin temné noci, koleda pro dvouhlasý ženský sbor, 1943
Pospěšte, pastýři, pospěšte, koleda, pro dvouhlasý ženský sbor, 1943
Koleda pro dvouhlasý ženský sbor a varhany, s discantním sólem ad libitum, na slova Jaroslava Vaniše, 1944
Vánoční duchovní písně dvojhlasé, 1946
Patorální Pange linqua pro dva ženské hlasy, 1947
Koleda pro dvouhlasý ženský sbor a varhany s discantním sólem ad libitum, na slova Jaroslava Vaniše z Chocně, 1947
Pastorální Pange linqua in G pro ženský hlas, 1948
Dvě české koledy, 1949
Vánoční kantáta pro sóla, smíšený sbor, lesní roh a varhany na text neznámého autora, 1951
Missa pastoralis ex D pro smíšený sbor s doprovodem varhan, 1952

Komponoval i písně, úpravy lidových písní, komorní hudbu a napsal i několik skladeb pro hudbu dechovou.

Odkazy

Literatura

Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha
Ivona Filipová: Adolf Kramenič. Bakalářská diplomová práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Brno 2011 (dostupné zde).
Brokešová , Marie: Choceňský hudební skladatel Adolf Kramenič. Diplomová práce. Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové, 1996
Jaroslav Smolka: Malá encyklopedie hudby. Praha, 1983
Jindřich Snětina: Vzpomínka na Adolfa Krameniče, Choceňský zpravodaj (prosinec 1988)
Cyril Sychra: Adolf Kramenič, Cyril roč. LXX (1944), č. 5-6, str. 49-53 (dostupné zde.)

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Kramenič
Adolf Kramenič v Českém hudebním slovníku osob a institucí
Osobnosti města Chocně
Ensemble damian

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[1]