Přeskočit na obsah

Chao Ťien-siou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Chao Ťien-siou
Narozenílistopad 1935 (88–89 let)
Čching-tao
Alma materDonghua University
High School Affiliated to Renmin University of China
Povolánípolitička
Politická stranaKomunistická strana Číny
Funkcečlen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
člen stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chao Ťien-siou je čínské jméno, v němž Chao je příjmení.

Chao Ťien-siou (čínsky pchin-jinem Hǎo Jiànxiù, znaky 郝建秀; * listopad 1935) je bývalá čínská komunistická politička, původně iniciativní dělnice a zlepšovatelka v textilní továrně se vypracovala na její ředitelku. Během kulturní revoluce vstoupila do politiky na regionální úrovni, od konce 70. let působila v centrálních orgánech v Pekingu jako členka ústředního výboru KS Číny (1977–2002), náměstkyně ministra (1978–1981) a ministryně (1981–1987) textilního průmyslu, kandidátka a členka sekretariátu ústředního výboru KS Číny (1982–1987), místopředsedkyně Státní plánovací komise/Státní rozvojové plánovací komise (1987–2001) a místopředsedkyně celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (2003–2008).

Život

[editovat | editovat zdroj]

Chao Ťien-siou se narodila v listopadu 1935 ve městě Čching-tao v provincii Šan-tung v dělnické rodině. Po jednom roce školní docházky se v devíti letech začala ucházet o práci v místních textilkách a ve třinácti letech byla přijata do státní továrny na bavlnu č. 6.[1] Byla výjimečně pracovitá a svou energii zaměřila na zvyšování produktivity a snižování plýtvání. Pozorovala a analyzovala pohyby nejproduktivnějších dělníků a propagovala jejich techniky mezi ostatními. Studovala také problém přetrhaných přízí a zjistila, že míru přetrhání lze podstatně snížit, pokud se místnost vyčistí.[1]

Její úsilí přitáhlo pozornost Čchen Šao-min, předsedkyně Všečínského odborového svazu textilních dělníků, a Čang Čchin-čchioua, náměstka ministra textilního průmyslu. Její inovace byla oficiálně nazvána „pracovní metoda Chao Ťien-siou“ a byla zavedena v textilkách po celé zemi. V roce 1951, ve svých 16 letech, byla vyznamenána jako národní vzorová pracovnice.[1] V roce 1954 vstoupila do Komunistické strany Číny, byla zvolena poslankyní Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu, znovuzvolena 1959 a 1964)[2] a získala stipendium na Intenzivní střední škole pro dělníky a rolníky Čínské lidové univerzity v Pekingu, kterou dokončila v roce 1958. Poté nastoupila na Východočínský institut textilního inženýrství (nyní univerzita Tung-chua) v Šanghaji, kde pokračovala ve studiu. Po ukončení studia v roce 1962 se vrátila do továrny na bavlnu č. 6 v Čching-tao.[1]

V roce 1964 byla zvolena do ústředního výboru Komunistického svazu mládeže Číny. O rok později se stala zástupkyní vedoucího továrny na bavlnu č. 8 v Čching-tao a pokračovala v inovacích. V lepidle používaném k upevnění bavlněných vláken nahradila škrob řasami, čímž ušetřila velké množství obilí. Vylepšila také ventilační systém, aby snížila teplotu na pracovištích, čímž zlepšila pracovní prostředí pro dělníky i stroje.[1]

Když v roce 1966 začala kulturní revoluce, stala se předsedkyní revolučního výboru továrny na bavlnu č. 8 a fakticky stála v čele továrny.[1] Poté vstoupila do politiky a rychle stoupala v žebříčku. V roce 1967 se stala členkou a roku 1971 místopředsedkyní revolučního výboru města Čching-tao.[2] V roce 1972 byla zvolena předsedkyní odborů v Čching-tau a o rok později místopředsedkyní odborů provincie Šan-tung. V roce 1975 byla také zvolena do čela šantungské provinční federace žen.[1] Byla příkladem kádrů, kterým kulturní revoluce umožnila politický vzestup, když během revoluce byla snaha získat do politiky ženy a mladé lidi, původem dělníky a rolníky.[1]

Na rozdíl od mnoha jiných, kteří během kulturní revoluce vystoupali vzhůru, její kariéru konec kulturní revoluce negativně neovlivnil a postupovala i v následující reformní éře. Na XI. sjezdu KS Číny v srpnu 1977 byla zvolena členkou ústředního výboru KS Číny[1] (znovuzvolena na následujících sjezdech roku 1982, 1987, 1992 a 1997, do 2002).[3] V roce 1978 byla jmenována náměstkyní ministra textilního průmyslu a místopředsedkyní Všečínské federace žen (do 1983)[1] a v roce 1981 povýšila na ministryni textilního průmyslu (do 1987).[1] Na XII. sjezdu KS Číny v září 1982 byla zvolena kandidátkou sekretariátu ústředního výboru, v září 1985 se stala členkou sekretariátu[1] (do XIII. sjezdu v listopadu 1987).

V roce 1987 se stala místopředsedkyní Státní plánovací komise,[1] resp. Státní rozvojové plánovací komise. V této funkci působila až do roku 2001, kdy se stala členkou stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění.[3] V letech 2003–2008 byla místopředsedkyní celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění.[3]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m LEE, Lily Xiao Hong. Chen Congying. In: LEE, Lily Xiao Hong; STEFANOWSKA, A. D. Biographical Dictionary of Chinese Women. The Twentieth Century 1912-2000. Abington, Oxon: Routledge, 2015. ISBN 0-7656-0043-9. S. 198–199. (anglicky)
  2. ↑ a b BARTKE, Wolfgang. Who's who in the People's Republic of China. 2. vyd. München: K. G. Saur, 1987. Dostupné online. S. 135–136. (anglicky) 
  3. ↑ a b c China Internet Information Center. Hao Jianxiu [online]. China Internet Information Center, 2003 [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
12. sekretariát ÚV KS Číny (září 1982 – listopad 1987)
tajemníci sekretariátu
Chu Jao-pang (generální tajemník ÚV) • Wan Li • Si Čung-sün (rezignoval v září 1985) • Teng Li-čchün • Jang Jung (zemřel v lednu 1983) • Jü Čchiou-li • Ku Mu (rezignoval v září 1985) • Čchen Pchi-sien • Chu Čchi-li • Jao I-lin (rezignoval v září 1985)
od září 1985 i
kandidáti sekretariátu
Čchiao Š’ (od září 1985 tajemník) • Chao Ťien-siou (od září 1985 tajemnice)
11. sekretariát ← • → 13. sekretariát
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
1. volební období (1949–1954)
2. volební období (1954–1959)
3. volební období (1959–1965)
4. volební období (1965–1978)
Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970)
5. volební období (1978–1983)
od 1979 i
od 1980 i
od 1981 i
Liou Fej (zemřel 1983), Tung Čchi-wu
6. volební období (1983–1988)
od 1984 i
od 1985 i
Chua Luo-keng (zemřel 1985)
od 1986 i
od 1987 i
7. volební období (1988–1993)
od 1989 i
od 1990 i
od 1991 i
8. volební období (1993–1998)
od 1994 i
od 1996 i
9. volební období (1998–2003)
10. volební období (2003–2008)
od 2005 i
11. volební období (2008–2013)
od 2010 i
12. volební období (2013–2018)
od 2017 i
13. volební období (2018–2023)
14. volební období (2023–2028)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chao_Ťien-siou&oldid=23556298“