Jan Hilbert Vávra
| Jan Hilbert Vávra | |
|---|---|
 operní pěvec Jan Hilbert Vávra | |
| Základní informace | |
| Narození | 9. dubna 1888 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 8. ledna 1950 (ve věku 61 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Povolání | zpěvák, malíř, loutkář, sochař a hudební pedagog |
| Nástroje | hlas |
| Hlasový obor | baryton |
| Rodiče | Jan Vávra otec |
| Příbuzní | Miloš Vávra bratr Karel Vávra bratranec Antonín Vávra strýc Václav Vávra strýc |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Hilbert Vávra, křtěný Jan Josef Jaromír, uváděn též jako Hilbert Vávra (9. dubna 1888 Praha[1] – 8. ledna 1950 Praha), byl český operní pěvec, hudební pedagog, malíř a sochař.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Praze v rodině herce Národního divadla Jana Vávry. Rod Vávrů byl starobylý, jeho děd Jan Vávra byl mlynářem a z jeho šesti synů byli tři úspěšní umělci spjatí z Národním divadlem. Jan Hilbert měl mladšího bratra Miloše, který vystudoval medicínu, ale celý svůj život "ochotničil". Jeho strýčkové Antonín a Václav Vávrové byli členové Národního divadla. Umělecké tradici se začal věnovat i on. Zpěvu ho zprvu učil jeho strýc Antonín Vávra a později v letech 1906–1907 se školil u italského barytonisty a pedagoga Mattia Battistiniho. Následně se studiu věnoval také v Berlíně (1913–1914) a mezi roky 1914 až 1915 pokračoval ve studiu u barytonisty Dinha Gillyho v Paříži. Mezi tím se roku 1913 v Praze oženil s Boženou Fuchsovou (1889), se kterou měl dcery Boženu provdanou Rozsypalovou (1916-2003) a Janu (1920).[2] Po rozvodu se v roce 1937, oženil s Janou Čechovou (1910-1989), s kterou měl dceru Jelenu (1937-1941).
Kromě herectví se věnoval rovněž malbě a sochařině. V těchto oborech mu byli učitelé Jaroslav Šetelík (malba), Hanuše Folkmann a Jaroslav Brůha (v sochařství). Vávra tvořil hlavně portréty a busty hudebních osobností.
V roce 1911 se stal sólistou opery opavského německého divadla, kde absolvoval svůj divadelní debut. V následujícím roce hostoval v Národním divadle v roli Evžena Obětina a v červnu téhož roku vystoupil v opeře Nikolaje Rimského-Korsakova „Sněguročka“ v roli Mizgira, tehdy již jako člen Národního divadla. V Národním divadle setrval s přestávkami v letech 1914, 1916, a 1919 až do roku 1930. Později zde však ještě několikrát hostoval. V letech 1932–1933 byl ředitelem divadla Uranie a byl také dlouholetým pedagogem, neboť v letech 1939–1950 vyučoval zpěv na pražské konzervatoři.
Jan Hilbert Vávra hostoval i na jiných operních a operetních scénách: v Národním divadle Brno (1911–1916, konec 20. let), ve Východočeském divadle (1919, 1927), v Divadle na Vinohradech (1919, 1931), v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě (1925), v divadle Uranie (1929), ve Velké operetě (1930) a v Malé operetě (1931). Zajímal se jako všestranný umělec i o loutkové divadlo,[3] v roce 1917 např. realizoval a inscenoval maňáskové představení opery „Čarostřelec“. Objevil se jednou rovněž ve filmu v malé roli zpěváka v hospodě „U kanónu“ v Lamačově a Burianově slavné komedii. „C. a k. polní maršálek“ (1930).
Jan Hilbert Vávra zemřel 8. ledna 1950 v Praze a pohřben byl v rodinné hrobce na Vinohradkém hřbitově s bustou svého otce, kterou sám vytvořil.
Ve Vávrově uměleckém životě bylo období, kdy se věnoval převážně svým malířským a sochařským aktivitám. Objektem jeho zájmu byli vynikající umělci z řad členů Národního divadla a další významné osobnosti tehdejšího veřejného života.
Významné role na scéně Národního divadla v Praze (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- 1892–1893 v roli Silvia v opeře R. Leoncavalla Komedianti
- 1895–1896 v roli Valentina v opeře Ch. Gounoda Faust a Markéta
- 1900–1901 v rolích Dona Josého a Morallese v opeře G. Bizeta Carmen
- 1902–1903 v roli Radovana v opeře B. Smetany Libuše
- 1903–1904 v roli Evžena Oněgina v opeře P. I. Čajkovského Evžen Oněgin
- 1908–1909 v rolích Míchy a Jeníka v opeře B. Smetany Prodaná nevěsta
- 1909–1910 v roli Bohuše z Harasova v opeře A. Dvořáka Jakobín
- 1910–1911 v roli Kiliana v opeře C. M. von Webera Čarostřelec
- v roli Cesare Angelottiho v opeře G. Pucciniho Tosca
- 1911–1912 v roli Lovce v opeře A. Dvořáka Rusalka
- 1912–1913 v roli Renata v opeře G. Verdiho Maškarní ples
- v roli Belamyho v opeře A. Maillarta Poustevníkův zvonek
- 1913–1914 v roli Knížete v opeře A. Dvořáka Šelma sedlák
- 1914–1915 v roli Jiřího Germonta v opeře G. Verdiho Violetta
- 1918–1919 v roli Fréderica v opeře L. Delibese Lakmé
- 1919–1920 v roli Dona Juana v opeře W. A. Mozarta Don Juan
- v roli Malíře v opeře G. Charpentiera Louisa
- 1920–1921 v roli Fentona v opeře G. Verdiho Falstaff
- 1921–1922 v roli Pelléase v opeře C. Debussyho Pelleas a Melisanda
- v roli Hraběte z Luny v opeře G. Verdiho Trubadúr
- 1925–1926 v roli Alfonsa v opeře Z. Fibicha Bouře
- v roli Dr. Lišky v operetě J. Strausse ml. Netopýr
- 1926–1927 v roli Pinga v opeře G. Pucciniho Turandot
- v roli Alberta v opeře J. Masseneta Werther
- 1927–1928 v roli Benátského hosta – trhovce v opeře N. A. Rimského-Korsakova Sadko
- 1928–1929 v roli Státního zástupce v opeře O. Jeremiáše Bratři Karamazovi
- v roli Lumíra v opeře A. Dvořáka Vanda
- 1929–1930 v roli Paula Aubiera v operetě R. Heubergera Ples v opeře
- 1930–1931 v roli Spalanzaniniho v opeře J. Offenbacha Hoffmannovy povídky
- 1935–1936 v roli Figara v opeře G. Rossiniho Lazebník sevillský
- 1944–1945 v roli Květenského v opeře F. Škroupa Dráteník
Umělecké dílo (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Pamětní deska Rudolfa Zamrzly na jeho rodném domě v Rokycanech[4]
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]- 1943 – Rubešův salon, Topičův salon, Mazáčova síň
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jan Hilbert Vávra, Interiér chrámu, akvarel -
Hilbert Jan Vávra jako Albert (opera Werther) 1902 -
Hilbert Jan Vávra jako Evžen Oněgin (opera Evžen Oněgin) 1903 -
Hilbert Jan Vávra jako Kníže (opera Šelma sedlák) 1920 -
Hilbert Jan Vávra jako Tomeš (opera Hubička) 1909 -
Vávra Hilbert jako Don Juan (opera Don Juan) 1 ¼ 20. stol. -
Violetta (opera), plakát, nakladatel:Fr. A. Urbánek a synové, 1926
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Jana Vávry farnosti při kostele Kostel Nejsvětější Trojice v Podskalí v Praze
- ↑ Matriční záznam o sňatku Jana Hilberta Vávry s Boženou Fuchsovou farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
- ↑ Moravská zemská knihovna v Brně, Světozor, Číslo 33, Datum vydání: 15.08.1941, O dobrou loutkovou hru….
- ↑ sochařství info.cz, Jan Hilbert Vávra - Pamětní deska Rudolfa Zamrzly na jeho rodném domě v Rokycanech
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- 1988 – Národní divadlo a jeho předchůdci (Slovník umělců divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatímního a Národního)
- 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L–Ž)
- 2008 – Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2008 (XIX. V–Vik)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Hilbert Vávra na Wikimedia Commons - Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Vávra, Jan (Hilbert) (*1888) s rodinou
- Opera+, Od Oněgina až k Daliborovi: Jan Hilbert Vávra, pěvec, ale také výtvarník a pedagog
- Jan Hilbert Vávra v Česko-Slovenské filmové databázi
- sochařství info.cz, Jan Hilbert Vávra
- Jan Hilbert Vávra v informačním systému abART
- Archiv národního divadla, Hilbert Jan Vávra
- Čeští operní pěvci
- Čeští barytonisté
- Operní pěvci Národního divadla
- Pedagogové na Pražské konzervatoři
- Čeští hudební pedagogové
- Čeští sochaři
- Čeští malíři 19. století
- Narození v roce 1888
- Narození 9. dubna
- Narození v Praze
- Úmrtí v roce 1950
- Úmrtí 8. dubna
- Úmrtí v Praze
- Pohřbení na Vinohradském hřbitově
- Čeští malíři 20. století