Komory
Komory, oficiálně Komorský svaz (francouzsky Union des Comores, arabsky اتحاد القمر ), (do roku 2002 Islámská federativní republika Komory) je ostrovní federativní republika v Indickém oceáně, ležící na severním konci Mosambického průlivu mezi Mosambikem a Madagaskarem nedaleko pobřeží Východní Afriky. Stát se rozkládá na třech ze čtyř hlavních ostrovů vulkanických Komorských ostrovů, jimiž jsou Ngazidja (také zvaný Grande Comore), Mohéli a Anjouan. Součástí státu není čtvrtý ostrov Mayotte, jehož území si Komory nárokují, nicméně jeho obyvatelé v referendech konaných v letech 1974 a 1976 opakovaně hlasovali pro setrvání ve svazku s Francií. Název ostrovů pochází z arabského „al-qamar“, znamenajícího „měsíc“. Symbol měsíce je i součástí státní vlajky.
Dějiny
Do roku 1886 do 6. července 1975 byly Komory francouzskou državou spolu s ostrovem Mayotte, který je součástí Francie dodnes.
Politický život začal nabývat na významu po roce 1961, kdy Francie udělila Komorám autonomii ve vnitřních záležitostech. Politika byla ovládána bohatými profrancouzskými elitami, zpravidla potomky předkoloniálních sultánských rodin. Nejvlivnějšími stranami byly vládní Zelená strana (Parti Vert, pozdější Union Démocratique des Comores/Demokratický svaz Komor – UDC) a opoziční Bílá strana (Parti Blanc, pozdější Rassemblement Démocratique du Peuple Comorien/Demokratické shromáždění komorského lidu – RDPC). Nejvlivnějším politikem byl Saíd Mohamed Šejk, předseda Zelené strany a předseda vládní rady. Opozice se snažila prosadit pozemkovou reformu a změnu jednostranného zaměření komorského exportu.
Počátkem 70. let se stále více aktivizovala část komorské veřejnosti, především studentů, a začala požadovat úplnou nezávislost na Francii. UDC i RDPC začaly vnímat nezávislost jako „politováníhodnou nutnost“. V roce 1974 proběhlo referendum na téma nezávislosti, která byla podpořena na třech ze čtyř hlavních ostrovů, s výjimkou Mayotte , který se vyslovil pro pokračování svazku s Francií a dodnes je jejím zámořským teritoriem. O rok později byla parlamentem nezávislost tří ostrovů jednostranně vyhlášena.
Další vývoj byl velmi složitý a nepřehledný a především chronicky nestabilní. Vláda se měnila následkem převratů, útoků žoldáckých oddílů i francouzské intervence. Země se rychle stala značně závislou na zahraniční pomoci. V roce 1997 ostrovy Anjouan a Mohéli vyhlásily nezávislost. Následně probíhaly pokusy jednotek z Grand Comore o invazi na Anjouan a další převraty na Grand Comore i na Anjouanu.
Cesta z krize se začala rýsovat v roce 2001, kdy byla v referendu přijata nová ústava federace ostrovů.
Politický systém
Komory jsou pluralitní federativní prezidentskou republikou. Federace se skládá ze 3 autonomních ostrovů (Ngazidja, Mohéli a Anjouan), s výrazným stupněm autonomie. Hlavou státu i vlády je prezident, v jehož úřadě se postupně střídají prezidenti všech 3 autonomních ostrovů. Zákonodárnou moc má jednokomorový parlament složený z 33 poslanců. Funkce předsedy vlády byla zrušena. Politická situace je od získání nezávislosti na Francii nestabilní.
Ekonomika
Převládá zemědělství, kterým se živí 80 % pracujících. Hlavními produkty jsou vonné esence, kopra, kokosové ořechy, vanilka a banány. Hlavním výrobkem zpracovatelského průmyslu jsou vonné destiláty pro kosmetiku. HDP dosahuje 370 mil. USD (odhad 1994). Hlavními obchodními partnery jsou Francie, Německo a USA.
Reference
- Information Please Almanac, Houghton Mifflin Company, Boston & New York, 1997
