Třída Gajdamak
| Třída Gajdamak | |
|---|---|
 Ussurijec | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Ruské carské námořnictvo Sovětské námořnictvo |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 4 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Emir Bucharskij |
| Nástupce | třída Geněral Kondratěnko |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 570 t[1] |
| Délka | 71,8 m |
| Šířka | 7,16 m |
| Ponor | 2,38 m |
| Pohon | 2 parní stroje, 4 kotle |
| Rychlost | 25 uzlů |
| Posádka | 99 |
| Výzbroj | 2× 75mm kanón (2×1) 6× 57mm kanón (6×1) 4× 7,6mm kulomet (4×1) 3× 457mm torpédomet (3×1) |
Třída Gajdamak byla třída torpédoborců ruského carského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Všechny byly zařazeny do Baltského loďstva.[2] Všechny byly nasazeny za první světové války a ve 20. letech dosloužily v řadách sovětského námořnictva.[3]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Navrhla je německá loděnice AG Vulcan Stettin. Stavbu provedly v letech 1904–1907 loděnice Germaniawerft v Kielu a Maskin & Brobygnads v Helsinkách.[3]
Jednotky třídy Gajdamak:[1]
| Jméno | Loděnice | Založený kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|---|
| Gajdamak | Germaniawerft | 1904 | 1905 | 1906 | Vyřazen 1926.[2] |
| Vsadnik | Germaniawerft | 1904 | 1905 | 1906 | Od roku 1922 Sladkov, vyřazen 1929.[2] |
| Amurec | Maskin & Brobygnads | 1905 | 1905 | 1906 | Od roku 1922 Železňakov, vyřazen 1927.[2] |
| Ussurijec | Maskin & Brobygnads | 1905 | 1907 | 1907 | Od roku 1922 Rošal, vyřazen 1927.[2] |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Torpédoborce nesly dva 75mm kanóny, šest 57mm kanónů, čtyři 7,62mm kulomety a tři 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle a dva parní stroje o výkonu 6500 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 25 uzlů.[3]
Modifikace
[editovat | editovat zdroj]Před první světovou válkou byly oba 75mm kanóny nahrazeny dvěma 102mm kanóny. Odstraněna byla rovněž část 57mm kanónů. Později výzbroj posílil jeden 37mm protiletadlový kanón a zařízení pro nesení 25 min.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c WATTS, Anthony J. The Imperial Russian Navy. London: Arms and Armour, 1990. ISBN 0-85368-912-1. S. 137.
- ↑ a b c d e HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. 232 s. ISBN 80-85983-89-3. S. 173.
- ↑ a b c VSADNIK torpedo cruisers / destroyers (1906-1907) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-12-21]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Gajdamak na Wikimedia Commons