České století
| České století | |
|---|---|
| Žánr | historický |
| Formát | seriál |
| Námět | Pavel Kosatík |
| Režie | Robert Sedláček |
| Hrají | Martin Huba Martin Finger Daniel Landa Ivan Trojan Jan Novotný Jiří Vyorálek David Novotný Ján Gallovič Emil Horváth Marek Daniel Jaroslav Plesl Marek Ťapák |
| Země původu |  Česko |
| Jazyky | česky, slovensky, anglicky, německy, rusky |
| Počet dílů | 9 |
| Obvyklá délka | cca 75 minut |
| Produkce a štáb | |
| Vedoucí produkce | Martin Lubomírský |
| Výkonný producent | Jan Lekeš |
| Kamera | Michal Krejčí |
| Hudba | Michal Rataj |
| Střih | Josef Krajbich Matouš Outrata |
| Zvuk | Martin Večeřa |
| Produkční společnost | Česká televize |
| Premiérové vysílání | |
| Formát obrazu | barevný 16 : 9 |
| Formát zvuku | mono |
| Vysíláno | 27. října 2013 – 7. prosince 2014 |
| České století na ČSFD, Kinoboxu, SZ Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
České století je český devítidílný televizní seriál pojednávající o pozadí významných dějinných událostí od zahájení první světové války až po vznik samostatné České republiky. Podle tvůrců nejde o čistý dokumentární seriál, ale spíš o filmovou sérii „rozkrývající tabu klíčových událostí našich moderních dějin“. Seriál totiž zejména studuje psychologii a duševní pohnutky jednotlivých aktérů historických událostí v okamžicích, kdy tyto osobnosti „měly nůž na krku“ a byly si vědomy, že svým rozhodnutím ovlivní nejen své blízké, ale celý národ na mnoho let dopředu. Autoři záměrně nehodnotí, zda se dotyční z historického pohledu zachovali správně nebo špatně.
Legendární postavy jsou jenom lidé, co se potí, spekulují, žijí paradoxy, chodí na záchod a žvaní o banalitách, sami zmatení z toho, kam je dějiny předsunuly, a řídí se jediným možným principem, kterým je 'mravní zákon ve mně', jakkoliv špatně a sobecky nakonec třeba jednají.tvůrci seriálu[1]
Herecké obsazení
[editovat | editovat zdroj]| Martin Huba | prof. Tomáš Garrigue Masaryk, první prezident Republiky československé |
| Daniela Kolářová | Charlotta Garrigue-Masaryková, jeho žena |
| Jiří Bábek | Jan Masaryk, jejich syn |
| Ivana Uhlířová | Olga Masaryková, jejich dcera |
| Martin Finger a Jan Novotný | dr. Edvard Beneš, ministr zahraničí a druhý prezident Republiky československé |
| Monika Fingerová | Hana Benešová, jeho manželka |
| Jaromír Janeček | poslanec za ČSP Jan Herben, člen Maffie |
| Jan Grygar | Přemysl Šámal, hradní kancléř prezidenta Masaryka |
| Mário Kubec | Karel Kramář, předseda vlády ČSR |
| Igor Bareš | rakouský místodržící František Thun |
| Pavel Rímský | britský politik a diplomat Robert Cecil |
| Miroslav Donutil | David Lloyd George, premiér Spojeného království |
| Ivo Novák | britský novinář a historik Henry Wickham Steed |
| Jaromír Nosek | britský publicista a historik Robert William Seton-Watson |
| Radim Novák | Jaromír Smutný, hradní kancléř prezidentů Beneše a Gottwalda |
| Daniel Landa | plukovník Emanuel Moravec, člen Výboru na obranu republiky |
| Karel Dobrý | armádní generál Lev Prchala, velitel 4. armády |
| Luboš Veselý | armádní generál Vojtěch Luža, zemský vojenský velitel v Brně |
| Miloslav Mejzlík | armádní generál Ludvík Krejčí, hlavní velitel branné moci |
| Pavel Batěk | brigádní generál Karel Paleček, zakladatel československých výsadkových jednotek |
| David Suchařípa | divizní generál Silvestr Bláha, přednosta Vojenské kanceláře prezidenta republiky |
| Miro Grisa | divizní generál Karel Husárek, náčelník Ředitelství opevňovacích prací |
| Martin Stránský | armádní generál Sergej Vojcechovský, člen Obrany národa |
| Robert Jašków | armádní generál Jan Syrový, předseda vlády ČSR a ministr obrany |
| Ivan Trojan | podplukovník František Moravec |
| Aleš Procházka | armádní generál Sergěj Ingr, exilový ministr národní obrany |
| Michal Dlouhý | plukovník Emil Strankmüller, přednosta zpravodajství hlavního štábu armády |
| Andreas Kaulfuss | poslanec za sudetoněmeckou sociální demokracii Eugen de Witte |
| Hartmut Krug | předseda sudetoněmecké sociální demokracie Wenzel Jaksch |
| Richard Syms | britský premiér Winston Churchill |
| Marian Roden | státní tajemník MZV Hubert Ripka |
| Jiří Vyorálek | poslanec za KSČ Klement Gottwald, předseda vlády a prezident ČSR |
| Rita Jasinská | Marta Gottwaldová, jeho žena |
| Radek Holub | armádní generál Alexej Čepička, ministr národní obrany a zeť K. Gottwalda |
| Jaromír Dulava | poslanec za KSČ Antonín Zápotocký, předseda vlády a prezident ČSR |
| David Novotný | poslanec za KSČ Rudolf Slánský, generální tajemník ÚV KSČ |
| Jan Budař | Václav Kopecký, ministr informací |
| Jiří Štrébl | Václav Nosek, ministr vnitra |
| Jiří Havel | předseda ČSL Jan Šrámek, náměstek předsedy vlády ČSR |
| Jiří Čapka | poslanec za ČSL Adolf Procházka, ministr zdravotnictví |
| Miroslav Babuský | Jan Jína, přednosta politického odboru KPR za E. Beneše |
| Vilém Udatný | poslanec za ČSL Ivo Ducháček |
| Martin Veliký | poslanec za KSČ Július Ďuriš, ministr zemědělství |
| Václav Knop | poslanec za ČSNS Jaroslav Stránský, ministr školství |
| Matěj Dadák | poslanec za ČSNS Prokop Drtina, ministr spravedlnosti |
| Hanuš Bor | poslanec za ČSNS Petr Zenkl, místopředseda vlády a primátor Prahy |
| Peter Varga | poslanec za ČSNS Julius Firt |
| Karel Zima | předseda ČSSD Bohumil Laušman, ministr průmyslu a náměstek předsedy vlády |
| Matúš Bukovčan | poslanec za DS Štefan Kočvara, náměstek předsedy vlády |
| Tomáš Kraucher | poslanec za ČSNS Vladimír Krajina, člen vedení Univerzity Karlovy |
| Jan Holík | poslanec za ČSL František Hála, ministr pošt |
| Petra Jungmanová | poslankyně za ČSNS Milada Horáková, předsedkyně Rady československých žen |
| Vladimír Koval | Valerian Alexandrovič Zorin, náměstek MZV SSSR |
| Zdeněk Bureš | Antonín Novotný, první tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR |
| Andrej Bestchastny | Anastas Mikojan, člen Státního výboru SSSR pro obnovu hospodářství osvobozených oblastí |
| Emil Horváth | armádní generál Ludvík Svoboda, prezident ČSSR |
| Ján Gallovič a Alois Švehlík | Alexander Dubček, první tajemník ÚV KSČ |
| Peter Marcin | Vasil Biľak, člen ÚV KSS |
| Oleksandr Ignatuša | Leonid Iljič Brežněv, první tajemník ÚV KSSS |
| Alexander Podolkhov | Alexej Kosygin, předseda Rady ministrů Sovětského svazu, tj. vlády SSSR a člen sovětských poradců za Gottwalda |
| Ján Greššo | Gustáv Husák, místopředseda vlády ČSSR, později prezident ČSSR |
| Jiří Zapletal ml. | Josef Smrkovský, předseda Národního shromáždění ČSSR |
| Jan Vondráček | Oldřich Černík, předseda vlády ČSSR |
| Zdeněk Černín | František Kriegel, člen předsednictva ÚV KSČ |
| Petr Halberstadt | Zdeněk Mlynář, tajemník ÚV KSČ |
| Marek Daniel | dramatik Václav Havel, prezident ČSFR |
| Tereza Hofová | Olga Havlová, jeho žena |
| David Matásek | spisovatel Pavel Kohout |
| Jan Hájek | básník Ivan Martin Jirous |
| František Němec | Jan Patočka, filosof, fenomenolog |
| Petr Vacek | František Šmejkal, historik umění, signatář Charty 77 |
| Martin Myšička | Jiří Němec, filosof, signatář Charty 77 |
| Miroslav Táborský | Jiří Hájek, diplomat, pozdější mluvčí Charty 77 |
| Michal Pavlata | Václav Černý, literární vědec, signatář Charty 77 |
| Petr Batěk | Petr Uhl, novinář, signatář Charty 77 |
| Jiří Lábus | Ladislav Adamec, předseda vlády ČSSR |
| Roman Luknár | Marián Čalfa, předseda vlády ČSSR |
| Oldřich Kaiser | Oskar Krejčí, poradce předsedy vlády |
| Václav Jiráček | Václav Malý, disident, kněz |
| Jan Krafta | Vladimír Hanzel, tajemník Václava Havla |
| Jan Sklenář | Alexandr Vondra, disident, signatář Charty 77 |
| Miroslav Hanuš | Petr Pithart, signatář Charty 77, premiér vlády ČR v rámci federace |
| Daniel Rous | Jiří Křižan, scenárista, spoluautor petice Několik vět |
| Matej Landl | Ján Čarnogurský, disident, pozdější místopředseda federální vlády |
| Martin Janouš | poslanec za ODS Jan Stráský, poslední předseda vlády ČSFR |
| Martin Dejdar | poslanec za ODS Miroslav Macek, místopředseda vlády ČSFR |
| Jaroslav Plesl | poslanec za ODS Václav Klaus, předseda vlády ČR |
| Marek Ťapák | poslanec za HZDS Vladimír Mečiar, předseda vlády SR |
| Bohumil Klepl | Tomáš Ježek, ekonom, jeden z tvůrců kupónové privatizace |
| Petr Pelzer | Pavel Tigrid, novinář, emigrant, po 1989 poradce prezidenta Václava Havla |
Seznam epizod
[editovat | editovat zdroj]| Pořadí | Název | Rok děje | Premiéra na ČT1[2] | Sledovanost (v mil.) |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Veliké bourání | 1918 | 27. října 2013 | 0,630[3] |
| Díl zasazený do období 1. světové války se věnuje cestě T. G. Masaryka do exilu a jeho snaze přesvědčit francouzské a britské politiky o uznání nezávislosti Československa jako jednoho z cílů války proti Trojspolku.[4] | ||||
| 2 | Den po Mnichovu | 1938 | 3. listopadu 2013 | 0,752[5] |
| Díl zasazený do období mezi 21. zářím a 5. říjnem 1938 se věnuje konfliktu mezi E. Benešem a představiteli armády (především E. Moravcem) v době tzv. Vlády obrany republiky a všeobecné mobilizace a končí demisí prezidenta po odstoupení pohraničí v souladu s Mnichovskou dohodou.[6] | ||||
| 3 | Kulka pro Heydricha | 1941 | 10. listopadu 2013 | 0,686[7] |
| Díl věnovaný dvěma hlavním problémům, které řešil československý exil v Londýně: vztah Čechů a Němců (představovaný konfliktem mezi E. Benešem a W. Jakschem o podobu česko-německého soužití v poválečném Československu) a propojení zahraničního a domácího odboje (hlavní osobou je zde generál F. Moravec, který nakonec rozhodne o operaci Anthropoid). Závěr je pak věnován Benešově řeči z února 1945, ve které nastiňuje plán odsunu.[8] | ||||
| 4 | Všechnu moc lidu Stalinovi | 1948 | 17. listopadu 2013 | 0,534[9] |
| Díl zasazený do období mezi 17. únorem a 25. únorem 1948 (období označované jako Únor 1948), tedy mezi demisí nekomunistických ministrů podanou premiérovi Gottwaldovi a Benešovo přijetí Gottwaldova návrhu řešení polit. krize pod nátlakem ulice a ovládnutí země Gottwaldem a Komunistickou stranou. Díl jasně ukazuje slabost demokratických sil, která má kořeny již v samotném ustanovení Národní fronty, která ostrakizuje a v důsledku zakazuje opozici. V takové situaci stačí, aby jedna strana měla klíčová ministerstva, či na ně dosadila loajální lidi a ovládne celý stát.[10] | ||||
| 5 | Zabíjení soudruha | 1951 | 24. listopadu 2013 | 0,663[11] |
| Díl zasazený do období mezi 27. červnem 1950 (poprava Milady Horákové) a 5. prosincem 1952 (poprava Rudolfa Slánského). Popisuje atmosféru strachu, která zasáhla nejen politickou opozici, ale i samotné členy nejvyšší vedení KSČ, kde nikdo nedůvěřuje nikomu. Absolutní moc mají jen složky StB a sovětští poradci, zastupující všemocného Stalina. Ve svém důsledku tak stranu a stát neřídí K. Gottwald, ale sovětští poradci, StB a členové strany nejvíce napojeni na ÚV KSSS (A. Čepička, V. Kopecký). Zlomený Gottwald nechává popravit Slánského a končí jako bezmocná lidská troska.[12] | ||||
| 6 | Musíme se dohodnout | 1968 | 16. listopadu 2014 | 0,350[13] |
| Díl zasazený do období mezi 20. srpnem a 26. srpnem 1968, tedy období mezi okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy a podpisem Moskevského protokolu téměř všemi členy unesené československé delegace v čele s tehdejším prvním tajemníkem ÚV KSČ Alexandrem Dubčekem a prezidentem Ludvíkem Svobodou, s jednou výjimkou v osobě Františka Kriegela. Díl popisuje proměnu postoje hlavních aktérů (Svoboda, Dubček) a vítězství oportunistických (Husák) a konzervativních (Biľak, Indra) sil ve straně.[14] | ||||
| 7 | Je to jen rokenrol | 1976 | 23. listopadu 2014 | 0,389[15] |
| Díl zasazený do období od ledna do prosince roku 1976 se věnuje angažovanosti tehdejšího dramatika Václava Havla ve prospěch Ivana "Magora" Jirouse a skupiny Plastic People při jejich konfliktu se státní mocí. Podpora zatčených jak ze strany veřejnosti, tak i významných osobností (politik Kriegel, filosof Němec) inspirovalo Václava Havla a Pavla Kohouta k sepsání manifestu, který by upozornil na nedodržování lidských práv v ČSSR, přestože se k tomu československá delegace zavázala podpisem na Helsinské deklaraci v r. 1975. Manifest pak dostal název Charta 77.[16] | ||||
| 8 | Poslední hurá | 1989 | 30. listopadu 2014 | 0,404[17] |
| Díl zasazený do období od 21. listopadu (první oficiální schůzka zástupců OF s federálním premiérem L. Adamcem) do 16. prosince 1989 (první oficiální televizní projev V. Havla) líčí jednání OF s představiteli federální vlády: nejprve neúspěšná s L. Adamcem, která vyvrcholila jeho veřejnou rezignací na funkci, a později s pragmatickým M. Čalfou. Popsány jsou i neveřejné dohody Čalfa-Havel a Havel-Dubček o řešení česko-slovenské otázky obsazování vysokých ústavních funkcí (premiér a předseda FS Slováci, prezident Čech) protlačením přes původní, prakticky neschopné Federální shromáždění, a to včetně úmluvy, že po volbách v roce 1990 Havel přepustí funkci prezidenta právě Dubčekovi.[18] | ||||
| 9 | Ať si jdou | 1992 | 7. prosince 2014 | 0,366[19] |
| Díl zasazený do období od 20. listopadu 1989 do 26. srpna 1992 se věnuje rozdílnému pohledu v české a slovenské části federace na porevoluční vývoj i rozdílným politickým tématům, která dominovala v jednotlivých republikách – kupónová privatizace v ČR a nezávislost v SR.[20] | ||||
Recenze
[editovat | editovat zdroj]
Komiks
[editovat | editovat zdroj]Podle scénářů Pavla Kosatíka vznikla také komiksová řada Češi. Každý díl výtvarně zpracoval jiný autor.
- Češi 1918 – Jak Masaryk vymyslel Československo – Nakladatelství Mladá fronta, Praha 2013, ISBN 978-80-204-3158-5
- Češi 1952 – Jak Gottwald zavraždil Slánského – Nakladatelství Mladá fronta, Praha 2014, ISBN 978-80-204-2913-1
- Češi 1942 – Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha – Nakladatelství Mladá fronta, Praha 2014, ISBN 978-80-204-3389-3
- Češi 1992 – Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát – Nakladatelství Mladá fronta, Praha 2014, ISBN 978-80-204-3500-2
- Češi 1989 – Jak se stal Havel prezidentem – Nakladatelství Mladá fronta, Praha 2015, ISBN 978-80-204-3623-8
- Češi 1968 – Jak Dubček v Moskvě kapituloval – Mladá fronta, 2016, ISBN 978-80-204-3696-2
- Češi 1948 – Jak se KSČ chopila moci – Mladá fronta/Čská televize, 2016, ISBN 978-80-204-3728-0
- Češi 1977 – Jak z rok'n'rollu vznikla Charta – Mladá fronta/Česká televize 2016, ISBN 978-80-204-3390-9
- Češi 1938 – Jak Beneš ustoupil Hitlerovi – Mladá fronta/Česká televize 2016, ISBN 978-80-204-3388-6
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ České století: Hybatelé dějin jsou taky jenom lidé. Česká televize [online]. 2013-09-24 [cit. 2013-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-25.
- ↑ Všechna vysílání pořadu od 1. 1. 2000 [online]. Česká televize [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ mav. České století vidělo poprvé 630 tisíc diváků. MediaGuru [online]. PHD, 2013-10-28 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/porady/10362011008-ceske-stoleti/21251212023-velike-bourani-1918/
- ↑ mav. Doktoři z Počátků stále jedničkou nedělního večera. MediaGuru [online]. PHD, 2013-11-04 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/porady/10362011008-ceske-stoleti/21251212007-den-po-mnichovu-1938/
- ↑ mav. Doktoři z Počátků pod 1,5 mil., večer ale zvítězili. MediaGuru [online]. PHD, 2013-11-11 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/porady/10362011008-ceske-stoleti/21251212024-kulka-pro-heydricha-1941/
- ↑ mav. Talent se v neděli těsně dostal před České století. MediaGuru [online]. PHD, 2013-11-18 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/porady/10362011008-ceske-stoleti/21251212008-vsechnu-moc-lidu-stalinovi-1948/
- ↑ mav. Talent zvyšuje sledovanost, na Doktory to ale nestačí. MediaGuru [online]. PHD, 2013-11-25 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/porady/10362011008-ceske-stoleti/21251212043-zabijeni-soudruha-1951/
- ↑ mav. Sledovanost Vinařů a Kriminálky Anděl snížil fotbal. MediaGuru [online]. PHD, 2014-11-17 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/porady/10362011008-ceske-stoleti/21251212056-musime-se-dohodnout-1968/
- ↑ mav. Neděli si opět rozdělily Vinaři a Kriminálka Anděl. MediaGuru [online]. PHD, 2014-11-24 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/porady/10362011008-ceske-stoleti/21251212057-je-to-jen-rock-n-roll-1976/
- ↑ mav. Neděli si opět rozdělily Vinaři a Kriminálka Anděl. MediaGuru [online]. PHD, 2014-12-01 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/porady/10362011008-ceske-stoleti/21351212041-posledni-hura-1989/
- ↑ mav. Kriminálka a Vinaři opět vyrovnaně a nad milionem. MediaGuru [online]. PHD, 2014-12-08 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online.
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/porady/10362011008-ceske-stoleti/21451212001-at-si-jdou-1992/
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- České století na stránkách České televize
