Švábský kraj, resp. Švábský říšský kraj (německySchwäbischer Reichskreis, latinskyCirculus Suevicus), byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval v l. 1500-1806 a rozkládal se v jihozápadní části dnešního Německa, přibližně v místech nynější (2018) spolkové země Bádensko-Württembersko. Kraj, stejně jako celá tato oblast Svaté říše římské, byl ze všech říšských krajů a ze všech součástí říše politicky nejroztříštěnější a tvořilo jej dohromady zhruba 100 krajských stavů. Konfesijně byl kraj sice smíšený, ale katoličtí stavové měli v kraji po celou dobu jeho trvání jednoznačnou převahu. V polovině 16. století ztratil kraj svá území na teritoriu Švýcarského spříseženství. Kraj obecně platil za stoupence císařské politiky v říši a patřil spolu s Franckým krajem k nejdisciplinovanějším v placení říšské berně a v odvodu rekrutů do říšské armády. Krajský sněm se scházel v Ulmu, pouze r. 1522 se sešel v Esslingenu.
DOTZAUER, Winfried: Die deutschen Reichskreise in der Verfassung des alten Reiches und ihr Eigenleben. 1500–1806. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1989, ISBN3-534-04139-9částečně dostupný online
NÜSKE, Gerd Friedrich, Reichskreise und Schwäbische Kreisstände um 1800, příloha k Historischer Atlas von Baden-Württemberg, Kommission für geschichtliche Landeskunde in Baden-Württemberg, Stuttgart, 1978, 7. vydání, 28. stran dostupné online (německy)
Augšpurské biskupství
Kostnické biskupství
Churské biskupství
Kemptenské opatství
Ellwangenské proboštství
Sankt Gallenské opatství
Vévodství Württemberg a Teck
Markrabství Bádensko-Baden
Markrabství Bádensko-Durlach
Markrabství Bádensko-Hachberg
Okněžněné hrabství Hohenzollernsko-Hechingen (od r. 1623)
Hrabství Hohenzollernsko-Sigmaringen (od r. 1623)
Konvent Buchau
Thengenské okněžněné hrabství (od r. 1665)
Fürstenberské okněžněné hrabství (od r. 1671)
Hrabství Oettingen (od r. 1674)
Klettgavské okněžněné lankrabství (od r. 1698)
Lichtenštejnské knížectví (od r. 1719)
Salemské (Salmannsweilerské) opatství
Weingartenské opatství
Ochsenhausenské okněžněné opatství
Elchingenské opatství
Opatství Irsee
Ursberská kanonie
Opatství Kaisheim (Kaisersheim)
Roggenburská kanonie
Kanonie Rot an der Rot
Kanonie Weißenau
Schussenriedská kanonie
Marchtalská kanonie
Petershausenské opatství
Wettenhausenské proboštství
Zwiefaltenské opatství
Opatství Gengenbach
Neresheimské opatství
Klášter Heggbach
Klášter Guttenzell
Klášter Rottenmünster
Klášter Baindt
Svatojiřské opatství v Isny
Reichenavské opatství
Svatoblažejské opatství (St. Blasien, od r. 1662)
Svatopetrské opatství ve Schwarzwaldu
Opatství Königsbronn
Opatství Maulbronn
Opatství Disentis
Einsiedelnské opatství
Kreuzlingenská kanonie
Opatství Pfäffers
Svatojiřské opatství ve Steinu am Rhein
Bailiva "Alsasko a Burgundsko" Německých rytířů
Stühlingenské lankrabství
Hrabství Wiesensteig
Hausenské panství
Panství Mößkirch
Hrabství Tettnang a 
Argen
Hrabství Oettingen
Hrabství Friedberg-Scheer
Hrabství Königsegg a panství Aulendorf
Hrabství Rothenfels a panství Staufen
Panství Mindelheim a Schwabegg
Panství Gundelfingen
Ebersteinské hrabství
Panství Justingen
Hrabství Bonndorf (od r. 1662)
Panství Eglofs (od r. 1662)
Hrabství Thannhausen (od r. 1677)
Hrabství Hohengeroldsegg
Panství Eglingen (od r. 1555)
Okněžněné hrabství Dettensee (1698 - 1734)
Hrabství Sickingen (od r. 1792)
Hrabata Löwenstein-Wertheim (personalisté)
Falckrabí z Tübingenu (personalisté, do r. 1630)
Hrabata z Brandisu (personalisté, do r. 1512)
Svobodní páni ze Staufenu (personalisté, do r. 1602)
Svobodní páni z Hewenu (personalisté, do r. 1570)
Svobodní páni Paumgartnerové (personalisté, do r. 1726)
Ulm
Esslingen
Reutlingen
Nördlingen
Hall
Überlingen
Rottweil
Heilbronn
Gmünd
Memmingen
Lindau
Dinkelsbühl
Biberach
Ravensburg
Kempten
Kaufbeuren
Weil
Wangen
Isny
Leutkirch
Wimpfen
Giengen
Pfullendorf
Buchhorn
Aalen
Bopfingen
Buchau
Offenburg
Gengenbach
Zell am Harmersbach
Kostnice
Donauwörth
Schaffhausen
Sankt Gallen
