Žanna Bičevská

Žanna Bičevská
Žanna Bičevská
	Žanna Bičevská, 2009
Základní informace
Rodné jméno	Жанна Владимировна Бичевская
Narození	17. června 1944 (80 let); Moskva, Sovětský svaz
Žánry	folk
Povolání	zpěvačka
Nástroje	kytara
Aktivní roky	1971–dodnes
Ocenění	Cena leninského komsomolu; zasloužilý umělec RSFSR; národní umělec RSFSR; Medal of St. Sergius of Radonezh
Web	http://www.zhanna-bichevskaya.ru/
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žanna Vladimirovna Bičevská (Жанна Владимировна Бичевская, * 17. června 1944, Moskva) je ruská písničkářka.

Absolvovala moskevské Státní učiliště cirkusového a estrádního umění, kde se věnovala hře na akustickou kytaru. Živila se jako učitelka hudby, zpívala s orchestrem Eddieho Rosnera a skupinou Dobry molodcy. Od roku 1973 vystupuje jako sólová zpěvačka doprovázející se na kytaru v tradici ruských bardů. Jejím vzorem byl Bulat Okudžava, z jehož repertoáru převzala řadu skladeb. Sama svůj styl nazývá jako „ruský country-folk“. Úspěšně vystupovala v pařížské Olympii, kde byla srovnávána s Joan Baezovou. Koncertovala také v Československu, např. na festivalu Porta, vystupovala s Jaromírem Nohavicou nebo skupinou Spirituál kvintet.^[1]

Její repertoár tvoří lidové písně i zhudebněné texty ruských básníků, v roce 1997 vydala desku písní, které složil náboženský autor Jeromonach Roman. S tím souvisí postupný příklon Bičevské k pravoslaví a nostalgii za carským Ruskem, vedoucí k řadě veřejných vystoupení v konzervativním a protizápadním duchu. V roce 2006 vyvolal skandál videoklip k její skladbě „Мы — русские!“, v němž se záběry ruských vojáků střídaly s úryvky filmu Den nezávislosti zobrazujícími ničení amerických měst.^[2]

Ocenění

Národní umělkyně RSFSR (1988)
Premio Tenco (1989)
Zlatá medaile Sergeje Radoněžského (1998)

Reference

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Žanna Bičevská na Wikimedia Commons
http://www.russianlyrics.com/name/zhanna-bichevskaya/ Archivováno 19. 4. 2015 na Wayback Machine.
http://www.russia-ic.com/people/culture_art/b/236/

[1] ttp://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/224484-mick-jagger-zanna-bicevska-je-ostrovem-pravdy/

[2] ttps://lenizdat.ru/articles/1043488/

[1]

[2]

Nositelé ceny Premio Tenco

Pro hudebníka	Léo Ferré, Sergio Endrigo, Giorgio Gaber, Domenico Modugno a Gino Paoli (1974) • Vinicius de Moraes, Fausto Amodei, Umberto Bindi, Fabrizio De André, Francesco Guccini a Enzo Jannacci (1975) • Georges Brassens (1976) • Jacques Brel (1977) • Leonard Cohen (1978) • Lluís Llach (1979) • Atahualpa Yupanqui (1980) • Chico Buarque de Hollanda (1981) • Arsen Dedić (1982) • Alan Stivell, Paolo Conte, Giovanna Marini a Roberto Vecchioni (1983) • Colette Magny (1984) • Silvio Rodríguez, Dave Van Ronk a Bulat Okudžava (1985) • Tom Waits a Joan Manuel Serrat (1986) • Joni Mitchell (1988) • Randy Newman (1989) • Caetano Veloso (1990) • Charles Trenet (1991) • Vladimir Vysockij (1993) • Pablo Milanés (1994) • Sérgio Godinho (1995) • Renato Carosone (1996) • Jackson Browne (1997) • Elvis Costello (1998) • Bruce Cockburn a Zülfü Livaneli (1999) • Nick Cave a Rickie Lee Jones (2000) • Laurie Anderson a Luis Eduardo Aute (2001) • Donovan a Gilberto Gil (2002) • Eric Andersen a Patti Smith (2003) • Peter Hammill (2004) • John Cale a Khaled (2005) • Willy DeVille a Bruno Lauzi (2006) • Jacques Higelin (2007) • Milton Nascimento (2008) • Franco Battiato a Angélique Kidjo (2009) • Paul Brady (2010) • Luciano Ligabue a Jaromír Nohavica (2011) • The Klezmatics (2012) • Robyn Hitchcock (2013) • José Mário Branco, David Crosby, Maria Farantouri, The Plastic People of the Universe a John Trudell (2014) • Francesco Guccini (2015) • Otello Profazio a Stan Ridgway (2016) • Vinicio Capossela (2017) • Zucchero Fornaciari a Salvatore Adamo (2018) • Pino Donaggio, Gianna Nannini a Eric Burdon (2019) • Vasco Rossi a Sting (2020) • Mogol, Fiorella Mannoia, Vittorio De Scalzi, Paolo Pietrangeli, Enrico Ruggeri, Stefano Bollani a Marisa Monte (2021) • Alice, Claudio Baglioni, Angelo Branduardi, Fabio Concato, Jurij Ševčuk, Giorgio Conte, Bénabar a Michael McDermott (2022) • Carmen Consoli, Eugenio Finardi, Ron a Tom Zé (2023)

Pro kulturní osobnost	Nanni Ricordi (1974) • Michele L. Straniero (1975) • Filippo Crivelli (1976) • Dario Fo (1977) • Roberto Roversi (1978) • Roberto De Simone (1979) • Giancarlo Cesaroni (1980) • Giorgio Calabrese a Ornella Vanoni (1981) • Roberto Murolo (1982) • Sergio Bardotti (1983) • Paolo Poli (1984) • Bulat Okudžava (1985) • Susana Rinaldi (1986) • Žanna Bičevská (1989) • Antonio Carlos Jobim (1990) • Milva (1991) • Virgilio Savona (1994) • Cesária Évora a Cheikha Rimitti (1995) • Lowell Fulson (1996) • Paddy Moloney (1997) • Roger McGuinn (1998) • Mercedes Sosa (1999) • Ute Lemper a Franco Lucà (2000) • Meri Lao (2001) • Arto Lindsay a Enrique Morente (2002) • Jane Birkinová a Maria Del Mar Bonet (2003) • Dulce Pontes (2004) • Fernanda Pivano (2005) • Gianfranco Reverberi a Achinoam „Noa“ Nini (2006) • Marianne Faithfullová (2007) • Joan Molas (2008) • Horacio Ferrer (2009) • Amancio Prada, Roberto „Freak“ Antoni (2010) • Mauro Pagani (2011) • Alessandro Portelli (2012) • Garland Jeffreys a Cui Jian (2013) • Gianni Minà (2014) • Guido De Maria (2015) • Sergio Staino (2016) • Massimo Ranieri a Camanè (2017) • Carlo Petrini (2018) • Franco Fabbri (2019) • Vincenzo Mollica (2020) • Pere Camps (2021) • Giancarlo Governi a Gualtiero Bertelli (2022) • Renzo Arbore (2023)