Žeželjův most
Žeželjův most | |
---|---|
Základní údaje | |
Kontinent | Evropa |
Stát | Srbsko |
Město | Novi Sad |
Komunikace | silnice a železnice |
Přes | Dunaj |
Otevřen | 1961 |
Souřadnice | 45°15′43,7″ s. š., 19°51′36,9″ v. d. |
Parametry | |
Délka | 474 m |
Mapa | |
Další data | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žeželjův most (srbsky v cyrilici Жежељев мост, v latince Žeželjev most, maďarsky Žeželj-híd) je most přes řeku Dunaj v Novém Sadě. Z celkových tří novosadských mostů je třetí po proudu řeky. Slouží pro silniční i železniční dopravu. Spojuje město Novi Sad s Petrovaradínem.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Rozhodnutí o dalším mostě v Novém Sadu padlo v roce 1955. Most byl budován v letech 1957–1961[1] podle návrhů inženýra Branka Žeželja. Ve své době se jednalo o unikátní konstrukci z předpjatého betonu (první svého druhu v Evropě a druhá na světě). Během stavby vznikly nejprve dva oblouky se středovými pilířem, nacházejícím se v ose řeky Dunaje. Na oblouky byla později zavěšena vozovka, kterou uprostřed rozdělovala železniční trať. Stavbu mostu ohrožovaly i ledy, tvořící se v zimě na Dunaji, které musely likvidovat jednotky Jugoslávské lidové armády.
Kombinované využití mostu vyvolávalo v době jeho výstavby obavy, zdali stavba ustojí zátěž vlaků i automobilů. Proto se Žeželj rozhodl pod rozestavěným mostem při zatěžovací zkoušce projet na lodi, aby tak dokázal pevnost svého díla.[2] Na zatěžovací zkoušce byl na most postaven vlak o hmotnosti 404 tun a 38 nákladních automobilů, naložených pískem o celkové hmotnosti 284 tun.
Slavnostně byl most otevřen dne 23. října 1961 na Den osvobození za přítomnosti svazového sekretáře pro dopravu, Marina Cetiniće a primátora města Bože Melkuse. Okamžiku otevření mostu bylo přítomno 60 000 občanů.
Most se stal v průběhu let symbolem města Novi Sad. Nesl název Most Bratrství a jednoty (srbochorvatsky Most bratstva i jedinstva/Мост братства и јединства)[3] Několik nadšenců dokonce přejelo po obloucích mostu na motocyklu. Most byl zničen v roce 1999 spolu s dalšími mosty ve městě během bombardování Jugoslávie v roce 1999. Bombardován byl celkem dvanáctkrát; nakonec byl zničen dne 12. dubna 1999. Tím bylo také přerušené železniční spojení města Subotica s Bělehradem a rovněž i celého Nového Sadu.
V roce 2000 byl původní most nahrazen provizorní konstrukcí (Most Boška Peroševiće). Obnova původního mostu podle plánů z 50. let byla zahájena přípravou projektové dokumentace v roce 2011[4] Dokončen měl být v roce 2016.[5] Dlouhodobě trvající výstavbu mostu provázely problémy s financováním a politické střety. Podle původních plánů měl být dokončen již v roce 2013[6] Stavbu mostu financovala Evropská unie společně s městem Novi Sad, autonomní oblastí Vojvodina a Železnicemi Srbije.[7] Celkové náklady na výstavbu mostu dosáhly 50 milionů €, z nichž velkou část poskytla v rámci ekonomické pomoci právě EU.[8]
Předpokládané zprovoznění mostu se mělo uskutečnit v dubnu 2018.[9] Provoz na mostě byl zahájen 7. dubna 2018. V říjnu téhož roku bylo zahájeno rozebírání původního mostu, který se na tomto místě nacházel dříve.[10]
Data
[editovat | editovat zdroj]Původní most o celkové délce 466 m s oblouky z předpjatého betonu[11] o rozpětí 211 m[12] byl nahrazen dvěma ocelovými oblouky. První oblouk o rozpětí 219 m a výšce 42 m, druhý o rozpětí 177 m a výšce 34 m.[13][14] Most je 31,44 m široký a má celkovou délku 474 m se dvěma nájezdnými poli, dvěma oblouky a s přechodovou konstrukcí mezi oblouky. Rozpětí mostu je 27 m + 177 m + 3,0 m + 219 m + 48 m.[15][16] Mostovku tvoří složené železobetonové desky o tloušťce 0,30 m lokálně 0,40 m. Mostem vedou dvě železniční koleje, dva silniční jízdní pruhy a dva chodníky.[16]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Istorija novosadskih mostova: Nasleđe kojeg više nema. Gradjevinarstvo.rs [online]. [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Branko Žeželj: Ukrotitelj betona. Gradnja [online]. 2013-07-15 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Článek na portálu novinenovosadske.rs (srbsky). novinenovosadske.rs [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-25.
- ↑ Železnice: Novi Žeželjev most kasni zbog izvođača. www.021.rs [online]. 2011-12-12 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Potpisan ugovor o finansiranju izgradnje Žeželjevog mosta. Blic.rs [online]. 2014-12-24 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Uskoro razgovori o jedinstvenoj politici - Politika - Dnevni list Danas [online]. 2008-03-04 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Vesti. РТС [online]. [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ U aprilu železnički saobraćaj preko Žeželjevog mosta - Ekonomija - Dnevni list Danas [online]. 2018-03-26 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ ŽEŽELjEV MOST: Preko Dunava u novembru. NOVOSTI [online]. [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Počelo rasklapanje mosta: Umesto 4 godine, odslužio punoletstvo. B92.net [online]. 2018-07-10 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (sr-Latn-RS)
- ↑ Žeželjev most (Novi Sad, 1961). Structurae [online]. [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Žeželjev most, rekorder među evropskim mostovima. 381info.com [online]. [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Žeželj Bridge (Novi Sad, 2018). Structurae [online]. [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sastavljen Žeželjev most na Dunavu kod Novog Sada. Blic.rs [online]. 2017-10-20 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ BOJOVIĆ, Aleksandar, et al. Railway Road Bridge in Novi Sad - Steel tied network arches across the Danube. iopscience.iop.org [online]. 2018 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online.
- ↑ a b BOJOVIC, Aleksandar; MUNOZ, Antonio Mora. Railway Road Bridge in Novi Sad – Steel Tied Network Arches Over the Danube. In: Proceedings of ARCH 2019. Cham: Springer International Publishing, 2020. Dostupné online. ISBN 978-3-030-29227-0. DOI 10.1007/978-3-030-29227-0_67. S. 621–629. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žeželjův most na Wikimedia Commons