Žytomyrská oblast
| Žytomyrská oblast Житомирська область Žytomyrska oblasť | |
|---|---|
 Sídlo Žytomyrské oblasti | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 Žytomyrská oblast na mapě Ukrajiny | |
| Hlavní město | Žytomyr |
| Souřadnice | 50°39′ s. š., 28°31′12″ v. d. |
| Rozloha | 29 832 km² |
| Časové pásmo | +3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 179 032 (1. 1. 2022) |
| Hustota zalidnění | 39,5 obyv./km² |
| Jazyk | ukrajinština (oficiální), menšinově ruština, polština |
| Národnostní složení | Ukrajinci 90,3 %, Rusové, Poláci, Bělorusové, Židé |
| Náboženství | pravoslavné křesťanství, menšinově římské katolictví |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ukrajina |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 4 rajóny |
| Vznik | 22. září 1937 |
| Předseda oblastní administrace | Vitalij Bunečko |
| Předseda oblastní rady | Volodymyr Šyrma |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | UA-18 |
| Telefonní předvolba | 380-41 |
| Označení vozidel | AM a KM |
| Oficiální web | zt |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žytomyrská oblast (ukrajinsky Житомирська область, Žytomyrska oblasť; někdy též Житомирщина, Žytomyrščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se na severu střední části země při hranicích s Běloruskem a tvoří východní část historického území Volyně.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Oblast byla ustavena 22. září 1937. Hlavním městem je Žytomyr, další větší města jsou Berdyčiv, Korosteň a Zvjahel.
Na počátku roku 2022 byla severovýchodní část oblasti obsazena vojsky Ruské federace během ruské invaze na Ukrajinu, které zaútočily přes běloruskou hranici. Začátkem dubna 2022 byla oblast po stažení ruských vojsk opět osvobozena ukrajinskou armádou.[1]
Oblastní symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Vlajka Žytomyrské oblasti je tvořena červeným listem o poměru stran 2:3 se žlutým středovým (svatojiřským) křížem, přes který je položen srdeční štítek z oblastního znaku.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Celá oblast leží v povodí Dněpr. Řeka Sluč ústí do Horyně, Uborť, Už a Slovečna do Pripjati, Teteriv (protékající Žytomyrem) a Irpiň pak ústí přímo do Kyjevské přehrady na Dněpru.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Žije zde přibližně 1,18 milionů obyvatel. Oblast má nejvýraznější polskou menšinu na Ukrajině (3,5 %).Oblast je spjatá také s Volyňskými Čechy, kteří se však až na malé výjimky vrátili do vlasti.
Žytomyrská oblast se vyznačuje střední mírou urbanizace: z 1,179 milionů osob žilo ve městech 703,2 tisíc lidí (59,6 %), zatímco na venkově jen 475,8 tisíc lidí (40,4 %).
Počet obyvatel v oblasti postupně klesá. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.[2]
| 1990 | 1991 | 1995 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2022 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 537 500 | 1 510 700 | 1 493 100 | 1 422 300 | 1 345 300 | 1 285 800 | 1 256 000 | 1 208 200 | 1 179 000 |
Za rok 2021 se narodilo 8 544 živě narozených dětí, zemřelo však 23 679, z nichž 69 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 36 živě narozených. Celkový úbytek obyvatel byl 16 463 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 8,1 ‰.[2]
Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 90,3 % Ukrajinců, 5 % Rusů a 3,5 % Poláků.[3] 93 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 6,6 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu.[4]
Přehled měst
[editovat | editovat zdroj]Tabulka níže podává přehled největších měst oblasti.[5]
| Město | Ukrajinský název | Ruský název | Obyvatelstvo k 1. 1. 2022 |
|---|---|---|---|
| Žytomyr | Житомир | Житомир | 261 624 |
| Berdyčiv | Бердичів | Бердичев | 73 046 |
| Korosteň | Коростень | Коростень | 61 496 |
| Zvjahel | Новоград-Волинський | Новоград-Волынский | 55 086 |
| Malyn | Малин | Малин | 25 172 |
| Ovruč | Овруч | Овруч | 15 250 |
| Radomyšl | Радомишль | Радомышль | 13 685 |
| Baranivka | Баранівка | Барановка | 11 161 |
| Olevsk | Олевськ | Олевск | 10 032 |
| Andrušivka | Андрушівка | Андрушевка | 8 325 |
Sousední oblasti
[editovat | editovat zdroj]- Kyjevská oblast (východ)
- Vinnycká oblast (jih)
- Chmelnycká oblast (jihozápad)
- Rovenská oblast (západ)
- Homelská oblast, Bělorusko (sever)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Průběh ruské invaze na Ukrajinu - analýza událostí den po dni. Armyweb.cz [online]. 2022-03-10 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Головне управління статистики у Житомирській області. www.zt.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 – Результати – Основні підсумки – Національний склад населення – Житомирська область. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-09-29. (ukrajinsky)
- ↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 – Результати – Основні підсумки – Мовний склад населення – Житомирська область. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-09-29. (ukrajinsky)
- ↑ "Населення Дніпропетровської області у 2020 році". www.dneprstat.gov.ua [online]. ГОЛОВНЕ УПРАВЛІННЯ СТАТИСТИКИ У ДНІПРОПЕТРОВСЬКІЙ ОБЛАСТІ [cit. 2022-08-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žytomyrská oblast na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
