Přeskočit na obsah

Agop Dilâçar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Agop Dilâçar
Rodné jménoՅակոբ Մարթաեան
Narození22. května 1895
Konstantinopol, Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše
Úmrtí12. září 1979 (ve věku 84 let)
Istanbul, TureckoTurecko Turecko
Místo pohřbeníArménský hřbitov v Şişli
BydlištěIstanbul
Alma materRobertova kolej (do 1915)
Ankarská univerzita
Povoláníturkolog, vysokoškolský učitel, jazykovědec a novinář
ZaměstnavateléLuys
Sofijská univerzita
Asociace tureckého jazyka
Ankarská univerzita
Robertova kolej
Rahvira
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Agop Martayan Dilâçar (22. května 1895 Istanbul12. září 1979 Istanbul) byl turecký profesor a turkolog arménského původu. Od roku 1934 až do své smrti byl tajemníkem Türk Dil Kurumu (Rady pro turecký jazyk), a v letech 1941–1960 byl šéfredaktor turecké encyklopedie.

Přezdívku "Dilâçar" mu dal Mustafa Kemal Atatürk za zásluhy o turecký jazyk. "Dilâçar" je čestný titul a znamená něco jako "jazykový klíč".

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1915 absolvoval Robert College v Istanbulu. Během studií působil jako učitel arménského jazyka a publikoval v arménských novinách. Po dokončení studia sloužil jako důstojník v 2. armády v Diyarbakıru. Byl vyznamenán za statečnost. V Damašku byl představen Atatürkovi, který byl tehdy velitelem 7. armády.

Po skončení služby pracoval v Bejrútu jako ředitel arménského školy. Ve stejné době byl redaktorem prvních arménských novin v Libanonu. Vrátil se do Istanbulu a odtamtud odjel se svou manželkou Meline do Sofie, kde na univerzitě učil staroturečtinu a ujgurštinu.

Atatürk si ho v roce 1932 opět všiml díky článku v novinách Arevelk. Pozval ho na konferenci o obnově tureckého jazyka do Istanbulu. Poté se Dilâçar stal prvním generálním tajemníkem a hlavní expertem Türk Dil Kurumu a usadil se v Ankaře.

Je pohřben na arménské hřbitově v istanbulské čtvrti Şişli.

Učil na univerzitě v Ankaře, napsal několik významných děl o tureckém jazyku. Je považován za významného účastníka turecké jazykové reformy.

  • Les bases Bio-Psychologiques de la Théorie Güneş Dil (Güneş Dil Teorisi'nin Biyopsikolojik Kökenleri) (1936)
  • Azeri Türkçesi (1950)
  • Batı Türkçesi (1953)
  • Lehçelerin Yazılma Tarzı
  • Türk Dil ve Lehçelerinin Tasnifi Meselesi (1954)
  • Devlet Dili Olarak Türkçe (1962)
  • Wilhelm Thomsen ve Orhon Yazıtlarının Çözülüşü (1963)
  • Türk Diline Genel Bir Bakış (1964)
  • Türkiye'de Dil Özleşmesi (1965)
  • Dil, Diller ve Dilcilik (1968)
  • Kutadgu Bilig İncelemesi (1972)
  • Anadili İlkeleri ve Türkiye Dışındaki Uygulamalar (1978)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agop Dilâçar na německé Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]