Přeskočit na obsah

Ajla Tomljanovićová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ajla Tomljanovićová
Ajla Tomljanovićová na US Open 2023
Ajla Tomljanovićová na US Open 2023
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko (2009–2018)
AustrálieAustrálie Austrálie (2018–)
Datum narození7. května 1993 (31 let)
Místo narozeníZáhřeb, Chorvatsko
BydlištěBoca Raton, Florida
Výška180 cm
Hmotnost67 kg
Profesionál odprosince 2009
Držení raketypravou rukou; obouručný bekhend
Výdělek6 261 583 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů399–298
Tituly0 WTA, 2 WTA 125, 4 ITF
Nejvyšší umístění32. místo (3. dubna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2014, 2015, 2020, 2021, 2024)
French Open4. kolo (2014)
Wimbledončtvrtfinále (2021, 2022)
US Openčtvrtfinále (2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů80–100
Tituly0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění47. místo (5. ledna 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2014)
French Open3. kolo (2022)
Wimbledon3. kolo (2015)
US Open3. kolo (2014, 2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2014)
Týmové soutěže
Fed Cup/BJK Cupfinále (2019, 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240830a30. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ajla Tomljanovićová (* 7. května 1993 Záhřeb) je australská profesionální tenistka, která do roku 2017 reprezentovala rodné Chorvatsko. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj, když ze všech pěti singlových finále odešla poražena. V sérii WTA 125 vybojovala dvě trofeje ve dvouhře. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[1] S Američankou Christinou McHaleovou vyhrála juniorskou čtyřhru na Australian Open 2009.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2023 na 32. místě a ve čtyřhře v lednu 2015 na 47. místě. Spolupracuje s Alessandrem Begou.[2][3]

Po obdržení australského trvalého pobytu začala od US Open 2014 reprezentovat Austrálii. Další čtyři sezóny však stále nastupovala za rodné Chorvatsko na všech turnajích vyjma Grand Slamu, než v lednu 2018 získala australské občanství, které ji opravňuje k reprezentaci tohoto státu na všech událostech.[4][5]

Týmové soutěže

[editovat | editovat zdroj]

Billie Jean King Cup

[editovat | editovat zdroj]

V chorvatském fedcupovém týmu debutovala v roce 2010 v lisabonské 1. skupině zóny Evropy a Afriky, z níž se družstvo neprobojovalo do baráže druhé Světové skupiny. Ve skupině dvakrát vyhrála a čtyřikrát prohrála. Chorvatsko reprezentovala v ročnících 2010 a 2011, kdy nastoupila k osmi mezistátním utkáním s bilancí 3–3 ve dvouhře a 1–4 ve čtyřhře.

V australském týmu Billie Jean King Cupu poprvé nastoupila v perthském finále Fed Cupu 2019 proti Francii. Jako dvojka týmu v sobotu podlehla Mladenovicové a v neděli porazila Parmentierovou. O šampionkách rozhodla až závěrečná čtyřhra ve prospěch Francouzek.[6] V ročníku 2022 dovedla reprezentační výběr do světového finále, v němž Australanky nestačily na Švýcarsko. Ve dvouhře uhrála jen tři gamy na Belindu Bencicovou. Za chorvatský i australský tým do roku 2024 v soutěži odehrála šestnáct mezistátních utkání s bilancí 7–8 ve dvouhře a 1–4 ve čtyřhře.[7]

Letní olympijské hry

[editovat | editovat zdroj]

Austrálii reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde během července 2021 nastoupila do ženské dvouhry. Po úvodní výhře nad Kazachstánkou Jaroslavou Švedovovou podlehla pozdější bronzové medailistce Elině Svitolinové z Ukrajiny, přestože získala první sadu.[8]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V juniorské kategorii zvítězila s Christinou McHaleovou ve čtyřhře Australian Open 2009. Ve finále zdolaly srbsko-polskou dvojici Aleksandra Krunićová a Sandra Zaniewská.

Bekhend na Australian Open 2014

Na okruhu ITF debutovala v sezóně 2007 a převážnou část kariéry na něm strávila do ledna 2014. Během ledna 2010 si připsala první titul ve floridském Plantation. Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na pattajském PTT Thailand Open 2015, když do finále postoupila přes sedmou nasazenou Portoričanku Mónicu Puigovou. V něm však nestačila na Danielou Hantuchovou, přestože vyhrála úvodní sadu. První průnik do elitní světové stovky žebříčku WTA zaznamenala 16. září 2013 po quebeckém Challenge Bell 2013, kde ji ve čtvrtfinále vyřadila pozdější australská finalistka Marina Erakovicová. V klasifikaci se posunula ze 101. na 88. příčku.[8]

Na grandslamu se nejdále probojovala do čtvrtfinále Wimbledonu 2021 a 2022, stejně jako mezi poslední osmičku hráček na US Open 2022. V osmifinále antukového French Open 2014 na její raketě postupně dohrály Italka Francesca Schiavoneová, ruská turnajová dvaatřicítka Jelena Vesninová a třetí žena žebříčku Agnieszka Radwańská, což pro ni znamenalo první výhru nad hráčkou elitní světové desítky. Ve čtvrtém kole její cestu soutěží ukončila čtrnáctá nasazená Španělka Carla Suárezová Navarrová. Čtvrtfinále si zahrála s Jarmilou Gajdošovou v ženské čtyřhře Australian Open 2014, ale nestačily v něm na čtvrtý nasazený pár bývalých světových jedniček, Květu Peschkeovou a Katarinu Srebotnikovou.[8]

Na únorovém Thailand Open 2019 v Hua Hinu prohrála i čtvrté singlové finále, když nestačila na 18letou Ukrajinku Dajanu Jastremskou. V rozhodující třetí sadě přitom vedla již 5–2 na gamy a dvakrát šla podávat na vítězství v turnaji. O dva týdny později se posunula na nové kariérní maximum, 40. místo žebříčku WTA.[9] Podruhé členku světové desítky porazila ve druhém kole Miami Open 2019, v němž vyřadila devátou v pořadí Arynu Sabalenkovou. Ve čtvrtfinále Zhengzhou Open 2019 pak vyřadila osmou hráčku žebříčku Kiki Bertensovou.[8]

Austrálii měla reprezentovat na úvodním ročníku lednového United Cupu 2023. Před úvodním zápasem proti Britce Harriet Dartové však odstoupila pro zranění kolena,[10] jehož operaci v lednu 2023 podstoupila.[11] Na okruh se vrátila až zářijovým US Open 2023. První zápas v probíhajícím ročníku vyhrála nad Maďarkou Pannou Udvardyovou po třísetovém průběhu.[12] Před dalším utkáním proti čtvrté nasazené Rybakinové však odstoupila opět pro zranění, především kvůli bolesti v paži.[11][13]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]
Tomljanovićová na Sydney International 2019

Narodila se v květnu 1993 do rodiny Chorvata Ratka Tomljanoviće, házenkářského vítěze European Cupu 1992 a 1993, a Bosňačky Eminy Tomljanovićové. Vyrostla v rodné chorvatské metropoli Záhřebu.[14] Starší sestra Hana Tomljanovićová hrála americký univerzitní tenis za University of Virginia.[2] S tenisem začala v sedmi letech.[2] Trénovali ji Fernando Martínez a Rene Gomez.[1] Na sklonku roku 2014 se přestěhovala z Chorvatska do jihoaustralského Brisbane. Australské občanství obdržela v lednu 2018.[5]

V letech 2015–2019 udržovala přerušovaný[15] partnerský vztah s australským tenistou Nickem Kyrgiosem.[16] Mezi roky 2019–2022 byl jejím přítelem italský tenista Matteo Berrettini.[17][18] Blízký vztah má ke kanadskému tenistovi Félixi Augeru-Aliassimemu, jehož partnerkou se stala její sestřenice Nina Ghaibi.[19]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (0–5 D)

Dvouhra: 5 (0–5)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 15. února 2015 Pattaya, Thajsko International tvrdý Slovensko Daniela Hantuchová 6–3, 3–6, 4–6
Finalistka 2. 6. května 2018 Rabat, Maroko International antuka Belgie Elise Mertensová 2–6, 6–7(4–7)
Finalistka 3. 23. září 2018 Soul, Jižní Korea International tvrdý Nizozemsko Kiki Bertensová 6–7(2–7), 6–4, 2–6
Finalistka 4. 3. února 2019 Hua Hin, Thajsko International tvrdý Ukrajina Dajana Jastremská 2–6, 6–2, 6–7(3–7)
Finalistka 5. 23. června 2024 Birmingham, Spojené království WTA 250 tráva Kazachstán Julia Putincevová 1–6, 6–7(8–10)

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (2–0 D; 0–0 Č)

Dvouhra: 2 (2–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. listopad 2023 Florianópolis, Brazílie antuka Argentina Martina Capurro Taborda 6–1, 7–5
Vítězka 2. říjen 2024 Hongkong, Čína tvrdý Dánsko Clara Tausonová 4–6, 6–4, 6–4

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 12 (4–8)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 28. listopadu 2009 Puebla, Mexiko tvrdý Spojené království Naomi Broadyová 6–7(4–7), 3–6
Vítězka 1. 16. ledna 2010 Plantation, Spojené státy antuka Švédsko Johanna Larssonová 6–3, 6–3
Finalistka 2. 3. dubna 2010 Pelham, Spojené státy antuka Rumunsko Edina Gallovitsová-Hallová 2–6, 0–6
Finalistka 3. 16. května 2010 Praha, Česko antuka Česko Lucie Hradecká 1–6, 6–7(4–7)
Vítězka 2. 13. března 2011 Clearwater, Spojené státy tvrdý Kazachstán Sesil Karatančevová 7–6(7–3), 6–3
Finalistka 4. 10. dubna 2011 Jackson, Spojené státy antuka Nový Zéland Marina Erakovicová 1–6, 2–6
Vítězka 3. 29. května 2011 Grado, Itálie antuka Rumunsko Alexandra Cadanțuová 6–2, 6–4
Finalistka 5. 13. ledna 2013 Innisbrook, Spojené státy antuka Slovinsko Tadeja Majeričová 2–6, 3–6
Finalistka 6. 10. února 2013 Midland, Spojené státy tvrdý USA Lauren Davisová 3–6, 6–2, 6–7(2–7)
Vítězka 4. 21. dubna 2013 Dothan, Spojené státy antuka Čína Čang Šuaj 2–6, 6–4, 6–3
Finalistka 7. 13. října 2013 Macon, Spojené státy tvrdý Gruzie Anna Tatišviliová 2–6, 6–1, 5–7
Finalistka 8. 22. prosince 2013 Mérida, Mexiko tvrdý USA Allie Kiicková 6–3, 5–7, 0–6
Finalistka 12. 30. července 2017 Sacramento, Spojené státy tvrdý USA Amanda Anisimovová bez boje

Čtyřhra: 4 (3–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 10. května 2009 Záhřeb, Chorvatsko antuka Chorvatsko Petra Martićová Bělorusko Xenija Milevská
Rusko Anastasija Pivovarovová
6–3, 6–7(4–7), [10–5]
Finalistka 1. 9. října 2011 Kansas City, Spojené státy tvrdý USA Jamie Hamptonová Chorvatsko Marina Abramovićová
Česko Eva Hrdinová
2–6, 6–2, 4–6
Vítězka 2. 30. října 2011 Bayamon, Portoriko tvrdý Jižní Afrika Chanel Simmondsová USA Victoria Duvalová
USA Allie Kiicková
6–3, 6–1
Vítězka 3. 13. listopadu 2011 Phoenix, Spojené státy tvrdý USA Jamie Hamptonová USA Maria Sanchezová
USA Yasmin Schnacková
3–6, 6–3, 6–3

Finále soutěží družstev: 2 (0–2)

[editovat | editovat zdroj]
Výsledek č. datum a místo konání spoluhráčky soupeřky skóre
Finalistka 1. Fed Cup 2019
9.–10. listopadu 2019
Perth, Austrálie
tvrdý, RAC Arena
Ashleigh Bartyová
Samantha Stosurová
Astra Sharmaová
Priscilla Honová
Francie Francie 2–3
Kristina Mladenovicová
Caroline Garciaová
Alizé Cornetová
Fiona Ferrová
Pauline Parmentierová
Finalistka 2. Billie Jean King Cup 2022
13. listopadu 2022
Glasgow, Velká Británie
tvrdý (hala), Emirates Arena
Priscilla Honová
Storm Sandersová
Ellen Perezová
Samantha Stosurová
Švýcarsko Švýcarsko 0-2
Belinda Bencicová
Jil Teichmannová
Viktorija Golubicová
Simona Waltertová

Finále na juniorce Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Rok Turnaj Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Vítězka 1. 2009 Australian Open USA Christina McHaleová Srbsko Aleksandra Krunićová
Polsko Sandra Zaniewská
6–1, 2–6, [10–4]

Postavení na konečném žebříčku WTA

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 973. 353. 157. 145. 453. 78. 63. 66. 937. 151. 43. 51. 68. 45. 33. 549.
Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 380. 724. 275. 360. 299. 48. 92. 382. 370. 140. 159. 127. 141. 136.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ajla Tomljanović na anglické Wikipedii.

  1. a b Ajla Tomljanovićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20221002a2. října 2022
  2. a b c Ajla Tomljanovic Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Ajla Tomljanovićová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20231212a12. prosince 2023
  4. Rising star Ajla Tomljanovic to boost Australian tennis stocks [online]. [cit. 2014-07-25]. Dostupné online. 
  5. a b Ajla Tomljanovic to fight to represent Australia in Fed Cup [online]. The Australian, 12-01-2018. Dostupné online. 
  6. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Francie díky třem bodům Mladenovicové vyhrála po 16 letech Fed Cup [online]. TenisPortal.cz, 2019-11-10 [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. 
  7. Ajla Tomljanovićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20231212a12. prosince 2023
  8. a b c d Ajla Tomljanovic Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Osmnáctiletá Jastremská vyhrála i druhé finále. V Hua Hin ale měla proti Tomljanovicové namále [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-03 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. 
  10. Ajla Tomljanović withdraws from United Cup match with injury. Sporting News Australia [online]. 2022-12-30 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b TALIB, Adeel. EXPLAINED. Ajla Tomljanovic reveals why she had to withdraw from the US Open before facing Rybakina. Tennis Tonic [online]. 2023-08-31 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Tomljanovic earns brilliant win on her first match of the year to make the second round. Tennis Majors [online]. 2023-08-28 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. US Open: Rybakina through after Tomljanovic withdraws with injury. Tennis Majors [online]. 2023-08-30 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Ajla Tomljanovic switched nationalities from Croatian to Australian in 2014. The Focus [online]. 2022-09-06 [cit. 2022-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-01. (anglicky) 
  15. Zara McDonald. Who is Nick Kyrgios’ girlfriend? Meet Ajla Tomljanović [online]. MamaMia, 2018-01-17 [cit. 2018-01-17]. Dostupné online. 
  16. Lucy Thackray a Megan Pustetto. Love-all! Nick Kyrgios and Alja Tomljanovic spotted kissing at the Australian Open after months of flirting on Twitter. Mail Online [online]. 2016-01-26 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. BOYDEN, Alex. Matteo Berrettini and girlfriend Ajla Tomljanovic enjoying shopping in Vienna. Tennis Tonic [online]. 2019-10-25 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. VINOD, Karan. "I'm single but it's not like something that I am looking for" - Matteo Berrettini clarifies relationship status after rumored break-up with Ajla Tomljanovic. Sportskeeda.com [online]. 2022-06-19 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. "Best times are ahead" - Felix Auger-Aliassime's girlfriend Nina Ghaibi sends cousin Ajla Tomljanovic heartwarming birthday message. Sportskeeda.com [online]. 2023-05-07 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]