Alexandr Hesensko-Darmstadtský

Alexandr Hesensko-Darmstadtský
Alexandr Hesensko-Darmstadtský
Rodné jméno	Alexander Ludwig Georg Friedrich Emil von Hessen und bei Rhein
Narození	15. července 1823; Darmstadt
Úmrtí	15. prosince 1888 (ve věku 65 let); Darmstadt
Bydliště	Darmstadt
Povolání	důstojník
Ocenění	rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského; Řád württemberské koruny; Řád zähringenského lva; Domácí řád věrnosti; Pour le Mérite; … více na Wikidatech
Choť	Julie von Hauke (1851–1888)
Děti	Jindřich z Battenberku; Louis Battenberg; Marie z Battenberku; Alexandr I. Bulharský; František Josef Battenberský
Rodiče	August Ludwig von Senarclens-Grancy a Vilemína Luisa Bádenská
Rod	Hesensko-darmstadtští
Příbuzní	Marie Alexandrovna Ruská, Ludvík III. Hesenský a Karel Hesenský (sourozenci); Viktorie z Battenbergu, Alexandr Mountbatten, 1. markýz z Carisbrooke, Mořic z Battenbergu a Leopold Mountbatten (vnoučata)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Hesensko-Darmstadtský (plným jménem německy Alexander Ludwig Georg Friedrich Emil von Hessen und bei Rhein) (15. července 1823, Darmstadt – 15. prosince 1888, tamtéž) byl hesenský princ a zakladatel rodu Battenbergů, vedlejší linie hesenského panovnického domu.

Životopis

Alexandr se narodil jako třetí ze čtyř dětí Ludvíka II. Hesensko-Darmstadtského a jeho ženy Vilemíny Bádenské.

Vedle svého skandálního manželství je proslulý především pro pochybnosti o svém původu; podle dobových zpráv jeho biologickým otcem i otcem jeho sestry Marie měl být milenec jeho matky, baron August Ludwig von Senarclens-Grancy (Ludvík však obě děti ve snaze zabránit skandálu uznal za svoje).

Jako jiná knížata i Alexandr podle vojenské tradice své rodiny sloužil v ruské armádě, kde měl před sebou skvělou kariéru. Velel pluku hulánů a byl vyznamenán Řádem sv. Jiří. Skutečnost, že jeho sestra Marie byla manželkou následníka ruského trůnu Alexandra, nebyla v neprospěch jeho perspektivy. Car Mikuláš I. dokonce uvažoval o Alexandrovi jako o možném manželovi pro svou neteř.

Tato předpokládaná slibná kariéra byla zcela zničena skandálem: Alexandr se zamiloval do hraběnky Julie von Hauke, dvorní dámy své sestry Marie Alexandrovny. Hraběnka byla sirotek německo-polského původu, dcera dřívějšího ministra války, carova chráněnka. Car, dozvěděv se o Alexandrově romanci, zakázal mu oženit se s Julií; bylo nepředstavitelné, že by osoba blízká carské rodině vstoupila v manželství s obyčejnou hraběnkou. Gothajský almanach, soubor genealogických příruček panovnických a šlechtických rodů Evropy, byl v tomto směru (tj. ohledně charakteru manželských svazků) zcela nesmlouvavý. Alexandr odjel do Anglie ujasnit si svou budoucnosti a vrátil se do Ruska rozhodnut: s Julií utekli do Breslau v dolním Slezsku, kde v říjnu roku 1851 uzavřeli manželství.

Poté se vrátili do Hesenska, ovšem starší bratr novomanžela, velkovévoda Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský, byl však nízkým původem ženy svého bratra značně znechucen. Přesto však Julii prohlásil hraběnkou z Battenbergu, podle jména malého města na severu Hesenska, kde manželé v první době svého pobytu žili, ale jejich děti byly definitivně vyloučeny z nástupnické linie na hesenský trůn. Později byla hraběnka přece povýšena na princeznu a pár se mohl rovněž vrátit do Darmstadtu.

Pozbyv svých dynastických práv, žil Alexandr se svou nerovnorodou manželkou klidným životem, a to především v zámku Heiligenberg blízko Jugenheimu na jihu Hesenska, kde dříve žila Alexandrova matka a kde on sám se narodil a vyrůstal.

Potomci

Z manželství vzešlo pět dětí, které zdědily titul a jméno po své matce:

Marie z Battenbergu (15. února 1852 – 20. června 1923) ⚭ 1871 kníže Gustav z Ernbach-Schönbergu (17. srpna 1840 – 29. ledna 1908)
Ludvík z Battenberku (24. května 1854 – 11. září 1921), admirál, první námořní lord v letech 1912–1914, ⚭ 1884 Viktorie Hesensko-Darmstadtská (5. dubna 1863 – 24. září 1950)
Alexandr I. z Battenbergu (5. dubna 1857 – 23. října 1893), bulharský kníže v letech 1879–1886, ⚭ 1889 Johanna Loisingerová (18. dubna 1865 – 20. července 1951)
Jindřich z Battenberku (5. října 1858 – 20. ledna 1896), britský plukovník a princ, ⚭ 1885 princezna Beatrix Sasko-Koburská (14. dubna 1857 – 26. října 1944)
František Josef z Battenberku (24. září 1861 – 31. července 1924), ⚭ 1897 Anna Černohorská (18. srpna 1874 – 22. dubna 1971)

Dozvuky

Přes všechny výše uvedené skandály byla rodina Battenbergů akceptována evropskou šlechtou a její příslušníci se včlenili do nejvýznamnějších evropských panovnických domů. Mezi potomky rodiny náleželi a náleží např.: