Přeskočit na obsah

Anaïs Chevalierová-Bouchetová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anaïs Chevalierová-Bouchetová
Anaïs Chevalierová (2023)
Anaïs Chevalierová (2023)
Datum narození12. února 1993 (31 let)
Místo narozeníValence, Francie
StátFrancie
Výška163 cm
Hmotnost55 kg
ChoťMartin Bouchet (od 2017)[1]
PříbuzníChloé Chevalierová (sourozenec)
Sportovní informace
Sportbiatlon
KlubLes 7 Laux
LyžeRossignol
ZbraňAnschütz
Ukončení kariéry19. března 2023
Světový pohár v biatlonu
Debut6. prosince 2013
Nejlepší umístění5. místo (2021/2022)
Počet výher13 (1 individuální)
Stupně vítězů49 (22 individuálních)
Medaile v biatlonu
Olympijské hry0 – 2 – 1
Mistrovství světa0 – 4 – 3
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230319a19. března 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zimní olympijské hry
bronz 2018 Pchjongčchang štafeta
stříbro 2022 Peking smíšená štafeta
stříbro 2022 Peking vytrvalostní závod
Mistrovství světa
stříbro 2016 Oslo štafeta
stříbro 2017 Hochfilzen smíšená štafeta
bronz 2017 Hochfilzen sprint
bronz 2017 Hochfilzen štafeta
bronz 2021 Pokljuka stíhací závod
stříbro 2021 Pokljuka sprint
bronz 2023 Oberhof smíšená štafeta
Mistrovství světa juniorů
stříbro 2011 Nové Město sprint
stříbro 2011 Nové Město stíhací závod
bronz 2011 Nové Město štafeta
stříbro 2012 Kontiolahti sprint

Anaïs Chevalierová-Bouchetová, za svobodna Anaïs Chevalier (* 12. února 1993 Valence) je bývalá francouzská biatlonistka, držitelka bronzové medaile ze štafety na Zimních olympijských hrách 2018 v Pchjongčchangu.

Dále je stříbrnou medailistkou z ženské štafety na Mistrovství světa v biatlonu 2016 v norském Oslu a smíšené štafety na Mistrovství světa v biatlonu 2017 v rakouském Hochfilzenu, kde navíc získala bronz ve sprintu a štafetě. Je rovněž několikanásobnou medailistkou z juniorských šampionátů.

Ve Světovém poháru zvítězila ve své kariéře v jednom individuálním závodu, když triumfovala ve stíhacím závodu v Novém Městě v ročníku 2016/2017.[2] K němu přidala dvanáct kolektivních výher s francouzskou štafetou.

Kariéru ukončila v březnu 2023 na podniku v Oslu, kde v poslední závodě kariéry obsadila v závodu s hromadným startem třetí místo.[3]

Její sestra Chloé Chevalierová je také biatlonistkou. Ve světovém poháru závodí od roku 2015.

Olympijské hry a mistrovství světa

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna D Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD Věk
2013/14 ZOH Rusko Soči 47. 44. DNF 21 let
2015/16 MS Norsko Oslo 26. 15. 30. 28. 2. 23 let
2016/17 MS Rakousko Hochfilzen 3. 11. 13. 38. 3. 2. 24 let
2017/18 ZOH Jižní Korea Pchjongčchang 16. 24. 29. 28. 3. 25 let
2018/19 MS Švédsko Östersund 32. DNS 49. 8. 8. 26 let
2019/20 MS Itálie Anterselva nestartovala 27 let
2020/21 MS Slovinsko Pokljuka 2. 3. 27. 27. 8. 5. 28 let
2021/22 ZOH Čína Peking 68. 19. 2. 6. 2. × 29 let
2022/23 MS Německo Oberhof 24. 23. 4. 12. 4. 3. 30 let

Poznámka: Výsledky z olympijských her se do hodnocení světového poháru nezapočítávají, výsledky z mistrovství světa se dříve započítávaly, od mistrovství světa v roce 2023 se nezapočítávají.

Juniorská mistrovství světa

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna D Místo SP SZ IZ ŠT Věk
2009/2010 MSJ Švédsko Torsby DSQ 32. 8. 16 let
2010/2011 MSJ Česko Nové Město na Moravě 2. 2. 7. 3. 17 let
2011/2012 MSJ Finsko Kontiolahti 2. 12. 42. 5. 19 let
2012/2013 MSJ Rakousko Obertillach 4. 9. 31. 7. 19 let

Vítězství v závodech světového poháru

[editovat | editovat zdroj]

Individuální

[editovat | editovat zdroj]
Č. sezóna datum místo disciplína
1. 2016/2017 17. prosince 2016 Česko Nové Město na Moravě, Česko stíhací závod

Kolektivní

[editovat | editovat zdroj]
Datum místo disciplína
30. listopadu 2014 Švédsko Östersund, Švédsko smíšená štafeta
24. ledna 2016 Itálie Anterselva, Itálie štafeta
7. ledna 2018 Německo Oberhof, Německo štafeta
10. března 2018 Finsko Kontiolahti, Finsko smíšený závod dvojic
17. března 2018 Norsko Holmenkollen, Norsko štafeta
18. ledna 2019 Německo Ruhpolding, Německo štafeta
17. února 2019 USA Soldier Hollow, Spojené státy smíšená štafeta
5. prosince 2021 Švédsko Östersund, Švédsko štafeta
14. ledna 2022 Německo Ruhpolding, Německo štafeta
11. prosince 2022 Rakousko Hochfilzen, Rakousko štafeta
8. ledna 2023 Slovinsko Pokljuka, Slovinsko smíšená štafeta
22. ledna 2023 Itálie Anterselva, Itálie štafeta
  1. Le Dauphiné libéré. Dostupné online.
  2. MIŠKOVSKÝ, Michal. Stíhací závod vyhrála Chevalierová, Koukalová se posunula na osmé místo. iDNES.cz [online]. 2016-12-17 [cit. 2016-12-17]. Dostupné online. 
  3. Biatlon opustí jeho velké hvězdy. Röiselandová i Herrmannová-Wicková končí kariéru. ČT sport [online]. Česká televize, 2023-03-14 [cit. 2023-03-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]