Anna Nevillová

Anna Nevillová
	Anna Nevillová, okno Cardiffského hradu
Korunovace	6. července 1483
Narození	11. června 1456; Warwickshire
Úmrtí	16. března 1485 (28 let); Westminster
Pohřbena	Westminsterské opatství
Předchůdce	Alžběta Woodvillová
Nástupce	Alžběta z Yorku
Manželé	I. Eduard z Walesu; II. Richard III.
Potomci	Eduard
Otec	Richard Neville
Matka	Anna Beauchampová
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Nevillová (anglicky Anne Neville; 11. června 1456 – 16. března 1485) byla jako manželka Eduarda z Walesu princeznou z Walesu. Jejím druhým manželem byl anglický král Richard III. Anna však byla královnou jenom dva roky, od roku 1483 až do své smrti v roce 1485. Jejím otcem byl tvůrce králů Richard Neville.

První manželství a sňatek s Richardem III.

Anna vyrůstala na hradě Middleham, kde se setkala i se syny vévody z Yorku, Richardem (budoucím Richardem III.) a Jiřím. Annin otec v roce 1461 pomohl na trůn Eduardovi IV. z rodu Yorků, ale kvůli královu favorizováni královniny rodiny změnil strany v bojích Yorků a Lancasterů o trůn a spojil se s Markétou z Anjou, manželkou předchozího krále Jindřicha VI. z rodu Lancasterů. Královna Markéta měla své pochyby, Annina sestra Isabela byla ostatně manželkou Jiřího z Clarence, bratra vládnoucího krále.

Anna se nakonec provdala za Markétina syna Eduarda. Stalo se tak v katedrále sv. Mořice v Angers ve Francii, pravděpodobně 13. prosince 1470. Hrabě z Warwicku nakonec Jindřichovi VI. pomohl znovu na trůn, ale byl poražen a zabit v bitvě o několik měsíců později. Anna se vrátila se svým novým manželem a tchyní do Anglie, nakonec kromě otce přišla i o manžela. Jednou z obětí bitvy u Tewkesbury byl i Eduard z Walesu, i když není jisté, zda padl v bitvě, nebo byl popraven krátce po ní. Byl jediným nositelem titulu prince z Walesu, který padl v bitvě. Všichni Lancasterští velitelé byli krátce po bitvě hromadně popraveni. Královna Markéta z Anjou a její snacha Anna Nevillová byly zajaty a uvězněny. Král Jindřich VI. byl uvězněn v Toweru a po několika dnech zabit. Na trůn se vrátil Eduard IV.

Anna se stala objektem sporů mezi svým švagrem Jiřím z Clarence a vévodou z Gloucesteru Richardem, bratrem Jiřího z Clarence a krále Eduarda. Clarence, který chtěl získat veškeré dědictví po hraběti Warwickovi (Anna a jeho manželka Isabela byly obě dědičky), s ní zacházel jako se svou schovankou, a nechtěl se o dědictví dělit. Richard ji vyhledal a převezl do kostela sv. Martina^[1]. Přesné datum jejich sňatku není známo, ale většina zdrojů se shoduje, že se tak stalo na jaře 1472 ve Westminsterském opatství.^[2]^[3] Anna se tak stala vévodkyní z Gloucesteru. Odebrali se na hrad Middleham, kde se v roce 1473 narodil jejich jediný syn Eduard.

Anglická královna

Kresba královské rodiny (Richard, Anna a jejich syn Eduard)

9. dubna 1483 zemřel král Eduard IV. a Richard se stal lordem protektorem za svého dvanáctiletého synovce Eduarda V. 25. června toho roku nechal Richard děti svého bratra prohlásit za nelegitimní. Richard se tak stal králem, třetím toho jména. Anna byla společně se svým manželem korunována arcibiskupem z Canterbury 6. července 1483. Byla to první společná korunovace anglického krále a královny po 175 letech. Z jejího syna se tak stal princ z Walesu, ale zemřel jako jen desetileté dítě 9. dubna 1484.

Po smrti svého syna Anna adoptovala svého a Richardova synovce, rovněž Eduarda, syna své sestry a Jiřího z Clarence. Richard z tohoto chlapce udělal svého dědice, ale po smrti své ženy malého Eduarda, popisovaného později jako „jednoduchého“, zavrhl a jmenoval dědicem jiného synovce – Johna de la Pole.

Smrt

Anna zemřela 16. března 1485, zřejmě na tuberkulózu. Na den její smrti připadlo zatmění Slunce, což někteří vnímali jako znamení odpadnutí krále Richarda z Boží milosti. Byla pochována ve Westminsterském opatství v neoznačeném hrobě. Richard III. prý na jejím pohřbu plakal. Nicméně kolovaly zvěsti, že ji Richard nechal otrávil, aby se mohl oženit se svou neteří Alžbětou z Yorku.^[4]

Richard svou neteř poslal ode dvora a veřejně tyto pomluvy odmítl 30. března 1485 během shromáždění lordů. Oslovil je „jasným hlasem“ a „vyjádřil svůj smutek a nelibost a řekl, že podobný sňatek mu nikdy nepřišel na mysl, že není potěšený smrtí královny, ale že její smrti lituje a jeho srdce je tak těžké, jak může být."^[5] Není důvod pochybovat, že Richardův zármutek nad smrtí manželky byl upřímný^[6] a později se objevily dokumenty z portugalských královských archivů, podle kterých se po Annině smrti Richardovi ambasadoři vydali sjednat dvojitý sňatek mezi Richardem a sestrou portugalského krále Janou, která měla lancasterský původ, a Alžbětou z Yorku a Janiným synovcem, budoucím Manuelem I.^[7]

Vývod z předků

John Neville

Ralf Neville

Maud Percyová

Richard Neville

Jan z Gentu

Jana Beaufortová

Kateřina Swynfordová

Richard Neville

Jan Montagu, 3. hrabě ze Salisbury

Tomáš Montagu

Maud Francisová

Alice Montacutová

Tomáš Holland, 2. hrabě z Kentu

Eleonora Hollandová

Alice FitzAlan, hraběnka z Kentu

Anna Nevillová

Tomáš Beauchamp

Kateřina Mortimerová

Richard Beauchamp

William Ferrers

Margaret Ferrersová

Margaret Uffordová

Anna Beauchampová

Eduard Despenser

Tomáš Despenser

Elizabeth de Burghersh

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anne Neville na anglické Wikipedii.

↑ Croyland Chronicle (s. 469-70) Clarence "caused the damsel (Anne) to be concealed in order that it might not be known by his Brother where she was; as he was afraid of a division of the Earl's property, which he wished to come to himself alone in right of his wife, and not be obliged to share it with any other person." Richard however, "discovered the Young lady in the city of London disguised in the habit of a cookmaid; upon which he had her removed to the sanctuary of St. Martin's", podle: Paul Murray Kendall, Richard III, 1955
↑ John Cannon, Anne Hargreaves: The Kings and Queens of Britain, s. 246.
↑ Complete Genealogy of the House of Plantagenet (retrieved 16 June 2014).
↑ Michael Hicks, Anne Neville: Queen to Richard III, Tempus, 2006, s.196.
↑ Court minutes of the Mercer's company March 31st 1485
↑ Anne Nevile Queen to Richard III, Michael Hicks
↑ The last days of Richard III, John Ashdown-Hill

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Nevillová na Wikimedia Commons

Anglická královna
Předchůdce: Alžběta Woodvillová	1483–1485 Anna Nevillová	Nástupce: Alžběta z Yorku

Lady of Ireland
Předchůdce: Alžběta Woodvillová	1483–1485 Anna Nevillová	Nástupce: Alžběta z Yorku

[1] Croyland Chronicle (s. 469-70) Clarence "caused the damsel (Anne) to be concealed in order that it might not be known by his Brother where she was; as he was afraid of a division of the Earl's property, which he wished to come to himself alone in right of his wife, and not be obliged to share it with any other person." Richard however, "discovered the Young lady in the city of London disguised in the habit of a cookmaid; upon which he had her removed to the sanctuary of St. Martin's", podle: Paul Murray Kendall, Richard III, 1955

[2] John Cannon, Anne Hargreaves: The Kings and Queens of Britain, s. 246.

[3] Complete Genealogy of the House of Plantagenet (retrieved 16 June 2014).

[4] Michael Hicks, Anne Neville: Queen to Richard III, Tempus, 2006, s.196.

[5] Court minutes of the Mercer's company March 31st 1485

[6] Anne Nevile Queen to Richard III, Michael Hicks

[7] The last days of Richard III, John Ashdown-Hill

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Vévodkyně z Gloucesteru

Eleanor de Bohun (1376–1397) Jakuba, hraběnka z Henegavska (1422–1428) (anulována), Eleanor Cobhamová (1431–1441) (anulována) Anna Nevillová (1472–1483) Vévodkyně z Gloucesteru a Edinburghu (1764–1834) Alice Montaguová Douglasová Scottová (1935–1974) Birgitte van Deursová (1974–dosud)