Atentát na Kásima Solejmáního
| Atentát na Kásima Solejmáního | |
|---|---|
 Auto, ve kterém jel Kásim Sulejmání | |
| Cíl | Kásim Sulejmání |
| Mrtví lidé | 5 iráckých a čtyři íránští občané, včetně Kásima Sulejmáního a Abú Mahdího al-Muhandise |
| Datum | 3. ledna 2020 okolo 1:00 místního času[1] |
| Místo | poblíž mezinárodního letiště Bagdád v Iráku |
| Útočník | Letectvo Spojených států amerických |
| Použité zbraně | bezpilotní letadlo |
| Souřadnice | 33°15′29″ s. š., 44°15′22″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dne 3. ledna 2020 byl při americkém útoku bezpilotním letadlem[2] poblíž mezinárodního letiště Bagdád zabit íránský generálmajor Kásim Solejmání.
Solejmání byl velitelem jednotek Quds, jedné z pěti složek Islámských revolučních gard, které Spojené státy americké a Evropský parlament považují za teroristickou organizaci.[3][4] Solejmání byl považován za druhého nejmocnějšího muže v Íránu po nejvyšším vůdci Alímu Chamaneímu.[5] Spolu se Solejmáním bylo zabito pět iráckých a čtyři íránští občané, včetně zástupce velitele Lidových mobilizačních sil a velitele Katáib Hizballáh Abú Mahdího al-Muhandise, který byl Spojenými státy a Spojenými arabskými emiráty označován za teroristu. Podle Pentoganu je Solejmání „zodpovědný za smrt stovek Američanů a členů koalice a za zranění tisíců dalších“.[6]
K náletu došlo během krize v Perském zálivu v letech 2019–2020, která začala poté, co Spojené státy v roce 2018 odstoupily od jaderné dohody s Íránem, znovu zavedly sankce a v roce 2019 obvinily Írán z podněcování k obtěžování amerických jednotek v regionu. Dne 27. prosince 2019 došlo k útoku na leteckou základnu K-1 v Iráku, která slouží iráckému a americkému personálu, při němž byl zabit americký kontraktor. Spojené státy reagovaly zahájením leteckých úderů po celém Iráku a Sýrii, při nichž údajně zahynulo 25 příslušníků hnutí Katáib Hizballáh. O několik dní později zaútočili ší'itští ozbrojenci a jejich příznivci na americké velvyslanectví v Bagdádu.
Sulejmáního smrt eskalovala napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Írán přislíbil pomstu, zatímco USA prohlásili, že preventivně zaútočí na všechny polovojenské organizace v Iráku podporované Íránem, které budou vnímat jako hrozbu. Mezinárodní společenství vyzvalo ke zdrženlivosti a diplomacii. Dne 8. ledna 2020, pět dní po útoku, zahájil Írán sérii raketových útoků na americké jednotky v Iráku. Jednalo se o první známý přímý střet mezi Íránem a USA od námořního střetu v roce 1988.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Assassination of Qasem Soleimani na anglické Wikipedii.
- ↑ Qassem Soleimani Haunted the Arab World. The Atlantic [online]. 2020-01-03 [cit. 2024-10-06]. Dostupné online.
- ↑ US drone strike ordered by Trump kills top Iranian commander in Baghdad. CNN [online]. 2020-01-04 [cit. 2024-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Designation of the Islamic Revolutionary Guard Corps. Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických [online]. 2019-04-08 [cit. 2024-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Listing of the IRGC as a banned terrorist organisation. Evropský parlament [online]. 2023-09-27 [cit. 2024-10-06]. Dostupné online.
- ↑ U.S. killing of Iran's second most powerful man risks regional conflagration. Reuters [online]. 2020-01-04 [cit. 2024-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Statement by the Department of Defense. Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických [online]. 2020-01-02 [cit. 2024-10-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu americký dronový útok na Bagdádské mezinárodní letiště 2020 na Wikimedia Commons