Přeskočit na obsah

Atentát na Malcolma X

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Atentát na Malcolma X
Díry po střelách vypálených na Malcolma X v divadle Audubon Ballroom
Díry po střelách vypálených na Malcolma X v divadle Audubon Ballroom
CílMalcolm X
představitel hnutí Nation of Islam a Muslim Mosque, Inc., bojovník za práva černochů
Mrtví lidé1
Důsledkysmrt Malcolma X
Datum21. únor 1965
MístoManhattan, New York USA
PachateléTalmadge Hayer, Norman 3X Butler a Thomas 15X Johnson
Použité zbranězkrácená brokovnice a pistole
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Atentát na Malcolma X, významného afroamerického představitele černošských muslimů v USA, bývalého mluvčího hnutí Nation of Islam, zakladatele organizace Muslim Mosque, Inc. a bojovníka za práva černochů, byl spáchán dne 21. února 1965 v newyorské čtvrti Manhattan. Malcolm X, známý též pod arabským jménem El-Hadždž Málik El-Šabáz (arabsky: الحاجّ مالك الشباز) byl během setkání Organizace pro afroamerickou jednotu v divadle Audubon Ballroom zastřelen celkem šestnácti ranami z pistole.[1] Malcolm X byl prohlášen za mrtvého krátce po příjezdu do nemocnice Columbia Presbyterian Hospital.[1]

Na atentátu se podíleli celkem tři pachatelé: Talmadge Hayer, Norman 3X Butler a Thomas 15X Johnson. Všichni tři byli členy organizace Islámský národ (anglicky: Nation of Islam).[2]

Atentát vzbudil obrovský veřejný ohlas, odhaduje se, že ostatkům Malcolma X vystaveným v obřadní síni Harlem's Unity Funeral Home v otevřené rakvi přišlo vzdát úctu mezi 14 až 30 tisíci lidí.[3]

Podobně jako tomu bylo u atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho, vynořily se i v tomto případě různé spekulace, že za činem stojí FBI, CIA atp.[4] Pravděpodobným motivem činu byla skutečnost, že Malcolm X v březnu 1964 vystoupil z organizace Islámský národ[5] a stal se Sunnitským muslimem; členové Islámského národa jej tedy považovali za zrádce víry.[6]

Atentát

[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. února 1965 hovořil Malcolm X ke čtyřem stům posluchačů během setkání Organizace afroamerické jednoty. Projev byl náhle přerušen[1] výkřikem: „Dej ty pracky pryč od mý peněženky, negře!“.[7][8] Když se Malcolm X spolu se svou ochrankou vydal k místu v hledišti, aby situaci zklidnil, vytáhl na něj útočník upilovanou brokovnici (známou též pod italským názvem lupara) a střelil jej do hrudníku.[9] Dva další komplicové vnikli na pódium a začali na Malcolma střílet z pistolí, přičemž jej zasáhli celkem šestnáctkrát.[8] Okolo stojící svědkové činu jednoho z atentátníků povalili na zem a spoutali, zatímco zbylí dva ze sálu uprchli.[10][11]

Zmíněným pachatelem, zadrženým přímo v sále byl Talmadge Hayer, člen hnutí Nation of Islam, známý též pod jménem Thomas Hagan.[11] Svědkové přítomní v sále poté policii popsali zbylé dva komplice Normana 3X Butlera a Thomase 15X Johnsona, kteří byli také členy Islámského národa. Všichni tří uvedení pachatelé zapojení do činu, byli obviněni za vraždu či za spoluúčast na ní.[12] Obviněný Hayer zprvu odmítal své zapojení do činu, později však u soudu vypověděl, že střílel na ležícího Malcolma X. Dále tvrdil, že jeho dva komplicové nebyli Butler a Johnson, nýbrž jiné osoby, které ale odmítl jmenovat.[13]

Butler, známý též jako Muhammad Abdúl Azíz, byl v roce 1985 podmínečně propuštěn, roku 1998 se stal vůdcem mešity v Harlemu a neustále deklaruje svou nevinu.[14]

Johnson, známý též jako Khalil Islam, byl z vězení propuštěn v roce 1997. Během výkonu trestu začal popírat učení organizace Islámský národ a posléze konvertoval k sunnitskému islámu. Stejně jako Butler popírá jakoukoliv vinu.[15]

Poslední z odsouzených Hayer, známý pod jménem Mudžáhid Halim, byl podmínečně propuštěn v roce 1993.[16]

Pohřeb

[editovat | editovat zdroj]

Počet lidí, kteří přišli vzdát poslední hold ostatkům Malcolma X mezi 23. až 26. únorem, je odhadován na 14–30 000.[17] Pohřební obřad se konal dne 27. února v kostele církve Boha v Kristu Faith Temple nacházejícího se ve čtvrti Harlem. Kostel byl zcela zaplněn více než tisícovkou smutečních hostů.[18] Před kostelem byly navíc nainstalovány velké reproduktory tak, aby se dav, který se shromáždil před kostelem, mohl alespoň částečně účastnit posledního rozloučení[19] a navíc byl celý obřad živě přenášen televizí.[20]

Z řad známých bojovníků za lidská práva se obřadu účastnili John Lewis, Bayard Rustin, James Forman, James Farmer, Jesse Gray a Andrew Young.[18][21]

Malcolm X byl pohřben na washingtonském hřbitově Ferncliff Cemetery ve čtvrti Hartsdale.[20] Po skončení ceremonie převzali Malcolmovi pozůstalí lopaty od již čekajících kopáčů a sami dokončili jeho pochování.[22] Přátelé Malcolma X vytvořili po jeho smrti Sdružení pečujících matek, jejímž prostřednictvím vybrali dostatek finančních prostředků k zakoupení domu a zabezpečení budoucnosti pro jeho pozůstalou rodinu.[23]

Reakce

[editovat | editovat zdroj]

Reakce na vraždu Malcoma X byly různé. Dr. Martin Luther King, Jr. poslal telegram Betty Shabazzové, ve které vyjádřil svoji lítost nad "šokující a tragickou vraždou vašeho manžela"

Elijah Muhammad na shromáždění Islámského Národu, 26. února, řekl, že "Malcoma X postihlo přesně to, co kázal," avšak popřel jakoukoli spojitost s atentátem. "Nechtěli jsme Malcoma zabít a ani jsme se o to nepokusili," řekl Muhammad. "Věděli jsme, že takovéto hloupé, ignorantské učení se postará o jeho konec."

New York Times napsali, že Malcom X byl "výjimečný, zvrácený muž", který "využil mnoho darů k zlým úmyslům", a že jeho život byl "podivně a žalostně promarněn". New York Post napsali, že "i jeho nejtvrdší kritici uznávali jeho brilantnost".

Mezinárodní tisk, obzvláště v Africe, byl soucitný. Dailey Times of Nigeria napsali, že Malcom X "bude mít místo v paláci mučedníků." Ghanian Times jej přirovnávali k Johnu Brownovi a Patricu Lumumbovi a řadili jej mezi "řadu Afričanů a Američanů, jež byli umučeni v boji za svobodu." Guangming Dailey, vycházející v Pekingu, konstatoval, že "Malcom byl zavražděn, protože bojoval za svobodu a rovnoprávnost," zatímco kubánské El Mundo označilo atentát za "další rasistický zločin, snažící se násilím vymýtit boj proti diskriminaci."

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malcolm X na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c KIHSS, Peter. Malcolm X Shot to Death at Rally Here [online]. New York Times, 22. 2. 1965 [cit. 2009-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-04. (anglicky) 
  2. ↑ KONDO, Zak. Conspiracys: Unravelling the Assassination of Malcolm X. Washington, D.C.: Nubia Press, 1993. S. 97. (anglicky) 
  3. ↑ PERRY, Bruce. Malcolm: The Life of a Man Who Changed Black America. Barrytown, N.Y: Station Hill, 1991. Dostupné online. ISBN 0-88268-103-6. S. 374. (anglicky) 
  4. ↑ Perry, str. 372.
  5. ↑ Malcolm X Splits with Muhammad [online]. New York Times, 9. 3. 1964 [cit. 2009-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-15. (anglicky) 
  6. ↑ WARTOFSKY, Alona. Brother Minister: The Martyrdom of Malcolm X [online]. Washington Post, 17. 2. 1995 [cit. 2009-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-13. (anglicky) 
  7. ↑ KARIM, Benjamin. Remembering Malcolm with Peter Skutches and David Gallen. New York: Carroll & Graf, 1992. Dostupné online. ISBN 0-88184-881-6. S. 191. (anglicky) 
  8. ↑ a b EVANZZ, Karl. The Judas Factor: The Plot to Kill Malcolm X. New York: Thunder's Mouth Press, 1992. Dostupné online. ISBN 1-56025-049-6. S. 295. (anglicky) 
  9. ↑ Perry, str. 366.
  10. ↑ Perry, pp. 366–367.
  11. ↑ a b TALESE, Gay. Police Save Suspect From the Crowd [online]. New York Times, 22. 2. 1965 [cit. 2009-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-16. (anglicky) 
  12. ↑ Kondo, str. 97.
  13. ↑ Kondo, str. 110.
  14. ↑ Malcolm X Killer Heads Mosque [online]. BBC News, 31. 3. 1998 [cit. 2009-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-04-03. (anglicky) 
  15. ↑ JACOBSON, Mark. The Man Who Didn’t Shoot Malcolm X [online]. New York (magazín), 1. 10. 2007 [cit. 2009-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-01. (anglicky) 
  16. ↑ RICKFORD, Russel. Betty Shabazz: A Remarkable Story of Survival and Faith Before and After Malcolm X. Naperville, III.: Sourcebooks, 2003. Dostupné online. ISBN 1-4022-0171-0. S. 489. (anglicky) 
  17. ↑ Perry, str. 374
  18. ↑ a b Rickford, str. 252.
  19. ↑ DeCaro, str. 291.
  20. ↑ a b ARNOLD, Martin. Harlem Is Quiet as Crowds Watch Malcolm X Rites [online]. New York Times, 28. 2. 1965 [cit. 2009-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-16. (anglicky) 
  21. ↑ DeCaro, str. 290.
  22. ↑ Rickford, str. 255.
  23. ↑ Rickford, str. 261–262.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Atentát_na_Malcolma_X&oldid=24095878“