Přeskočit na obsah

Avia Ba-122

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Avia B-122)
Avia B-122
Avia Ba-122
Avia Ba-122
UrčeníAkrobatický letoun, cvičný letoun
VýrobceAvia
Šéfkonstruktéring. František Novotný
První let12. května 1934
Zařazeno1934
UživatelČeskoslovenské letectvo
Sovětské letectvo
Výroba1934 - 1940
Vyrobeno kusů109 všech variant
VariantyB-122 (4ks), Ba-122 (56ks), Bš-122 (45ks), B-222 (1ks), B-322 (1ks), B-422 (2ks)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Avia B-122 (Ba-122, Bš-122) byl československý akrobatický dvouplošník z 30. let 20. století, zkonstruovaný ing. Františkem Novotným, šéfkonstruktérem továrny Avia, akciové společnosti pro průmysl letecký, Čakovice. Českoslovenští letci získali na tomto stroji řadu ocenění a letoun se tak zapsal významnou měrou do úspěchů československého akrobatického létání.[1]

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Po rozhodnutí, že se Československo zúčastní mezinárodního mistrovství v letecké akrobacii, které se konalo v červnu 1934, vzala na sebe továrna Avia nelehký úkol postavit ve velmi krátké době 2 akrobatické letouny OK-AVI (B-122.1) a OK-AVE (B-122.2), které by důstojně reprezentovaly Československo. Za 6 týdnů byl postaven první letoun a po nezbytných úpravách vzešlých z ověřování v aerodynamickém tunelu byl letoun B-122, který navazoval na oblíbené BH-22.[2] S motorem Walter Castor II byl 12. května 1934 zalétnut.[3]

V roce 1935 vzlétly další dva dvouplošníky B-122.3 (později jako OK-VIL) a B-122.4 (později jako OK-VIM), opět poháněné hvězdicovými motory Walter Castor II. Všechny čtyři vyrobené kusy poté byly upraveny na verzi Ba-122. Ministerstvo národní obrany (MNO) si objednalo stavbu 35 letounů Ba-122 s motorem Avia Rk-17 o výkonu 265 kW (360 k). Letoun s tímto novým motorem byl zalétán v lednu 1936. Několik letounů z této dávky létalo i s motory Walter Castor II nebo Walter Pollux.[4]

Akrobatický letoun Avia B-122 (OK-AVI) s motorem Walter Castor II-A (1934)

Akrobatický letoun úspěšně předvedený na letecké soutěži při olympiádě v Berlíně se v roce 1936 dostal do sériové výroby jako Avia Ba-122. S motory Walter Castor II-A létaly sériové OK-VIO (Ba-122.5) a OK-MAL (Ba-122.6) a dalších 15 letounů bylo prodáno do Sovětského svazu (Авиа 122.101 až 115), z nichž 5 mělo motor Walter Pollux. V roce 1937 byly vyrobeny Ba-122 s motory Walter Pollux pod imatrikulací OK-AMK (Ba-122.12), OK-AML (Ba-122.21) a OK-AMM (Ba-122.22). Ostatní letouny Ba-122 měly motor Avia Rk-17.

Pro československé letectvo bylo vyrobeno celkem 35 strojů Ba-122, dalších 15 bylo vyvezeno do SSSR a jeden do Rumunska. Mimoto byla přímo pro účely čs. letectva vyvinuta výcviková verze Bš-122 (1936), vyrobená v počtu 45 kusů s motory Walter Castor II-A (1937).[5]

Popis letounu

[editovat | editovat zdroj]

Akrobatický letoun Avia Ba-122 byl československý jednomístný, jednomotorový vzpěrový dvouplošník, který byl vyvinut v polovině 30. let 20. století. Tento letoun byl zprvu zkonstruován pro vysokou akrobacii s velkým bezpečnostním násobkem (+20g, -10,6g).[3] Od prototypu k sériové výrobě pro výcvik vojenských letců-stíhačů vzniklo několik modifikací (Bš-122) s různými konstrukčními změnami hlavně v úpravě ocasních ploch. Několik prvních kusů bylo osazeno sedmiválcovým motorem Walter Castor II.[6]

B-122: Trup měl kostru svařenu z ocelových trubek, některé spoje byly šroubované či nýtované. V přední části byl trup kryt hliníkovým plechem. Křídla měla celodřevěnou kostru a plátěný potah, křidélka byla jen na spodních plochách. Horní křídlo nemělo již tradiční pyramidu z éry typů Avia BH (Beneš-Hajn), ale baldachýn, což vedlo k tomu, že rozpětí horního i dolního křídla bylo stejné.[4] Podvozek byl velmi robustní, s lomenou osou a hydropneumatickými tlumiči.[3] U sériových typů byl letoun mírně upraven, byla zvětšena směrovka a i horní křídlo bylo opatřeno křidélky.[1]

Poznámka: První prototyp (OK-AVI) značený B-122 používal 4 druhy směrových kormidel, (OK-AVE) minimálně 2 druhy a další dva prototypy (OK-VIL, OK-VIM) používaly 2 druhy směrových kormidel. Dle fotografií strojů OK-VIL a OK-VIM víme že k označení stroje Ba-122 nebylo nutné aby byla křidélka i na horním křídle. Předělané první čtyři stroje se liší od sériových kusů v mnoha věcech, OK-AVE a OK-VIL měly spádové nádrže v horním křídle, OK-AVE a OK-AVI si ponechávají původní trup s prolomením pod směrovkou (v místě prolomení je směrovka upevněna výztuhou) a s plaňkováním na hřbetu. OK-AVE, OK-AVI, OK-VIL a OK-VIM (ale i OK-AWA) dále nemají obdélníková dvířka k prostoru za kabinou ale jsou zkosená (B-122 tyto dvířka původně neměly vůbec) a OK-VIM má navíc obdélníková dvířka na hřbetu trupu. Dále se postupně měnil tvar a poloha stupaček, B-122 (OK-AVI) měla spodní stupačku mimo trup v podobě ohnutého drátu (stejné u Bš-122), poté se spodní stupačka přesunula na hranu trupu (OK-AVI, OK-AVE, OK-VIL, OK-VIM) a posledně s odstupem od spodní hrany trupu jako měly sériové stroje (OK-VIL, OK-VIM). Dále je odlišnost v počtu žeber v křidélkách, B-122 měly 18 žeber (7+1+10) a ony předělané kusy taktéž i u horního křídla, sériové stroje měly 17 žeber (7+1+9), pozor! replika OK-AVE v muzeu má 17 žeber a ještě ve špatném pořadí (6+1+10). Bš-122, B-322 a B-422 měly 13 žeber (7+1+5), B-222 stejně jako sériové Ba-122. OK-VIL a OK-VIM měli jistý čas výškovku položenou výše a táhlo ke směrovce tak bylo pod ní. Dále u OK-AVI si můžeme všimnout kruhového přístupu na levé straně před výškovkou, OK-AVE dříve měla před ostruhou na hraně trupu po obou stranách v místech trubky procházející skrz takové půlkruhy s jakoby šipkou směřující dolů. Dále OK-AVI, OK-AVE či OK-AMI měly během přeletů před kokpitem umístěný kompas v krytu vně trupu. OK-AVE dále jistý čas měla trimovací plošku na výškovce a bílé plechy v místě kde táhlo směrovky vstupuje do trupu a také v předním místě kde je upevněná směrovka. Ba-122.6 (OK-MAL) měla na rozdíl od série poziční světla.

Po návratu z MS v akrobacii 1934, odleva: škpt. Ján Ambruš, gen. Faucher, štrtm. František Novák, Dr. Juraj Slávik - předseda ARČs, gen. ing. Jaroslav Fajfr - velitel čs. letectva
Avia Ba-122 s motory Avia Rk-17 (po 17.7.1937)

Na samotném prvním oficiálním mistrovství světa v letecké akrobacii Coupe Mondiale d'Acrobatie Aérienne ve francouzském Vincennes u Paříže, které se konalo 9.–10. června 1934, pilot rotmistr František Novák s novým akrobatickým speciálem Avia B-122.2 (OK-AVE) obsadil nečekaně výborné 4. místo a štábní kapitán Ján Ambruš na stroji B-122.1 (OK-AVI) obsadil 8. místo.[7] V I. národní soutěži v letecké akrobacii RČs v září 1935 získal 1. místo již por. František Novák, 2. byl již mjr. Ján Ambruš a 3. místo obsadil por. Petr Široký, všichni na letadlech Avia B-122 s motory Castor II resp. Pollux II.[8] Poté František Novák nové letadlo několikrát převedl demonstračními lety. Bylo to v Portugalsku, Rakousku, Španělsku, Rumunsku a Jugoslávii.

Na XI. letních olympijských hrách konaných v roce 1936 v Berlíně startovali v přidružené letecké soutěži 3 českoslovenští letečtí akrobaté. Letouny byly vybaveny 2 druhy motorů. Letoun s imatrikulací OK-AVI (Ba-122.1) měl motor Walter Pollux II, zbývající dva OK-AWA (Ba-122.8) a OK-AWE (Ba-122.7) byly osazeny novými motory Avia Rk-17 o výkonu 257/283 kW (350/385 k). Na letišti Rangsdorf u Berlína obsadil v letecké akrobacii 29. července 1936 (den před oficiálním zahájením her) Petr Široký (OK-AWE) 2. místo, František Novák (OK-AWA) 3. místo a Ján Ambruš (OK-AVI) skončil na 8. místě.[1] Náhradníky byli rtm. Holubec (Ba-122.2 OK-AVE) a čet. Hubáček (Ba-122.5 OK-VIO - měl upravenou akrobatickou verzi motoru Walter Castor II-A).

Pro mezinárodní letecký mítink, konaný v Curychu od 23. července do 1. srpna 1937, bylo připraveno pět Avií Ba-122 s motory Avia Rk-17 (OK-AME, -AMF, -AMG, -AMH, -AMI), a tři s motory Walter Pollux (OK-AMK, -AML, -AMM). V kategorii B (motory s obsahem 10 až 20 litrů - Pollux) zvítězil nadporučík František Novák, třetí byl por. Petr Široký a čtvrtý rtm. Josef Hubáček. V kategorii C (motory nad 20 litrů – Avia Rk17) neměli českoslovenští akrobaté konkurenci a zaujali prvá tři místa v pořadí František Novák, Petr Široký a šrtm. František Výborný.[2] Značně napínavý byl závod ve skupinové akrobacii. Československá sedmičlenná skupina na letounech Avia Ba-122 (Novák, Široký, Hubáček, Motyčka, Půda, Šimek a Taudy) získala vítězství před favorizovanou italskou, akrobatickou skupinou na strojích Fiat CR.32.[9]

V rámci akrobatického nácviku při příležitosti konání posledního předválečného, X. všesokolského sletu zahynul vynikající letecký akrobat četař Rudolf Motyčka. Jeho letoun Ba-122 (výr. č. 24) se při skupinovém letu srazil se dvěma dalšími stroji, které se také staly neovladatelnými. Zatímco z jednoho čet. Smolík vyskočil padákem (výr. č. 20), v dalším zahynul čet. V. Rys (výr. č. 25). Přes tragédii v průběhu nácviku předvedla 6. července 1938 devítičlenná skupina pod vedením nadporučíka Františka Nováka na X. sletu perfektní ukázku skupinového letu, kdy postupně na nebi vytvořila nápis X. SLET.[10]

Dne 24.4.1938 se s akrobatickým speciálem B-422 zúčastnil npor. František Novák s náhradníkem kap. Truxou[11] akrobatické soutěže ve Francii. V Saint-Germain-en-Laye u Paříže sice Novák předvedl nejlepší výkon, ale pro údajné překročení časového limitu byl rozhodčí komisí odsunut na 2. místo.[4]

Podle stavu letecké techniky v listopadu 1938 mělo československé letectvo ve stavu 32 letounů Ba-122 a 44 letounů Bš-122. Po okupaci sloužily tyto letouny v průběhu druhé světové války k výcviku a ke kondičnímu létání v německém, rumunském, bulharském a slovenském letectvu.[2]

Dochované exempláře

[editovat | editovat zdroj]
Replika Avie Ba-122 (OK-AVE)
  • V leteckém muzeu v Praze-Kbelích je vystaven letoun Avia Ba-122. Jedná se o stroj výrobního č. 2, s nímž létal předválečný „král vzduchu“ František Novák. Rekonstrukce letounu vznikla na základě tovární dokumentace a dochovaných dílů Avie Ba-122.[12]
  • Trosky letounu Ba-122 výrobního č. 24, se kterým havaroval Rudolf Motyčka, převzali pracovníci Leteckého muzea pro sbírky VHÚ v říjnu 1974 od zrušeného městského muzea v Letohradu. Jsou vystaveny ve vstupní části expozičního hangáru LM číslo 40 v rámci výstavy „Letadla a létání ve Kbelích“.[10]

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
Avia Ba-122 (OK-AVE)
  • B-122: 4 prototypové stroje s motorem Walter Castor II (B.122.1 až .4), B.122.1 poté s motorem Pollux-II, později přestavěny na verzi B.A.122.1 až .4 (byť se v mnoha věcech liší)
  • Ba-122: sériová verze s motory Avia Rk-17 (většina), Walter Pollux-II a Castor-II. Křidélka na horních křídlech a zvětšená SOP (prvně se s tímto značením lze setkat u B.A.122.3 OK-VIL a .4 OK-VIM které tyto specifikace zpočátku ani nesplňovali), vyrobeno bylo 35 letadel pro čs. letectvo (B.A.122.5 až .39), jedno letadlo do Rumunska (B.A.122.40 YR-DPO), následovalo 5 letadel (B.A.122.41 až .45), a 15 letadel pro Sovětský svaz (АВИА 122.101 až .115), celkem 56 letadel
  • Bš-122: vojenská cvičná verze Ba-122, stupněná křídla, motor Walter Castor II-A (Bš.122.1 až .45), 45 letadel
  • B-222: 1 akrobatický prototyp ve dvou úpravách, Ba-122 s motorem Avia Rk-17, 1. úprava s krytem motoru NACA a kapotovanými podvozkovými koly (B 222-1). 2. úprava bez krytu motoru (BA. 222.1 OK-AVB)
  • B-322: 1 akrobatický prototyp ve dvou úpravách, Bš-122 s motorem Avia Rk-17, 1. úprava s kapotovanými podvozkovými koly (Bš 322.1). 2. úprava s uzavřenou kabinou, bez kapotovaných podvozkových noh, s prstencovým krytem motoru Townend (B 122.45)
  • B-422: 2 akrobatické speciály, Ba-222 s "prohnutým" křídlem upraveným pro lepší výhled vpřed při letu na zádech s motorem Avia Rk-17, spodní křídlo z Bš-122 (BA.422.1 OK-AVB, BA.422.2 OK-AVC)

Specifikace (Ba.122)

[editovat | editovat zdroj]
Avia B-122, Aerophile březen 1937

Data dle[1][2][3]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Typ: Akrobatický jednosedadlový dvouplošník
  • Osádka: 1 (pilot)
  • Rozpětí: 8,85 m
  • Délka: 6,80 m
  • Výška: 2,90 m
  • Nosná plocha: 22,55 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 781 kg
  • Vzletová hmotnost: 1080 kg
  • Pohonná jednotka:vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Avia Rk-17 (konstruktér Ing. Novotný)
    • jmenovitý, nominální výkon: 360 k (264 kW) při 2020 ot/min
    • maximální, vzletový výkon: 420 k (309 kW) při 2200 ot/min
  • Vrtule: dvoulistá, nestavitelná, dřevěná
  • Maximální rychlost: 270 km/h
  • Cestovní rychlost: 230 km/h
  • Dostup: 7 000 m
  • Dolet: 575 km

Zápis a výmaz imatrikulace

[editovat | editovat zdroj]

Data dle [13]

Walter Castor II-A a Avia B-122 (1934)

OK-AVE: (B-122.2 / Ba-122.2) 4.6.1934 - neuvedeno

OK-AVI: (B-122.1 / Ba-122.1) 4.6.1934 - 1938

OK-VIL: (Ba-122.3) 18.10.1935 - prosinec[14] 1935

OK-VIM: (Ba-122.4) 18.10.1935 - prosinec[14] 1935

OK-MAL: (Ba-122.6) 23.4.1936 - neuvedeno

OK-VIO: (Ba-122.5) 24.7.1936 - 1938

OK-AWA: (Ba-122.8) 25.7.1936 - 1938

OK-AWE: (Ba-122.7) 25.7.1936 - neuvedeno

OK-AWI: (Ba-122.9) neuvedeno - neuvedeno

OK-AME: (Ba-122.13) 17.7.1937 - neuvedeno

OK-AMF: (Ba-122.14) 17.7.1937 - neuvedeno

OK-AMG: (Ba-122.15) 17.7.1937 - neuvedeno

OK-AMH: (Ba-122.16) 17.7.1937 - neuvedeno

OK-AMI: (Ba-122.17) 17.7.1937 - neuvedeno

OK-AMK: (Ba-122.12) 17.7.1937 - neuvedeno

OK-AML: (Ba-122.21) 17.7.1937 - neuvedeno

OK-AMM: (Ba-122.22) 17.7.1937 - neuvedeno

OK-AVB: (B-422.1) 19.4.1938 - 8.8.1938, (B-222.1) 15.7.1938 - neuvedeno

OK-AVC: (B-422.2) 19.4.1938 - 8.8.1938

OK-IPW: (Ba-122.26) neuvedeno - neuvedeno "Zapsáno jen tužkou"

  1. a b c d NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1918-1945. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 137–140, 258–259. 
  2. a b c d ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe - Československá vojenská letadla v roce 1938. I. vyd. Praha: Naše vojsko, 2015. 255+32 s. ISBN 978-80-206-1576-3. S. 112–116, 222, 228. 
  3. a b c d BEROUNSKÝ, pplk. p.l. Letoun Avia 122. Letectví. 1934-06, roč. 14, čís. 6, s. 188–190. Dostupné online. 
  4. a b c PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. I. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros Media, 2016. 128 s. ISBN 978-80-264-1146-8. S. 41–46. 
  5. Československé akrobatické letouny Avia Ba-122 [online]. Praha: Vojenský historický ústav Praha [cit. 2019-04-29]. Dostupné online. 
  6. WEISGERBER, V. Avia Ba-122 (115s) [online]. Praha: rcrevue.cz (RCR s.r.o.) [cit. 2019-01-16]. Dostupné online. 
  7. BEROUNSKÝ, pplk.l.p. Závod o světové mistrovství v akrobacii v Paříži. Letectví. 1934-06, roč. 14. (1934), čís. 6, s. 185–188. Dostupné online. 
  8. Bulletin Walter - Význačné úspěchy získané v posledních letech. I. vyd. Praha XVII-Jinonice: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, 1937. 64 s. 
  9. ŠVANCARA, Marek. Úspěch československých letců na IV. mezinárodním mítinku v Curychu v roce 1937. I. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav, 2017. 37 s. 
  10. a b Trosky letounu Avia Ba 122.24, výr. č. 24 [online]. Praha: Vojenský historický ústav [cit. 2020-03-18]. Dostupné online. 
  11. D. K akrobatickému závodu v Saint-Germain u Paříže. Letec. 1938, roč. 14, čís. 5, s. 74. Dostupné online. 
  12. Avia Ba-122 – akrobatický letoun [online]. Praha: Vojenský historický ústav [cit. 2020-03-18]. Dostupné online. 
  13. Imatrikulace letadel [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  14. a b Zpráva č.7 Rejstřík letecký (letadla). Doplňky a změny XI.. Letectví [online]. Čs. aeroklub, 02.1936 [cit. 15.11.2022]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • RAJLICH, Jiří, SEHNAL, Jiří (2002) : Vzduch je naše moře, 188 s., Praha: Naše vojsko, ISBN 80-206-0589-4
  • ŠOREL, Václav (1986): Letadla československých pilotů, 448 s., II. vyd., Praha: Albatros
  • GREY, C. G. Grey( 1972): Jane’s All the World’s Aircraft 1938 (anglicky). London: David & Charles, ISBN 0-7153-5734-4, S. 89c–90c
  • VYSTAVĚL, Stanislav (2009): Králové vzduchu a jejich pokračovatelé, 392 s., Svět křídel, ISBN 978-80-86808-68-0

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]