Bandvagn Skyddad 10
 BvS 10 nizozemské námořní pěchoty | |
| Typ vozidla | dvoudílné vozidlo |
|---|---|
| Země původu |  Švédsko |
| Historie | |
| Výrobce | BAE Systems Land Systems Hagglunds |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 4 + 8 |
| Hmotnost | 5000 kg (přední vozidlo) 3500 kg (zadní vozidlo) |
| Pohon a pohyb | |
| Max. rychlost | 70 km/h |
| Dojezd | 350 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bandvagn Skyddad 10 (BvS10) je vojenské obojživelné dvoudílné pásové obrněné vozidlo vyvinuté společností BAE Systems Land Systems Hagglunds. Je určeno pro službu v obtížných terénních podmínkách (hory, sníh, písek, bahno, zaplavené a podmáčené oblasti), včetně Arktidy.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Vozidlo BvS10 bylo vyvinuto pro britskou námořní pěchotu. Koncepčně navazuje na úspěšný typ Bandvagn 206, vyráběný od 70. let 20. století. Vývoj proběhl v letech 2001–2004. Výroba začala roku 2005. Následně jej objednalo několik dalších uživatelů.[1]
V srpnu 2022 Spojené státy americké objednaly v rámci programu CATV (Cold Weather All-Terrain Vehicle) 110 vozidel Beowulf s opcí na dalších 53. Dodávky mají proběhnout do roku 2029.[1]
V prosinci 2022 Švédsko, Německo a Spojené království objednaly v rámci programu CATV (Collaborative AllTerrain Vehicle) celkem 436 vozidel BvS10 (Švédsko 236, Německo 140 a Spojené království 60 vozidel) s opcí na další stovky. Dodáno bude pět verzí vozidla (obrněný transportér, zdravotnické, logistické, opravárenské a velitelské vozidlo). Dodávky jsou plánovány na rok 2024–2029.[1] Do programu je zapojena i společnost Tatra Defence Vehicle.[2]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Vozidlo tvoří dvě pancéřové kabiny umístěné na samostatných pásových podvozcích. Motor je v předním vozidle a široké pásy pohání hloubová hnací hřídel. Vzájemné natočení vozidel je řízeno hydraulickým mechanismem. Jeho pomocí vozidlo mění směr. Obrněný transportér uveze 5500 kg nákladu a dvanáct osob (včetně čtyřčlenné posádky) a logistické vozidlo až 7000 kg nákladu. Nejvyšší rychlost dosahuje 70 km/h. Dojezd je 350 kilometrů. Vozidlo je obojživelné. Na hladině jej pohánějí pásy.[1]
Varianty
[editovat | editovat zdroj]- BvS10 – Základní označení.
- BvS10 Beowulf – Neobrněná varianta BvS10 pro dvojí použití.
- BvS10 Goanna – Varianta BvS10 speciálně pro Australskou armádu, bez objednávek.
- Bv 410 – Švédské označení pro BvS10.
- BvS10 Viking – První varianta BvS10, původně pro britské Royal Marines.
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
Rakousko – 32 vozidel BvS10.
Francie – 53 vozidel BvS10.
Nizozemsko – 73 vozidel BvS10 pro námořní pěchotu.- Švédsko – 153 BvS10 Mk.2. V letech 2021 doobjednáno dalších 127 + 40 (dodání do roku 2024). Dalších 236 země získá v programu CATV.
Ukrajina – obdržela 28 kusů od Nizozemska.[3] Dle nezávislého webu Oryx ztratila Ukrajina k září 2024 dle volně dostupné fotodokumentace nejméně dva stroje.[4]
Spojené království – 152 vozidel Viking pro armádu a Royal Marines. Dalších 60 objednáno v programu CATV.
Budoucí uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
Německo – objednáno 140 vozidel v programu CATV.
Spojené státy americké – objednáno 110 vozidel Beowulf v programu CATV.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e GROHMANN, Jan. Švédsko, Německo a Velká Británie kupují arktické transportéry BvS10 [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2022-12-28 [cit. 2023-03-11]. Dostupné online.
- ↑ BAE Systems podepsala smlouvu s Tatra Defence Vehicle na výrobu evropských vozidel CATV BvS10 [online]. czdefence.cz, rev. 2024-06-28 [cit. 2024-06-30]. Dostupné online.
- ↑ STOLIAR, Mykhailo. Netherlands to hand over 28 armoured all-terrain vehicles BvS 10 Viking to Ukraine [online]. gagadget.com, 2024-09-01 [cit. 2024-09-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MITZER, Stijn; JANOVSKY, Jakub. Attack On Europe: Documenting Ukrainian Equipment Losses During The 2022 Russian Invasion Of Ukraine [online]. Oryx [cit. 2024-09-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bandvagn BvS 10 na Wikimedia Commons