Betanzos
| Betanzos | |
|---|---|
 Centrum města, pohled na kostel sv. Panny Marie | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°16′45″ s. š., 8°12′38″ z. d. |
| Nadmořská výška | 36 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Španělsko |
| Autonomní společenství | Galicie |
| Provincie | A Coruña |
  Betanzos | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 24,2 km² |
| Počet obyvatel | 13 082 |
| Správa | |
| Starosta | José Ramón García Vázquez |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 15300 |
| Označení vozidel | C |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Betazos je město v provincii A Coruña v Galicii ve Španělsku. Nachází se v širší metropolitní oblasti A Coruñy. Je to hlavní město stejnojmenné comarky. V roce 2023 tu žilo kolem 13 tisíc obyvatel.
Město se nachází na soutoku řek Mandeo a Mendo, které za městem tvoří mořský záliv ría de Betanzos. Město má historické jádro s gotickou architekturou ze 14. a 15. století. Přes Betanzos vede anglická trasa svatojakubské cesty do Santiago de Compostela.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podle pověsti město založil bájný keltský vládce Breogán, první zmínka o něm ale pochází až z dob Římské říše: Klaudios Ptolemaios město zmiňuje ve svojí Geografii pod názvem Flavium Brigantium (ačkoliv je možné, že Ptolemaios ve skutečnosti zmiňuje dnešní Coruñu). Další zmínky o městě do roku 1219 jsou velmi sporadické. Je známo, že v roce 1219 obyvatelé opustili nedaleké sídlo Betanzos O Vello (staré Betanzos) a založili dnešní Betanzos, na místě dávného hradiště Untia. V roce 1465 bylo Betanzos povýšeno na město, o tři roky později se stalo hlavním městem stejnojmenné provincie. Provincie Betanzos existovala až do reformy Javiera de Burgos v roce 1834, kdy se Betanzos stalo součástí provincie A Coruña. Historie města je spjata s rodem Andradů, jehož největším představitelem byl Fernán Pérez de Andrade, přezdívaný O Bo (galicjsky ten dobrý). Enrique II. z Trastámary mu za podporu ve válce, kterou vedl proti svému nevlastnímu bratrovi Pedrovi I., udělil panství Ferrol, Pontedeume a Villalba. Stal se jedním z nejmocnějších šlechticů v Galicii ve 14. století a dal postavit mnoho budov ve městě.
Začátkem 20. století byla do města přivedena železnice. I přesto, že Betanzos ztratilo v průběhu na významu, stále je důležitým regionálním centrem a také turistickým cílem.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Většina obyvatel města pracuje ve službách. Důležitý je turistický ruch, díky strategické poloze je Betanzos také logistickým centrem a mnoho společností tu má sklady.
Ve městě je sídlo banka Abanca, sedmé největší banky ve Španělsku. Také zde sídlo Gadisa, firma provozující supermarkety Gadis.[2][3]
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Kostel sv. Jakuba
- Kostel sv. Františka
- Kostel sv. Panny Marie
- Městské hradby
- Palác de Bendaña
- Gotické domy (v ulici Rúa da Cerca)
- Městská hodinová věž
- Klášter de las Madres Agustinas
Územní členění
[editovat | editovat zdroj]Obec se člení na samotné město Betanzos a 6 farností (parroquias), kterými jsou:
- Brabío
- Piadela
- Pontellas
- Requián
- Tiobre
- Viñas
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Casa Núñez a palác de Bendaña -
Tradiční průvod v Betanzos -
Gotická výzdoba na kostele sv. Jakuba
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Betanzos na španělské Wikipedii.
- ↑ Camino Inglés. vivecamino.com [online]. [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ ESPAÑA, Business Insider. Los 50 mayores bancos de Europa por activos totales. Business Insider España [online]. 2018-06-10 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Gadisa || Distribución al por mayor y en supermercados. www.gadisa.es [online]. [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. (španělsky)