Bošáca
Vzhled
Souřadnice: 48°49′40″ s. š., 17°50′20″ v. d.
Bošáca | |
---|---|
Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°49′40″ s. š., 17°50′20″ v. d. |
Nadmořská výška | 330 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Trenčínský |
Okres | Nové Mesto nad Váhom |
Tradiční region | Střední Pováží |
Bošáca | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 19,60[1] km² |
Počet obyvatel | 1 334[2] (2023) |
Hustota zalidnění | 68,32[3] obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Daniel Juráček |
Vznik | 1380 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 032 |
PSČ | 913 07 |
Označení vozidel (do r. 2022) | NM |
NUTS | 505871 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bošáca (maďarsky Bosác[4]) je obec v západním Slovensku v okrese Nové Mesto nad Váhom. Žije zde přibližně 1 400[5] obyvatel.
Bošáce je charakteristická místními kroji a destilátem páleným ze švestek, které rostou v sadech okolo Bošáci.[6]
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Obec leží na úpatí Bílých Karpat asi 9 km severozápadně od Nového Města nad Váhom. Asi 8 km od obce se nachází státní hranice s Českou republiku. Spolu se sousedním Zemianským Podhradím tvoří souvislou zástavbu.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci je z roku 1380, kdy obec byla uvedena pod názvem „Bosach“. V roce 1506 byla obec uvedena pod názvem „Bosacz“ a v roce 1773 pod názvem „Bosacza“.[4]
Obec bývala poddanskou vesnicí patřící ke hradu Beckov.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Nejvýznamnější pamětihodností je římskokatolický barokní Kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený roku 1733. V roce 1789 prodělal klasicistickou úpravu a je nejvýraznější dominantou obce. V kostele se nacházejí barokní sochy, jež sem byly přemístěny z poutního kláštera na Skalke. Jsou to plastiky svatého Ignáce z Loyoly, svatého Jana Nepomuckého a na oltáři svatý Jiří spolu se svatým Archandělem Michaelem.
- Uprostřed obce je v rekonstruovaném lidovém domě Muzeum Bošácké doliny, které vystavuje exponáty lidové kultury. Součástí muzea je malý skanzen s ukázkou původní lidové architektury a tradic. V sousedství muzea je pálenice. [6][7]
Slavní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Štefan Jurech – československý důstojník a slovenský generál, účastník příprav Slovenského národního povstání, oběť nacismu
- Juraj Krajčovič – slovenský důlní inženýr a učitel
- Štefan Kuna – slovenský důstojník a účastník SNP
Partnerské obce
[editovat | editovat zdroj]Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Začátek obce
-
Detail sochy nad vchodem kostela
-
Škola
-
Jeskyně u kostela
-
Fara
-
Pomník padlým
-
Potok Bošáček
-
Pamětní deska Ľudovíta Vladimíra Riznera
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Statistical Office of the Slovak Republic (www.statistics.sk). Hustota obyvateľstva - obce [online]. www.statistics.sk [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky) Nastavení: om7014rr_obc: AREAS_SK, om7014rr_ukaz: Rozloha (Štvorcový meter).
- ↑ Statistical Office of the Slovak Republic (www.statistics.sk). Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [online]. www.statistics.sk [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky) Nastavení: om7101rr_obc: AREAS_SK.
- ↑ Statistical Office of the Slovak Republic (www.statistics.sk). Hustota obyvateľstva - obce [online]. www.statistics.sk [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky) Nastavení: om7014rr_obc: AREAS_SK.
- ↑ a b Kronika obce. Bošáca [online]. [cit. 2024-09-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ a b c KRESÁNEK, Peter. Slovensko. Bratislava: Simplicissimus, 2009. 983 s. ISBN 978-80-969839-0-2. Kapitola Bošáca, s. 230. (slovensky)
- ↑ Pamiatky. Bošáca [online]. [cit. 2024-09-21]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bošáca na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky