Bohumír Štědroň
Prof. PhDr. Bohumír Štědroň, DrSc. | |
---|---|
Narození | 30. října 1905 Vyškov |
Úmrtí | 24. listopadu 1982 (ve věku 77 let) Brno |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Alma mater | Filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
Povolání | klavírista, pedagog, spisovatel, muzikolog, hudební teoretik, hudebník, učitel a sbormistr |
Ocenění | Vyznamenání Za vynikající práci |
Děti | Bohumír Štědroň |
Příbuzní | Vladimír Štědroň (sourozenec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Bohumír Štědroň (30. října 1905 Vyškov[1] – 24. listopadu 1982 Brno) byl český klavírista, hudební vědec, publicista a pedagog, který působil především na Masarykově univerzitě v Brně. Byl to strýc hudebního skladatele Miloše Štědroně, zpěváka Jiřího Štědroně, otec prognostika Bohumíra Štědroně a dědeček právníka Bohumíra Štědroně.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Bohumír Štědroň se narodil 30. října 1905 do rozvětvené hudebnické rodiny Františka Štědroně, jenž byl učitelem hudby a kapelníkem ve Vyškově. Všech pět jeho sourozenců, 4 bratři a sestra, se rovněž věnovali hudbě.[2] Nejvýrazněji se prosadili bratři Vladimír, Miloš a Jan.
Po dokončení studií na gymnáziu začal pracovat jako učitel. Později studoval dějepis a zeměpis v Brně, vedle toho se věnoval studiu hudby u Vladimíra Helferta. Studoval hudební nauku u Josefa Blatného (1925-28) a klavír u Viléma Kurze (1926-29). Učil na brněnské konzervatoři, později externě na pražské AMU. Od roku 1945 působil na Masarykově univerzitě (tehdejší Univerzita Jana Evangelisty Purkyně), kde byl v r.1963 jmenován profesorem. Publikoval především o hudebně-pedagogických tématech, prosadil se i jako lexikograf. Vedle hry na klavír rovněž zpíval a působil také jako dirigent.
Bohumír Štědroň se svojí manželkou Lydií Štědroňovou (roz. Linhartovou), kterou si vzal roku 1947,[3] předal rodinnou hudební tradici i svým třem dětem. Syn Bohumír se rovněž věnuje hudbě i divadlu, je autorem divadelních her, které uvedlo např. divadlo Semafor, Činoherní klub nebo Divadlo Husa na provázku v Brně. Dcera Stanislava Střelcová je hudební redaktorkou Českého rozhlasu a předsedkyní Nadace Bohuslava Martinů. Vnuk Bohumíra Štědroně Jaroslav Kyzlink, syn druhé dcery Lidie, je šéfdirigentem Národního divadla v Praze. Hudebně činní jsou i Štědroňovi synovci a prasynovci, zejména Miloš Štědroň, český hudební skladatel a muzikolog, který je synem Bohumírova bratra Miloše Štědroně staršího, a Jiří Štědroň, zpěvák, textař a herec divadla Semafor, jež je synem Bohumírova bratra Jana. Skladatelské činnosti se věnuje i prasynovec Miloš Orson Štědroň (ten je vnukem Bohumírova bratra Miloše). [4]
Dílo (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Český hudební slovník osob a institucí, společně s Gracianem Černušákem
- Die Musik in Geschichte und Gegenwart (1. vydání, zde 43 hesel);
- Leoš Janáček ve vzpomínkách a dopisech (Praha 1946)
- Josef Bohuslav Foerster a Morava (Brno 1947)
- Leoš Janáček: K jeho lidskému a uměleckému profilu (Praha 1976)
- Leoš Janáček: Vzpomínky, dokumenty, korespondence a studie (Praha 1986)
- Lidová píseň v díle Josefa Suka (sborník Josef Suk, Praha 1935, s. 312–322)
- Zdeněk Fibich a Morava (Sborník dokumentů a studií Zd. Fibich II, Praha 1952, s. 269–318);
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matrika 13275, sn. 96 [online]. MZA [cit. 2023-03-01]. Dostupné online.
- ↑ STŘELCOVÁ, Stanislava. Bohumír Štědroň - hudební historik, kritik, umělec, učitel. Eseje, vzpomínky, dokumenty. [s.l.]: Editio Moravia, 2005. ISBN 80-86565-05-X. (ISBN 80-86565-05-7 uvedené v knize je chybné)
- ↑ Matrika 17177, sn. 241 [online]. MZA [cit. 2023-03-01]. Dostupné online.
- ↑ POLEDŇÁK, Ivan. Bohumír Štědroň 1) [online]. Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity, 2008-07-04 [cit. 2016-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-18.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Československý biografický slovník : Academia, 1992, ISBN 80-200-0443-2
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumír Štědroň
- Bohumír Štědroň v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Bohumír Štědroň v Encyklopedii dějin města Brna