Přeskočit na obsah

Brslen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBrslen
alternativní popis obrázku chybí
Brslen evropský s plody
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádjesencotvaré (Celastrales)
Čeleďjesencovité (Celastraceae)
Rodbrslen (Euonymus)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brslen (Euonymus) je rod rostlin z čeledi jesencovitých. Jsou to opadavé nebo stálezelené dřeviny s jednoduchými vstřícnými listy a drobnými květy opylovanými hmyzem. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje asi 140 druhů. Je rozšířen v Eurasii a Severní a Střední Americe, okrajově i v severní Africe, Madagaskaru a Austrálii. V České republice rostou dva původní druhy, brslen evropský a brslen bradavičnatý. Stálezelené i opadavé brsleny jsou pěstovány jako okrasné keře. Některé druhy, včetně brslenu evropského, jsou jedovaté.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Brsleny jsou opadavé nebo stálezelené keře, řidčeji malé stromy nebo i šplhavé keře. Výjimečně mohou některé druhy dosáhnout výšky až 25 metrů. Listy jsou jednoduché, vstřícné (vzácně i střídavé nebo přeslenité), řapíkaté, celokrajné nebo na okraji zubaté či vroubkované, s palisty. Žilnatina je zpeřená. Větévky mají okrouhlý nebo čtyřboký průřez. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, čtyřčetné nebo pětičetné, uspořádané ve vrcholových nebo úžlabních vrcholících. Kalich i koruna jsou volné, čtyř nebo pětičetné. Koruna je bílá, žlutá, zelenavá, červená nebo purpurová. V květech je přítomný kruhovitý, dužnatý nektáriový disk. Češule chybí. Tyčinek je 4 nebo 5 a jsou přirostlé k okraji nektáriového disku. Semeník je svrchní, srostlý ze 4 nebo 5 plodolistů a se stejným počtem komůrek. Na jeho vrcholu je jediná čnělka zakončená vrcholovou bliznou. V každém plodolistu je po 2 vajíčkách. Plodem je kulovitá až vejcovitá tobolka. Povrch může být hladký, drsný, trnitý, hluboce laločnatý, u některých druhů jsou na plodech podélná křídla. Semena mají žlutý, oranžový nebo červený míšek.[1][2][3]

  • List a květy brslenu evropského
    List a květy brslenu evropského
  • Stromovitý druh Euonymus lucidus
    Stromovitý druh Euonymus lucidus
  • Detail květů brslenu amerického
    Detail květů brslenu amerického
  • Plody brslenu širokolistého
    Plody brslenu širokolistého

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod brslen zahrnuje asi 140 druhů. Je zastoupen s rozličnou četností na všech kontinentech s výjimkou Jižní Ameriky. Centrum druhové diverzity je v Číně, odkud je uváděno asi 90 druhů, z toho 50 endemických. V Severní a Střední Americe a Karibiku roste dohromady 9 druhů. Na africké pevnině je rod zastoupen pouze brslenem širokolistým, který přesahuje z Evropy do Maroka a Alžírska. Na Madagaskaru rostou 2 druhy. V Austrálii je rod zastoupen jediným druhem, který se vyskytuje v severovýchodním Queenslandu.[3][4][5]

V České republice je rod zastoupen 2 původními druhy. Brslen evropský je poměrně hojně rozšířen v nižších a středních polohách. Na jižní Moravu zasahuje brslen bradavičnatý. V teplejších oblastech Evropy dále roste brslen širokolistý, v jihovýchodní Evropě brslen nízký.[4][6]

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]
Strakapoud ussurijský pojídající plody brslenu Hamiltonova

Květy brslenů obsahují nektar a opylují je zejména různé mouchy. Semena brslenů rozšiřují ptáci, kteří konzumují míšek. Plody brslenu evropského šíří zejména červenka obecná, v menší míře také kos černý, pěnice černohlavá a drozd zpěvný.[7]

Obsahové látky a jedovatost

[editovat | editovat zdroj]

Otravy byly zaznamenány zejména po požití plodů brslenu evropského. Hlavními obsahovými látkami jsou kardenolidy (kardioaktivní steroidy digitalisového typu) a řada alkaloidů s dráždivým účinkem na trávicí systém. Alkaloidy jsou obsaženy i v listech. Otravy se projevují zejména dlouhotrvajícím zvracením a vodnatým průjmem. Objevuje se též horečka, halucinace, křeče a kóma, někdy i srdeční arytmie. Léčba spočívá zejména v nitrožilním doplňování tekutin a podávání antiemetika. V brslenu evropském byly zjištěny také triterpenoidy. Rovněž borka brslenu tmavočerveného má projímavý a emetický účinek.[8][9]

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Řada druhů je pěstována jako okrasné keře. Ze stálezelených druhů se v různých kultivarech pěstuje zejména brslen Fortuneův a brslen japonský. Z opadavých brslenů se mimo našich domácích druhů pěstuje např. brslen křídlatý s nádherným, ohnivě červeným podzimním zbarvením, dále brslen širokolistý s velkými, křídlatými plody a brslen korkovitý s nápadnými korkovitými lištami na větvích.

Dřevo druhu Euonymus javanicus z jihovýchodní Asie je známo mimořádnou odolností vůči povětrnostním vlivům a narušení hmyzem, je však velmi vzácné.[3] Některé exotické druhy mají význam v domorodé medicíně.[12]

  • Podzimní zbarvení brslenu křídlatého
    Podzimní zbarvení brslenu křídlatého
  • Pestrolistý kultivar brslenu japonského 'Aureo Marginata'
    Pestrolistý kultivar brslenu japonského 'Aureo Marginata'
  • Brslen japonský jako bonsaj
    Brslen japonský jako bonsaj

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ MA, Jin-shuang; FUNSTON, Michele. Flora of China: Euonymus [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ LEVIN, Geoffrey A. Flora of North America: Euonymus [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 6(2). Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1962. (anglicky) 
  4. ↑ a b Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0. 
  7. ↑ SNOW, Barbara; DAVID, Snow. Birds and berries. [s.l.]: T & AD Poyser, 1998. ISBN 978-1-4081-3822-9. (anglicky) 
  8. ↑ NELSON, L.S. et al. Handbook of Poisonous and Injurious Plants. New York: Springer, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0387-31268-2. (anglicky) 
  9. ↑ KNIGHT, Anthony P. A guide to poisonous house and garden plants. [s.l.]: CRC Press, 2006. (anglicky) 
  10. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  11. ↑ Dendrologie online [online]. Dostupné online. 
  12. ↑ KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Brslen&oldid=20714875“