Cholera v Praze
| Cholera v Praze | |
|---|---|
| Země původu |  Rakousko-Uhersko |
| Jazyk | čeština |
| Žánr | filmová komedie |
| Námět | Katy Kaclová-Vališová Antonín Michl |
| Režie | Alois Jalovec |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Antonín Michl Katy Kaclová-Vališová František Fořt Rudolf Innemann |
| Produkce | Illusion |
| Kamera | Alois Jalovec |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra |  16. leden 1914 |
| Distribuce | Illusion |
| Cholera v Praze na FP, ČSFD, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cholera v Praze je český němý film natočený režisérem Aloisem Jalovcem pro filmovou společnost Illusion v roce 1913 podle zpráv v tisku o šířící se epidemii cholery ve velkých evropských městech.
Synopse
[editovat | editovat zdroj]Děj filmu vychází z dobového strašáku šířeného tehdejším tiskem o šíření cholery po Evropě. Byl vlastně satirou na vytváření zbytečné paniky mezi lidmi, čímž měl novátorský význam. Přesný děj filmu však není znám; pro filmovou historii byly důležité informace Katy Kaclové-Vališové (J. S. Kolár, Myrtil Frýda: Československý němý film 1898 - 1930), premiéra filmu byla anoncována v Národní politice 16. ledna 1914.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]| Antonín Michl | švec |
| Katy Kaclová-Vališová | ševcova dcera |
| František Fořt | milý |
| Rudolf Innemann | role neuvedena |
| Miroslav Innemann | role neuvedena |
Produkce
[editovat | editovat zdroj]Základem pro snímek, který ve své době dosáhl velkého úspěchu u diváků, se staly zprávy v tehdejším tisku o šířící se epidemii cholery po velkých evropských městech. S nápadem převést zprávy na filmové plátno přišli hlavní herečtí protagonisté Katy Kaclová-Vališová a Antonín Michl. Snímek, který byl natočen v roce 1913 pro filmovou společnost Illusion, byl do kin uveden začátkem roku 1914. Režie se ujal spolumajitel Illusionu Alois Jalovec, který se postavil i za kameru. Interiéry snímku byly natáčeny na střeše paláce Koruna v Praze, za externiéry filmaři zašli do Stromovky. Zajímavostí je, že Alois Jalovec se pokusil část filmu ručně kolorovat. V jedné scéně filmu potřeboval Jalovec nějak znázornit, jak herec představující člověka postiženého cholerou, hraje v obličeji všemi barvami. Situaci vyřešil ručním kolorovaním filmového pásu při kterém použil všech základních barev duhy. Takto vytvořený efekt slavil u diváků obrovský úspěch[1]. Film, ani žádná z jeho částí, se do dnešních dnů nedochoval. Národní filmový archiv vlastní pouze čtyři fotografie z filmu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ WASSERMAN, Václav. Václav Wasserman vypráví o starých českých filmařích. Praha: Orbis, 1958. Kapitola Alois Jalovec, s. 154.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BARTOŠEK, Luboš. Náš film. Kapitoly z dějin (1896 – 1945). Praha: Mladá fronta, 1985. 424 s.
- BROŽ, Jaroslav – FRÍDA, Myrtil. Historie Československého filmu v obrazech 1898 – 1930. Praha: Orbis, 1959. 240 s.
- KOLEKTIV AUTORŮ. Český hraný film I. 1898 – 1930. Praha: Národní filmový archiv, 1995. 285 s. ISBN 80-7004-082-3.