Crkvice (Černá Hora)
| Crkvice | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°34′ s. š., 18°38′ v. d. |
| Nadmořská výška | 1 092 m n. m. |
| Stát |  Černá Hora |
  Crkvice | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Crkvice (srbsky Црквице) je vesnice v Krivošije, na úpatí Mount Orjen v Černé Hoře. Jde o místo s největším úhrnem dešťových srážek v Evropě. Dnes je oblast prakticky neobydlená. Crkvice byla v největším období rozkvětu během Rakousko-uherské monarchie do konce první světové války, když byl současný stát Černá Hora součástí monarchie.[1][2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Během období Rakousko-uherské monarchie byla Crkvice využívána jako základní vojenský tábor. Opevnění Fort Kom (Crkvice Ostfort) and Fort Stražnik (Crkvice Westfort) byla vystavěna rakouskouherským vojskem v první polovině 19. století, a byla součástí nejdelšího opevnění směrem k hranici s historickým územím tehdejší Černé Hory. Během tohoto období zde bylo vybudováno 150 objektů, včetně vojenských tréninkových cvičišť, hotelů, tenisových kurtů, bowlingových drah, footbalových hřišť s místy pro 1 000 diváků, kina, kostela, pekárny, nemocnice, pošty, stájí, a dokonce lanovky. Během rakousko-uherského období měla Crkvice kolem 10 000 obyvatel. Pekařství v Crkvici produkující 24 tun chleba denně bylo největší na Balkáně v této době.
Památník věnovaný rebelům Krivošijského povstání v roce 1869 byl otevřen v Crkvici ke stému výročí povstání v roce 1969.
Podnebí
[editovat | editovat zdroj]Crkvice se nachází v středozemním podnebí. Zatímco léto je zde horké a slunečné, podzim, zima a jaro jsou deštivé období. Zvláště v přímořských Dinárských horách je srážkové období větší, než na jiných místech v Evropě.
Roční dešťové srážky v Crkvici jsou okolo 5 100 milimetrů (200 palců). Jako ve většině středomořských oblastí dochází k největším dešťovým srážkám během zimního období, ale ve vyšších horských oblastech je zde druhé největší srážkové období během léta. Srpen je obvykle velmi suché období.
S maximálním úhrnem 350 m³/s vody je zde jeden z největších podzemních krasových toků poblíž města Risan. Většinu času je neaktivní, ale při silných deštích tvoří skoro 20 m vysoký vodopád nad zálivem Kotor.
Vyskytují se zde dva větrné systémy, které mají vliv na místní klima: bóra a jugo. Silný severní chladný vítr bóra se zde objevuje typicky v zimě, nejvíce v Risanském zálivu. Poryvy větru mohou dosahovat až 250 km/h a mohou vést k významnému snížení teploty na několik hodin s mrazivým jevem, který může mít vliv na místní faunu a flóru. Naopak jugo je silný teplý tropický jižní vítr a často se vyskytuje s přicházejícím silným deštěm. Objevuje se během celého roku, ale nejvíce frekventovaný je během podzimu a jara.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled na vesnici -
Tvrđava Kom (2018) -
Památník Krivošijského povstání -
Trosky rakouských kasáren -
Crkvice, současnost -
Historická fotka kasáren (1918) -
Vojenský areál Crkvice (1918)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Crkvice na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crkvice na anglické Wikipedii.
- ↑ Crkvice. Mapcarta [online]. [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TWILLERT, Marianne van. THE AUSTRO-HUNGARIAN HERITAGE OF CRKVICE. Living in Montenegro :) [online]. 2020-05-31 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
