Dům Savoyen
| Dům Savoyen /dříve Königin von England/ | |
|---|---|
 Stav v březnu 2022 | |
| Účel stavby | |
dříve rodinný dům | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesance[1] |
| Architekt | Josef Waldert (1888)[1] |
| Výstavba | 1888–1889[1] |
| Stavitel | Josef Waldert[1] |
| Stavebník | Isabella Kugler[1] |
| Současný majitel | soukromé vlastnictví (sedm osob)[2][3] (2023) |
| Poloha | |
| Adresa | Karlovy Vary,  Česko |
| Ulice | Stará Louka 327/62 |
| Souřadnice | 50°13′14,23″ s. š., 12°52′44,61″ v. d. |
  Dům Savoyen, Karlovy Vary Dům Savoyen, Karlovy Vary, Česko | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům Savoyen, dřívějšího jména Königin von England, česky Královna anglická, se nachází v Městské památkové zóně Karlových Varů, v lázeňské části města na Staré louce 327/62. Současná podoba pochází z let 1888–1889, kdy byl dům radikálně přestavěn.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Informační dlaždice na chodníku před domem Savoyen, čp. 327, uvádí rok založení domu Rotes Kreutz – 1771 – viz fotografie.[4] Podle jiného zdroje[1] však na místě stával barokní dům Rotes Kreutz postavený již mezi lety 1710–1715. V roce 1735 byl v tomto domě jako lázeňský host ubytován některý z členů hraběcího rodu Baariských, jejichž erb byl na objektu ještě v roce 1756. V roce 1771 je znám první majitel domu, Anton Eberl, celní výběrčí v Karlových Varech.[1]
Ve čtyřicátých letech 19. století se dům již jmenoval Königin von England, česky Královna anglická. V roce 1888 majitelka domu Isabella Kugler, sestra Heinricha Puppa, nechala dům radikálně přestavět. Přestavbu realizoval podle vlastního projektu Josef Waldert, karlovarský stavitel a průmyslník, který v letech 1870–1910 vybudoval významnou část Karlových Varů. Projekt i realizace výstavby byly pojaty ve stylu novorenesance. Stavba probíhala dle tehdejších zvyklostí mimo lázeňskou sezonu, tedy v zimním období 1888–1889. Dům se již jmenoval nově Savoyen.[1]
V rozmezí let 1930–1932 zde měl sídlo řecký konzulát.[1]
Ze současnosti
[editovat | editovat zdroj]V roce 2014 byl dům uveden v Programu regenerace Městské památkové zóny Karlovy Vary 2014–2024 v části II. (tabulková část 1–5 Přehledy) v Seznamu památkově hodnotných objektů na území MPZ Karlovy Vary a jejich aktuální stav s vyjádřením vyhovující.[5]
V současnosti (duben 2023) je budova evidována jako bytový dům s devíti bytovými jednotkami v soukromém vlastnictví sedmi osob.[2][3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Čtyřpodlažní dům s mansardovou nástavbou a čtyřosým uličním průčelím s dvěma menšími balkony ve druhém patře se nachází v centru lázeňské části Karlových Varů, na levém břehu řeky Teplé, na Staré louce 327/62.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Dům Savoyen (Královna anglická), s. 142.
- ↑ a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – nahlížení do katastru nemovitosti, 2023-04-09 [cit. 2023-04-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 327. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2023-04-09].
- ↑ Fotografie na Wikimedii Commons – informační dlaždice před objektem čp. 327, Stará louka.Vizte zde.
- ↑ ZEMAN, Lubomír, a kol. Program regenerace Městské památkové zóny Karlovy Vary 2014–2024, část II., tabulková část 1–5 Přehledy [PDF]. Karlovy Vary: Statutární město Karlovy Vary, 2014-10-08 [cit. 2023-04-09]. Kapitola 5. Seznam památkově hodnotných objektů na území MPZ Karlovy Vary a jejich aktuální stav, s. 27. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Dům Savoyen (Královna anglická), s. 142.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu dům Savoyen na Wikimedia Commons