Dervan
| Dervan | |
|---|---|
| kníže Lužických Srbů | |
| Náboženství | slovanské |
| Narození | přibližně 590 |
| Úmrtí | 636 |
| Nástupce | Miliduch |
| Potomci | neznámý kníže |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dervan (latinsky Dervanus; 590? – 636) byl v 7. století kníže Lužických Srbů.
Dle byzantského císaře Konstantina VII. Porfyrogenneta byl Dervan bratrem neznámého srbského prince.[1] Srbský historik Tibor Živković se domníval, že migrace Srbů mohla proběhnout mezi lety 629–632, ještě předtím, než se Dervan připojil k Sámovi.[2]
Dervan je zmíněn v latinsky psané Fredegarově kronice jako „dux gente Surbiorum que ex genere Sclavinorum“[3] (vládce srbského lidu z národa slovanského).[4] Je prvním vládcem srbského kmene, jehož jméno se dochovalo. Fredegarova kronika o něm nejprve píše jako o vévodovi podřízeném Frankům, poté je zaznamenáno jeho spojení se Sámem v kmenovém svazu. Po porážce franského krále Dagoberta I. v bitvě u Wogastisburgu roku 631 nebo 632 se Dervan odloučil od Franků a podrobil se Sámovi.[3]
| „ | Též Dervan, vévoda národnosti Srbů, kteří byli z národnosti Slovanů a již jednou se kdysi přiklonili ke království Franků, dal se se svými [lidmi] pod ochranu království Sámova. | “ |
| — Fredegarova kronika[5] | ||
Dervan následovně společně se Sámem bojoval proti Frankům. Fredegarovy záznamy vypovídají o tom, že Dervan a jeho lid žil na východ od řeky Sály. Zmínka o Dervanovi k roku 631/632 je rovněž první písemné potvrzení o přítomnosti Slovanů na sever od Krušných hor.[6]
Dervan bojoval v letech 631–634 také proti Durynkům, byl však nakonec v roce 636 poražen Radulfem, správcem Durynska.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dervan na anglické Wikipedii.
- ↑ PORFYROGENNETOS, Konstantin VII. De Administrando Imperio. Překlad Romilly Jenkins. Washington, D.C.: Dumbarton Oaks Center for Byzantine Studies, 1967. 341 s. ISBN 9780884023432. S. 153.
- ↑ ŽIVKOVIĆ, Tibor. Јужни Словени под византијском влашћу (600-1025). Београд: Историјски институт САНУ, Службени гласник ISBN 9788677430276. S. 198.
- ↑ a b CURTA, Florin. The Making of the Slavs: History and Archaeology of the Lower Danube Region, c. 500–700. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0-521-80202-4. S. 331. [Dále jen: The Making of the Slavs].
- ↑ The Making of the Slavs, s. 109
- ↑ ŠIMÍK, Petr. Kronika tak řečeného Fredegara [online]. 2007 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online.
- ↑ HERRMANN, Joachim. Die Slawen in Deutschland. Geschichte und Kultur der slawischen Stämme westlich von Oder und Neisse vom 6. bis 12. Jahrhundert Ein Handbuch.. Berlin: Akademie-Verlag, 1985. S. 35, 37, 254.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dervan na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CURTA, Florin. The Making of the Slavs: History and Archaeology of the Lower Danube Region, c. 500–700. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0-521-80202-4. (anglicky)
- LUTOVSKÝ, Michal; PROFANTOVÁ, Naďa. Sámova říše. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 89 s. ISBN 80-200-0420-3.
