Diskuse:Experiment
Přidat témaPřenesené významy
[editovat zdroj]Původní význam slova pokus je "pokusit, pokoušet se o něco". Naopak moderní význam vědeckého experimentu je přenesený. V článku je to obráceně. --Sokoljan 19. 6. 2011, 19:55 (UTC)
Proti sloučení
[editovat zdroj]Vzhledem k rozsahu a odlišné povaze obou článků jsem spíš proti sloučení.--Sokoljan 20. 9. 2011, 15:38 (UTC)
- Pane profesore, máte, dle mého soudu, pravdu - já to vnímám tak, že onen psychologický experiment je vlastně speciální případ obecného vědeckého experimentu. Navic s Vámi souhlasím v tom, že slovo jako takové má i svůj zcela obecný (například hovorový) význam (zde IMHO ve smyslu obecné vzdělanosti). Zdravím MiroslavJosef 20. 9. 2011, 15:41 (UTC)
- Děkuji za názor, proto jsem to nesloučil ihned. Osobně jsem pro sloučení z toho důvodu, že experiment je stále tentýž, liší se pouze zkoumaná realita. A je jedno, zda jde o biologický (který je dominantní ve článku experiment) nebo psychologický experiment; a nebo třeba fyzikální. Navíc pokusy na živých tvorech mají velmi obdobné potíže (neopakovatelnost na stejných jedincích atd.), což nahrává sloučení článků (pokud je jeden o biologickém a druhý o psychologickém experimentu). Každý experiment musí mít stále alespoň jednu výzkumnou skupinu a jednu kontrolní, které se oproti sobě statisticky srovnávají. Přijde mi proto nelogické udržovat dva články, které jsou v současnosti oba v poměrně zanedbaném stavu, navíc mi přijde nelogické problematiku oddělovat. --Hynas 22. 9. 2011, 14:09 (UTC)
Taky děkuji, že jste to dal k diskusi. Máte pravdu, i když psychologické pokusy mají hodně jiné podmínky a třeba Zimbardo nebo Allport žádnou kontrolní skupinu neměli a mít ani nemohli. Také opakovatelnost je problematická a nároky na "nedestruktivnost" daleko přísnější. Mně ale šlo ještě o to, že každý z článků je dost jinak pojatý a oba jsou dost dlouhé, takže sloučení by jim neprospělo. Spíš bude asi potřeba udělat ještě další články, protože ve fyzikálních pokusech kontrolní skupina taky nebývá (není proč) a i metoda bývá dost jiná. O historicky významných pokusech (třeba Galileo, Torricelli nebo von Guericke) ani nemluvě. Zdraví Váš--Sokoljan 22. 9. 2011, 17:48 (UTC)
- Pane profesore, těžko se s vámi polemizuje. Uznávám ovšem, že kontrolní skupina je nutná jen potud, kd je nutné statisticky odlišit "normální" chování od chování po experimentálním zásahu (což u drtivé většiny fyzikálních experimentů není nutné). Děkuji za rozšíření obzoru, nejsem si však teď moc jistý, jak vylepšit samotný článek Experiment; o fyzikálních experimentech se mohu spíše domýšlet.
Co s tím?
[editovat zdroj]Článek má obecný, i když dost chudý úvod a následuje výklad biologického experimentu. Fyzikální, sociologický atd. experimenty tu chybí, psychologický má vlastní článek. Navrhuji dopsat aspoň fyzikální experiment (bez kontrolní skupiny atd.), anebo ten biologický také oddělit do zvláštního článku. Odstraňuji návrh na sloučení, protože se k němu nikdo nepřipojil. Zdraví --Sokoljan 17. 10. 2011, 18:24 (UTC)