Dodekakarbonyl tetrakobaltu
| Dodekakarbonyl tetrakobaltu | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | dodekakarbonyl tetrakobaltu |
| Funkční vzorec | Co4(CO)12 |
| Sumární vzorec | Co4C12O12 |
| Vzhled | černé krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 17786-31-1 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 241-763-1 |
| PubChem | 519477 |
| SMILES | [Co-2]1235(C#[O+])(C#[O+])C(=O)[Co-2]246(C#[O+])(C#[O+])C(=O)[Co-2]34(C#[O+])(C#[O+])(C1=O)[Co-3]56(C#[O+])(C#[O+])C#[O+] |
| InChI | InChI=1S/12CO.4Co/c12*1-2;;;; |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 571,85 g/mol |
| Teplota rozkladu | 60 °C (333 K) |
| Hustota | 2,09 g/cm3 |
| Bezpečnost | |
 GHS02  GHS08  GHS09 | |
| H-věty | H228 H301 H317 H331 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dodekakarbonyl tetrakobaltu je chemická sloučenina patřící mezi karbonyly kovů, se vzorcem Co4(CO)12, černá pevná látka nerozpustná ve vodě, která se na vzduchu snadno oxiduje.
Příprava a struktura
[editovat | editovat zdroj]Dodekakarbonyl tetrakobaltu se připravuje dekarbonylací oktakarbonylu dikobaltu (Co2(CO)8):
- 2 Co2(CO)8 → Co4(CO)12 + 4 CO
Co4 jádro je tetraedrické, ale symetrie molekuly je typu C3v. Tři z dvanácti karbonylových ligandů jsou můstkové a devět koncových.[1]
Vzdálenost Co-Co činí průměrně 249,9 pm, délka vazeb C-O 113,3 pm a velikost úhlu Co-C-O 177,5°.[2][3]
Stejnou C3v strukturu má také dodekakarbonyl tetrarhodia (Rh4(CO)12), dodekakarbonyl tetrairidia (Ir4(CO)12) ale vykazuje dokonalou Td symetrii bez můstkových karbonylů.[4]
Komplexy Rh4 a Ir4 jsou tepelně stálejší než u Co4. Teoreticky předpovězená a experimentálně zjištěná struktura dodekakarbonylu tetrakobaltu se liší.[3][4][2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tetracobalt dodecacarbonyl na anglické Wikipedii.
- ↑ P. Chini. The closed metal carbonyl clusters. Inorganica Chimica Acta. 1968, s. 31–51. DOI 10.1016/0073-8085(68)80013-0.
- ↑ a b L. J. Farrugia; D. Braga; F. Grepioni. A structure redetermination of Co4(CO)12: evidence for dynamic disorder and the pathway of metal atom migration in the crystalline phase. Journal of Organometallic Chemistry. 1999, s. 60–66. DOI 10.1016/S0022-328X(98)00879-1.
- ↑ a b P. Corradini. Structure of tetracobaltdodecarbonyl. Journal of Chemical Physics. 1959, s. 1676–1677. DOI 10.1063/1.1730674. Bibcode 1959JChPh..31.1676C.
- ↑ a b C. H. Wei. Structural analyses of tetracobalt dodecacarbonyl and tetrarhodium dodecacarbonyl. Crystallographic treatments of a disordered structure and a twinned composite. Inorganic Chemistry. 1969, s. 2384–2397. DOI 10.1021/ic50081a030.