Douglas C-54 Skymaster
| C-54 Skymaster | |
|---|---|
 | |
| Určení | Vojenský transportní letoun |
| Původ | Spojené státy americké |
| Výrobce | Douglas Aircraft Co. |
| První let | 14. února 1942 |
| Zařazeno | 1942 |
| Vyřazeno | 1975 |
| Charakter | 11 u Buffalo Airways |
| Uživatel | USAAF US Navy, USAF |
| Výroba | 1942–1947 |
| Vyrobeno kusů | 1170 ks |
| Vyvinuto z typu | Douglas DC-4 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Douglas C-54 Skymaster je americký nákladní vojenský letoun, užívaný za druhé světové a Korejské válce. Jednalo se o celokovový čtyřmotorový dolnoplošník s příďovým podvozkem.
Stejně jako byl Douglas C-47 Skytrain odvozený z DC-3, byl i C-54 Skymaster odvozen z civilního dopravního letadla - Douglas DC-4. Kromě přepravy nákladu přepravoval C-54 také prezidenty, předsedy vlád a vojenský personál. Desítky variant C-54 byly zaměstnány v celé řadě rolí, jako je letecká záchranná služba, vědecký a vojenský výzkum a sledování raket a záchrana. Během blokády Berlína dopravoval zásoby uhlí a potravin do západního Berlína. Po korejské válce byl nadále využíván k vojenským a civilním účelům ve více než 30 zemích. Byl to také jeden z prvních letounů, který vezl prezidenta Spojených států.
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]
První sériová verze C-54 vznikla ve 24 exemplářích. Jednalo se o běžné dopravní stroje Douglas DC-4 bez nákladních vrat, vyráběné zprvu pro společnosti United a American Airlines, které americké letectvo převzalo přímo z výrobních linek. Zálet prvního se konal v březnu 1942.
Varianta C-54A byla vyrobena v počtu 252 kusů, z nichž byl jeden letoun (42-107451) upraven na variantu C-54C, respektive VC-54C pro dopravu prezidenta USA.
Stroje verze C-54B byly vyráběny v Douglas Aircraft Company v Chicagu pod označením C-54B-DC (120 kusů) a v Santa Monice jako C-54B-DO (100 kusů). Od „Áčka“ se odlišovaly integrálními nádržemi v křídle a úpravou pro možnost nesení nosítek v trupu.
Produkce následující verze C-54D dosáhla počtu 380 letounů, C-54E 125 strojů a C-54G 162 kusů. V prototypu létala XC-54K, což byla dálková úprava s motory R-1820-HD.
C-54L byl jeden stroj verze A zkoušený v roce 1947 s vylepšenou palivovou soustavou, C-54M v počtu 38 strojů vznikly přestavbou dříve vyrobených C-54 konvertovaných pro přepravu sypkého uhlí během Berlínského leteckého mostu v roce 1948 při blokádě Berlína. Úprava pro sanitní účely MC-54M v počtu 30 strojů vznikla přestavbou původních C-54E během korejské války. VC-54M vznikl na základě jednoho stroje MC-54M (44-9041) k štábní dopravě.
Různé verze přesunuté od USAAF, respektive USAF, používalo také letectvo US Navy, které se při změně označování v roce 1962 uváděly následovně: VC-54N (původně R5D-1Z), C-54P (R5D-2), VC-54P (R5D-2Z), C-54Q (R5D-3), VC-54Q (R5D-3Z), C-54R (R5D-4R), C-54S (R5D-5), VC-54S (R5D-5Z), C-54T (R5D-5R), EC-54U (R5D-4) a fotoprůzkumná verze pobřežní stráže (USCG) RC-54V byla původně značena R5D-3P.
Tento spolehlivý letoun sloužil ve druhé světové válce téměř beze ztrát. Po válce se začala vyrábět jeho civilní verze DC-4-1009 a letoun tak sloužil v několika státech světa. Poslední civilní kusy byly vyřazeny v roce 1975. Zvláštní verzí byla DC-4M stavěná kanadskou firmou Canadair s pohonnými jednotkami Rolls-Royce Merlin 620, známá jako CL.2 North Star (C.4), v civilní službě u britských dopravců jako typ Argonaut.
Specifikace (C-54G-DO)
[editovat | editovat zdroj]Údaje podle[1]
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Posádka: 4
- Kapacita: 50 vojáků nebo 32 500 lb (14 700 kg) nákladu[2]
- Rozpětí: 35,81 m
- Délka: 28,60 m
- Výška: 8,38 m
- Nosná plocha: 135,60 m²
- Hmotnost prázdného stroje: 17 659 kg
- Max. vzletová hmotnost: 33 113 kg
- Pohonná jednotka: 4 × dvouhvězdicový motor Pratt & Whitney R-2000-9
- Výkon motoru: 1450 hp (1081 kW)
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální cestovní rychlost: 442 km/h
- Ekonomická cestovní rychlost: 306 km/h
- Dostup: 6795 m
- Dolet: 6 435 km
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ CVRKAL, Milan. Douglas C-54/DC-4 Skymaster. Letectví a kosmonautika. Únor 1987, roč. LXIII., čís. 3, s. 31.
- ↑ FRANCILLON, René J. McDonnell Douglas Aircraft since 1920: Volume I. 2. vyd. London: Putnam Aeronautical, 1988. 617 s. ISBN 0-87021-428-4. Kapitola Douglas DC-4 Skymaster, s. 317. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Douglas C-54 Skymaster na Wikimedia Commons - Kamufláže letounu C-54 Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine.
- Fotogalerie letounů DC-4 a C-54
