Přeskočit na obsah

Dvorce (okres Jihlava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dvorce
Kaple na návsi
Kaple na návsi
Znak obce DvorceVlajka obce Dvorce
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměČechy + Morava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel211 (2024)[1]
Rozloha3,50 km²[2]
Katastrální územíDvorce u Jihlavy
Nadmořská výška515 m n. m.
PSČ588 51
Počet domů75 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDvorce 21
588 51 Batelov
dvorce@quick.cz
StarostkaBc. Veronika Duchanová
Oficiální web: www.obec-dvorce.cz
Dvorce
Dvorce
Další údaje
Kód obce506729
Kód části obce17418
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dvorce (německy Höfen) jsou obec ležící v okrese Jihlava, na obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy, přičemž takřka celé katastrální území obce, stejně jako celá zástavba se nachází v Čechách, zatímco na Moravě se nacházejí jen některé pozemky, nacházející na pravém břehu původního koryta řeky Jihlavy, jež zde bylo odkloněno při někdejší výstavbě zdejší železniční tratě. Žije zde 211[1] obyvatel. Katastrální území obce má rozlohu 343 ha.

Ve vzdálenosti 8 km severovýchodně leží statutární město Jihlava, 20 km západně město Pelhřimov, 21 km severně město Humpolec a 27 km severovýchodně město Havlíčkův Brod.

Název se vyvíjel od varianty Dworzecz (1375), Dworcze (1596), Höffen (1654), Höfen (1787), Höfen a Dworce (1843).[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1360, kdy je ves uváděna v majetku želivského kláštera. Roku 1595 byly Dvorce odkoupeny městem Jihlavou, které ji drželo až do zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století.[6]

V letech 1869–1890 příslušela k obci Hubenov, v letech 1890–1960 byla samostatnou obcí, v letech 1961–1990 spadala jako místní část k Cejli, od 28. února 1990 je opět samostatnou obcí.[7]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Dvorce leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 9 km jihozápadně od Jihlavy, 4 km severně od Kostelce, 1,5 km severovýchodně od Cejle a 4 km jihovýchodně od Mirošova. Geomorfologicky je oblast součástí Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Vyskytenská pahorkatina.[8] Průměrná nadmořská výška činí 515 metrů.[9] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 568 metrů stojí severozápadně od obce. Východní hranici katastru tvoří řeka Jihlava, do které se zleva vlévá Jedlovský potok. V severní části katastru leží část vodní nádrže Hubenov.[10]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 29 domech 200 obyvatel, z nichž bylo 97 žen. 83 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 110 k německé, všech 200 obyvatel se hlásili k Římskokatolické církvi.[11]

Vývoj počtu obyvatel Dvorců[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2014
Počet obyvatel 187 185 195 197 204 200 275 202 239 227 210 173 159 186

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na katastrálním území Dvorce u Jihlavy a je členem Mikroregionu Dušejovskomístní akční skupiny Třešťsko.

Zastupitelstvo a starosta

[editovat | editovat zdroj]

Obec má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Luděk Smrčka.

Období Voliči Účast v % Mandáty Starosta
2002–2006 135 77,78 9 Otomír Klubal
2006–2010 153 67,32 9 Otomír Klubal
2010–2014 148 72,30 9 Jana Tomanová
2014–2018 164 63,41 9 Luděk Smrčka

Znak a vlajka

[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009.[13]

Znak: V modrém štítě nad stříbrným vlnitým břevnem v patě vztyčený gotický dvojklíč provlečený dvěma zkříženými obilnými klasy, každý s odkloněným listem, vše zlaté. Vlajka: List tvoří tři vodorovné pruhy, modrý, bílý a modrý, v poměru 8 : 1 : 1. V horním pruhu vztyčený gotický dvojklíč provlečený dvěma zkříženými obilnými klasy, každý s odkloněným listem, vše žluté. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy HUNSGAS s. r. o., SBL TRADING CZ, spol. s r. o., DUNA JL s. r. o., obchod společnosti LAPEK, a. s.[14] a Restaurace Fialka. Obcí prochází silnice III. třídy č. 01943 a železniční trať. č. 225 Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí.[15] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, ARRIVA PRAHA, ČSAD BenešovČeské dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Praha, Jihlava, Pelhřimov, Vlašim, Černovice, Opatov, Čechtice, Telč, Vyskytná, Nový Rychnov, Počátky, Rohozná a Batelov[16] a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.[17] Obcí prochází červeně značená turistická trasa z Cejle do Rantířova.

Školství, kultura a sport

[editovat | editovat zdroj]

Zdejší děti docházejí do základní školy v Cejli.[18] Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Dvorce.[19]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A–H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 447. 
  6. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 338. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 124. 
  8. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online. 
  9. Dvorce [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online. 
  10. Dvorce [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 71. 
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 – 2005 – 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-01]. S. 564, 565, záznam 22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  13. Udělené symboly – Dvorce [online]. 2009-04-17 [cit. 2014-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. 
  14. Dvorce [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  15. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  16. Dvorce [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  17. Dvorce [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  18. Výroční zpráva 2012/2013 [online]. ZŠ a MŠ Cejle, 2014-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  19. SDH Dvorce [online]. OSH Jihlava, 2014-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]