Edward Teller

Edward Teller
Edward Teller
	Edward Teller (1958)
Narození	15. leden 1908; Budapešť, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. září 2003; Stanford, Kalifornie, USA
Bydliště	Spojené státy americké
Alma mater	Lipská univerzita (do 1930); Univerzita v Göttingenu (do 1933); Protestantské gymnázium Fasori
Povolání	jaderný fyzik, spisovatel literatury faktu, vysokoškolský učitel, teoretický fyzik, vynálezce a fyzik
Zaměstnavatelé	Kalifornská univerzita v Berkeley; Chicagská univerzita; Univerzita v Göttingenu
Ocenění	Cena Alberta Einsteina (1958); Remsen Award (1959); Cena Enrica Fermiho (1962); Harveyho cena (1975); Eringenova medaile (1980); … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	judaismus; agnosticismus
Choť	Augusta H. Teller (1934–2000)
Rodiče	Max Neufeld
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edward Teller (maďarsky Teller Ede) (15. ledna 1908, Budapešť – 9. září 2003, Stanford, Kalifornie) byl americký fyzik maďarsko-židovského původu. V USA je označovaný jako „otec vodíkové bomby“. Teller byl jedním z nejkontroverznějších vědců 20. století, měl velký politický vliv, prosazoval vývoj nových zbraní hromadného ničení a stal se „architektem hvězdných válek“. Tellerem se nechal inspirovat i Stanley Kubrick ve svém filmu Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu.

Život

Edward Teller se narodil v Rakousku-Uhersku. Jeho otec Miksa Teller byl právník. Když byl Edward malý, mluvil velice pomalu a jeho dědeček upozorňoval dokonce na to, že může být retardovaný. Teller odmaturoval v Maďarsku. Zajímala ho nejen matematika, ale když mu otec kvůli lepší možnosti výdělku doporučil studium chemie, zapsal se Teller na Budapešťskou technickou universitu. 2. ledna roku 1926 Teller opustil Maďarsko kvůli fašistickému režimu a kvůli zákonu Numerus clausus.

V Karlsruhe nejdříve studoval matematiku a chemii. Roku 1927 zde měl přednášku profesor Mark Hermann o kvantové mechanice jako o základě chemie. Tellera zaujala daná problematika a tak začal studovat fyziku. Na jaře roku 1928 se už učil fyziku v Mnichově pod dohledem Arnolda Sommerfelda. Ve stejném roce přišel Teller o část nohy při dopravní nehodě tramvaje. Od té doby měl místo chodidla protézu a kulhal až do konce života. Na podzim roku 1928 odešel studovat do Lipska, kde byl jeho profesorem Werner Heisenberg. V roce 1930 tu získal doktorát fyziky. Ve stejném roce se Teller spřátelil i s ruskými fyziky Georgem Gamowem a s Lvem Landauem, kteří byli v této době v západní Evropě.

Teller se později zabýval molekulární spektroskopií. V této oblasti je jeho nejznámějším objevem Jahn-Tellerův efekt (1937). Poté pracoval dva roky v Göttingenu, kde se stal asistentem pozdějšího nositele Nobelovy ceny Jamese Francka. Teller opustil Německo v roce 1933 a na krátkou dobu odešel do Anglie. Potom odešel na rok do Kodaně, kde pracoval pod vedením Nielsa Bohra. Roku 1933 se oženil s „Mici“ (Mária Harkányi).

Později Tellera pozval do USA George Gamow. V roce 1938 tam spolu vypracovali teoretické základy termonukleárních fúzí. Roku 1941 se Teller stal občanem USA. Od roku 1942 pracoval na projektu Manhattan.

Po druhé světové válce se spolu se Stanem Ulamem stal vedoucí osobností vývoje americké vodíkové bomby, jejíž prototyp získal název Teller-Ulamova bomba. Rozhodující formuli objevil v roce 1951 a v listopadu 1952, rok před Sovětským svazem, bombu vyzkoušeli. Byla 2500× silnější než atomové bomby, svržené na Hirošimu a Nagasaki. Získal značný politický vliv a dostal se do ostrého konfliktu s řadou kolegů, včetně „otce atomové bomby“ Roberta Oppenheimera, kteří usilovali o kontrolu atomových zbraní. V 80. letech zastával Reaganův projekt „hvězdných válek“.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edward Teller na slovenské Wikipedii.

↑ Augusta "Mici" Teller, Mathematician , Los Alamos, NM. Atomic Heritage Foundation. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Edward Teller na Wikimedia Commons
Jan Kapoun: Edward Teller Archivováno 29. 4. 2009 na Wayback Machine., Reflex, 3. prosince 2003
2003: Zemřel vynálezce vodíkové bomby Edward Teller, ČT24, 9. září 2008

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[110aedb7d00e8902139ed3240dcd13e436123bb2-1] Augusta "Mici" Teller, Mathematician , Los Alamos, NM. Atomic Heritage Foundation. Dostupné online.

[1]

Osobnosti roku časopisu Time

1927–1950	Charles Lindbergh (1927) Walter Chrysler (1928) Owen D. Young (1929) Mahátma Gándhí (1930) Pierre Laval (1931) Franklin Delano Roosevelt (1932) Hugh Samuel Johnson (1933) Franklin Delano Roosevelt (1934) Haile Selassie I. (1935) Wallis Simpsonová (1936) Čankajšek / Sung Mej-ling (1937) Adolf Hitler (1938) Stalin (1939) Winston Churchill (1940) Franklin Delano Roosevelt (1941) Stalin (1942) George Catlett Marshall (1943) Dwight D. Eisenhower (1944) Harry S. Truman (1945) James F. Byrnes (1946) George Catlett Marshall (1947) Harry S. Truman (1948) Winston Churchill (1949) americký voják (1950)

1951–1975	Muhammad Mosaddek (1951) Alžběta II. (1952) Konrad Adenauer (1953) John Foster Dulles (1954) Harlow Curtice (1955) maďarský bojovník za svobodu (1956) Nikita Sergejevič Chruščov (1957) Charles de Gaulle (1958) Dwight D. Eisenhower (1959) američtí vědci: George Beadle / Charles Draper / John Enders / Donald Arthur Glaser / Joshua Lederberg / Willard Libby / Linus Pauling / Edward Purcell / Isidor Rabi / Emilio Segrè / William Bradford Shockley / Edward Teller / Charles Townes / James Van Allen / Robert Woodward (1960) John Fitzgerald Kennedy (1961) papež Jan XXIII. (1962) Martin Luther King (1963) Lyndon B. Johnson (1964) William Westmoreland (1965) generace Baby boomers (1966) Lyndon B. Johnson (1967) posádka Apolla 8: William Anders / Frank Borman / Jim Lovell (1968) střední společenská třída Američanů (1969) Willy Brandt (1970) Richard Nixon (1971) Henry Kissinger / Richard Nixon (1972) John Sirica (1973) král Fajsal (1974) americké ženy: Susan Brownmillerová / Kathleen Byerlyová / Alison Cheeková / Jill Conwayová / Betty Fordová / Ella Grassová / Carla Hillsová / Barbara Jordanová / Billie Jean Kingová / Carol Suttonová / Susie Sharpová / Addie Wyattová (1975)

1976–2000	Jimmy Carter (1976) Anvar as-Sádát (1977) Teng Siao-pching (1978) Rúholláh Chomejní (1979) Ronald Reagan (1980) Lech Wałęsa (1981) počítač (1982) Ronald Reagan / Jurij Andropov (1983) Peter Ueberroth (1984) Teng Siao-pching (1985) Corazon Aquinová (1986) Michail Gorbačov (1987) ohrožená Země (1988) Michail Gorbačov (1989) George H. W. Bush (1990) Ted Turner (1991) Bill Clinton (1992) mírotvůrci: Jásir Arafat / Nelson Mandela / F. W. de Klerk / Jicchak Rabin (1993) papež Jan Pavel II. (1994) Newt Gingrich (1995) David Ho (1996) Andrew Grove (1997) Bill Clinton / Ken Starr (1998) Jeff Bezos (1999) George W. Bush (2000)

2001–dosud	Rudolph Giuliani (2001) whistlebloweři: Cynthia Cooperová / Coleen Rowleyová / Sherron Watkinsová (2002) americký voják (2003) George W. Bush (2004) dobří Samaritáni: Bono / Bill Gates / Melinda Gatesová (2005) ty (2006) Vladimir Putin (2007) Barack Obama (2008) Ben Bernanke (2009) Mark Zuckerberg (2010) protestující (2011) Barack Obama (2012) papež František (2013) bojovníci proti ebole: Jerry Brown / Kent Brantly / Ella Watsonová-Strykerová / Foday Gollah / Salome Karwahová (2014) Angela Merkelová (2015) Donald Trump (2016) ti, kteří prolomili mlčení (2017) ochránci: Džamál Chášukdží / Maria Ressaová / Wa Lone / Ťjo Sou U / zaměstnanci The Capital (2018) Greta Thunbergová (2019) Joe Biden / Kamala Harrisová (2020) Elon Musk (2021) Volodymyr Zelenskyj / duch Ukrajiny (2022) Taylor Swift (2023)