Finále Davis Cupu 1980
Finále Davis Cupu 1980 | |
---|---|
Sportovní hala v Praze | |
Datum | 5. až 7. prosince 1980 |
Ročník | 78. finále |
Místo | Sportovní hala |
Dějiště | Praha, Československo |
Povrch | koberec – Supreme (hala) |
Finálové utkání | |
Vítěz | Československo |
Finalista | Itálie |
Výsledek | 4–1 |
Program | |
Finále Davis Cupu 1980 představovalo vyvrcholení 79. ročníku největší mužské týmové soutěže v tenisu. Ve finále interzonální části se střetly Československo a poražený finalista předchozího ročníku Itálie.
Finále se konalo ve dnech 5. až 7. prosince 1980 ve Sportovní hale v Praze-Holešovicích (dnešní Tipsport arena).
Vítězem finále se stalo Československo, když porazilo Itálii 4:1 na zápasy. Pro Československo to byl historicky první triumf v této prestižní soutěži. Předtím hráli Čechoslováci finále pouze jednou, v roce 1975 podlehli ve Stockholmu Švédsku vedenému fenomenálním Björnem Borgem 2:3 na zápasy.[1]
Pozadí
[editovat | editovat zdroj]Týmy bojující o Davisův pohár byly rozděleny do čtyř kontinentálních zón - americké, evropské A, evropské B a východní. Vítězové jednotlivých zón se pak mezi sebou utkali v play-off o cennou trofej. Vítězem americké zóny se stala Argentina, evropskou zónu A vyhrála Itálie, evropskou zónu B Československo a východní zónu Austrálie. V semifinále pak Československo porazilo v Buenos Aires Argentinu 3:2 na zápasy[2] a Itálie v domácím prostředí v Římě zdolala Austrálii rovněž 3:2 na zápasy.[3]
Obhájcem titulu z předchozího ročníku byly Spojené státy americké, které tehdy ve finále v domácím prostředí v San Franciscu porazily Itálii hladce 5:0 na zápasy.[4] Američané však ve finále americké zóny podlehli na antuce v Buenos Aires domácí Argentině 1:4 na zápasy.[5]
Itálie byla zkušenějším týmem, finále hrála již pošesté. V roce 1976 Italové dokonce slavili celkový triumf, když ve finále v Santiago de Chile porazili domácí reprezentaci 4:1 na zápasy.[6] K tomu si Italové mohli připočítat finálové účasti z let 1960, 1961, 1977 a 1979.
Československo bylo ve finále teprve podruhé. Poprvé Čechoslováci o "salátovou mísu" bojovali v roce 1975 ve Stockholmu s domácími Švédy. Československý tým v sestavě Jan Kodeš, Jiří Hřebec, Vladimír Zedník a František Pála tehdy podlehl 2:3 na zápasy. Švédy dovedl k triumfu vynikající Björn Borg, který vyhrál obě své dvouhry a navíc pomohl získat třetí bod ve čtyřhře.[1]
Utkání československého a italského týmu
[editovat | editovat zdroj]Československý tým se před finále roku 1980 utkal v Davisově poháru s Itálií celkem osmkrát, s velmi aktivní bilancí 6 výher, 2 prohry. Nicméně poslední vzájemné utkání vyhrála Itálie, která v předchozím ročníku (1979) porazila Československo v interzonálním semifinále 4:1 na zápasy.
Itálie – Československo 3:2
- 1:0, Umberto de Morpurgo vs. Pavel Macenauer, 6–3, 6–3, 6–4
- 1:1, Placido Gaslini vs. Jan Koželuh, 1–6, 7–9, 6–3, 4–6
- 1:2, Umberto de Morpurgo / Placido Gaslini vs. Pavel Macenauer / Jan Koželuh, 6–8, 6–4, 4–6, 4–6
- 2:2, Umberto de Morpurgo vs. Jan Koželuh, 6–1, 6–2, 6–0
- 3:2, Placodo Gaslini vs. Pavel Macenauer, 0–6, 6–4, 6–4, 6–3
Československo – Itálie 3:0
- 4. – 6. června 1931, čtvrtfinále Evropské zóny, povrch neznámý, Praha, Československo[8]
- 1:0, Ladislav Hecht vs. Giorgio de Stefani, 6–4, 7–5, 3–6, 8–6
- 2:0, Roderich Menzel vs. Umberto de Morpurgo, 6–3, 6–3, 4–6, 6–2
- 3:0, Ferenc Maršálek / Roderich Menzel vs. Umberto de Morpurgo / Alberto del Bono, 6–3, 6–4, 6–1
- zbylé dvouhry se nehrály
Itálie – Československo 2:3
- 1:0, Giorgio de Stefani vs. Ladislav Hecht, 6–3, 7–5, 1–6, 6–2
- 1:1, Augusto Rado vs. Roderich Menzel, 1–6, 2–6, 8–10
- 1:2, Ferruccio Quintavalle / Augusto Rado vs. Ferenc Maršálek / Roderich Menzel, 8–6, 3–6, 0–6, 4–6
- 2:2, Giorgio de Stefani vs. Roderich Menzel, 0–6, 7–5, 6–2, 5–7, 6–3
- 2:3, Augusto Rado vs. Ladislav Hecht, 2–6, 6–8, 2–6
Itálie – Československo 2:3
- 0:1, Giovanni Cucelli vs. Jaroslav Drobný, 3–6, 6–3, 2–6, 3–6
- 0:2, Marcello del Bello vs. Vladimír Černík, 2–6, 4–6, 9–7, 3–6
- 1:2, Giovanni Cucelli / Marcello del Bello vs. Jaroslav Drobný / Vladimír Černík, 6–1, 8–6, 6–2
- 1:3, Marcello del Bello vs. Jaroslav Drobný , 9–11, 3–6, 2–6
- 2:3, Giovanni Cucelli vs. Vladimír Černík, 6–2, 2–6, 6–3, 6–3
Československo – Itálie 3:2
- 11. – 13. června 1965, čtvrtfinále Evropské zóny , antuka, Praha, Československo[11]
- 1:0, Milan Holeček vs. Giuseppe Merlo, 6–4, 5–7, 8–6, 6–1
- 1:1, Jiří Javorský vs. Nicola Pietrangeli, 3–6, 4–6, 6–2, 4–6
- 2:1, Milan Holeček / Jiří Javorský vs. Sergio Tacchini / Nicola Pietrangeli, 2–6, 6–4, 7–5, 6–4
- 3:1, Jiří Javorský vs. Giuseppe Merlo, 1–6, 6–4, 8–6, 6–3
- 3:2, Milan Holeček vs. Nicola Pietrangeli, 2–6, 2–6, 2–6
Itálie – Československo 2:3
- 0:1, Massimo di Domenico vs. Jan Kodeš, 3–6, 6–1, 6–3, 4–6, 4–6
- 1:1, Adriano Panatta vs. Jan Kukal, 8–6, 6–3, 6–3
- 2:1, Massimo di Domenico / Adriano Panatta vs. Jan Kodeš / Jan Kukal, 6–4, 2–6, 6–2, 3–6, 6–3
- 2:2, Massimo di Domenico vs. Jan Kukal, 9–7, 4–6, 5–7, 7–9
- 2:3, Adriano Panatta vs. Jan Kodeš, 3–6, 2–6, 2–6
Československo – Itálie 4:1
- 3. – 5. srpna 1973, finále Evropské zóny B, antuka, Praha, Československo[13]
- 0:1, Jan Kodeš vs. Corrado Barazzutti, 5–7, 6–3, 4–6, 6–2, 1–6
- 1:1, Jiří Hřebec vs. Antonio Zugarelli, 12–10, 6–1, 6–1
- 2:1, Jan Kodeš / František Pála vs. Giordano Majoli / Pietro Marzano, 6–2, 8–6, 6–4
- 3:1, Jiří Hřebec vs. Corrado Barazzutti, 9–7, 6–1, 6–4
- 4:1, Jan Kodeš vs. Antonio Zugarelli, 6–1, 6–3, 0–6, 6–2
Itálie – Československo 4:1
- 0:1, Corrado Barazzutti vs. Tomáš Šmíd, 1–6, 6–3, 1–6, 6–3, 5–7
- 1:1, Adriano Panatta vs. Ivan Lendl, 6–4, 1–6, 6–0, 6–0
- 2:1, Paolo Bertolucci / Adriano Panatta vs. Jan Kodeš / Tomáš Šmíd, 6–8, 6–2, 6–1, 6–2
- 3:1, Corrado Barazzutti vs. Ivan Lendl, 4–6, 6–1, 6–2, 3–6, 7–5
- 4:1, Adriano Panatta vs. Tomáš Šmíd, 6–3, 6–2
Finalisté
[editovat | editovat zdroj]Československo
[editovat | editovat zdroj]Daviscupový tým Československa hrál ve finále teprve podruhé, poprvé pak v domácím prostředí. Předtím Čechoslováci hráli finále v roce 1975, kdy podlehli ve Stockholmu domácím Švédům v čele s Borgem 2:3 na zápasy.
Ve finále evropské zóny B porazili Čechoslováci v Bukurešti Rumuny 4:1 na zápasy. Interzonální semifinále se pak konalo v Buenos Aires, kde náš tým očekávali Argentinci vedení Guillermo Vilasem. V prvním zápase José Luis Clerc porazil Složila 3:2 na sety. Vzápětí však Vilas prohrál hladce ve třech setech s Lendlem. Druhý den Lendl se Šmídem vyhráli čtyřhru a třetí bod přidal opět Lendl v zápase proti Clercovi. Vilas sice poté porazil Složila, ale už jen snížil stav utkání na konečných 2:3 na zápasy.[2] Čechoslováci tedy po pěti letech opět postoupili do finále.
- Ivan Lendl - 20 let, na začátku kariéry. Grandslamové úspěchy měl teprve před sebou, jeho nejlepším výsledkem bylo zatím čtvrtfinále z US Open 1980. Během roku 1980 však vyhrál celkem sedm turnajů série ATP, což jej posunulo na šesté místo světového žebříčku. První utkání v Davis Cupu absolvoval v roce 1978 proti Velké Británii. Bilance před finále 10–5 (dvouhra 8-5, čtyřhra 2-0). Zazářil v semifinále proti Argentině, kdy se zasloužil o všechny tři body československého týmu.[15]
- Tomáš Šmíd - 24 let. První utkání v Davis Cupu absolvoval v roce 1977 proti Irsku. Bilance před finále 16-5 / 1 utkání nedohráno (dvouhra 8-3 / 1, čtyřhra 8-2). V roce 1980 vyhrál 2 turnaje ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[16]
- Pavel Složil - 24 let. První utkání v Davis Cupu absolvoval v roce 1978 proti Rumunsku. Bilance před finále 6-2 (dvouhra 4-2, čtyřhra 2-0). V týmu plnil spíše úlohu náhradníka za Lendlem a Šmídem. V semifinále proti Argentině prohrál obě své dvouhry.[17]
- Jan Kodeš - 34 let. Wimbledonský vítěz z roku 1973 a dvojnásobný vítěz French Open 1970 a 1971 se loučil s kariérou. Čtyřhra proti Rumunům ve finále evropské zóny B byla jeho posledním vystoupením v Davisově poháru. Jeho bilance byla 60-34 (dvouhra 39-19, čtyřhra 21-15). Atmosféru finále Davis Cupu okusil již v roce 1975, kdy Československo ve Stockholmu podlehlo domácím Švédům 2:3 na zápasy. Ze tří zápasů, ve kterých tehdy nastoupil, získal jeden bod.[18]
Nehrajícím kapitánem byl Antonín Bolardt.
Itálie
[editovat | editovat zdroj]Daviscupový tým Itálie byl poraženým finalistou předešlého ročníku, kdy Italové prohráli v San Franciscu finále se Spojenými státy jednoznačně 0:5 na zápasy.[4]
Italové přešli ve finále evropské zóny A přes Švédy (bez Borga) poměrem 4:1 na zápasy, v interzonálním semifinále pak v domácím prostředí v Římě porazili Austrálii 3:2 na zápasy.
Italové již jednou Davis Cup vyhráli, v roce 1976 u toho byli Panatta, Barazzutti i Bertolucci. Italové tehdy ve finále porazili Chile v Santiago de Chile 4:1 na zápasy.[6] Navíc měli na kontě další čtyři finálové účasti z let 1960, 1961, 1977 a 1979.
- Adriano Panatta - 30 let. Zkušený matador, člen vítězného týmu z roku 1976. Finálovou atmosféru okusil i v letech 1977 a 1979, kdy však Italové na triumf nedosáhli. Vítěz French Open z roku 1976. V roce 1980 vyhrál jeden turnaj série ATP. V Davis Cupu debutoval v roce 1970 v utkání proti Československu, ze tří zápasů, do kterých tehdy nastoupil, získal dva body. Československo (za které nastoupili Jan Kodeš a Jan Kukal) však přesto vyhrálo 3:2 na zápasy. Bilance před finále 57-27 (dvouhra 34-20, čtyřhra 23-7).[19]
- Corrado Barazzutti - 27 let. Také velmi zkušený hráč, člen vítězného týmu z roku 1976 a finalista z let 1977 a 1979. Semifinalista z US Open 1977 a French Open 1978. V roce 1980 vyhrál jeden turnaj série ATP. V Davis Cupu debutoval v roce 1972 v utkání proti Rakousku. Bilance před finále 31-13 (dvouhra 29-13, čtyřhra 2-0).[20]
- Paolo Bertolucci - 29 let. I on byl členem úspěšných týmů z let 1976, 1977 a 1979. V Davis Cupu debutoval stejně jako jeho týmový kolega Barazzutti v roce 1972 v utkání proti Rakousku. Hrál především čtyřhru (s Panattou). Bilance před finále 26-7 (dvouhra 8-2, čtyřhra 18-5).[21]
- Gianni Ocleppo - 23 let, náhradník. Jeho zápas za rozhodnutého stavu proti Lendlovi byl jeho teprve druhým daviscupovým vystoupením. Debut si odbyl v roce 1980 v semifinále evropské zóny A proti Švýcarsku.[22]
Nehrajícím kapitánem byl Vittorio Crotta.
Program
[editovat | editovat zdroj]Finále Davis Cupu 1980 | ||||
Zápas | Československo | Itálie | Výsledek | Stav |
Pátek – 5. prosince | ||||
1. dvouhra | Tomáš Šmíd [2] | Adriano Panatta [1] | 3–6, 3–6, 6–3, 6–4, 6–4 | 1:0 |
---|---|---|---|---|
2. dvouhra | Ivan Lendl [1] | Corrado Barazzutti [2] | 4–6, 6–1, 6–1, 6–2 | 2:0 |
Sobota – 6. prosince | ||||
3. čtyřhra | Ivan Lendl Tomáš Šmíd |
Paolo Bertolucci Adriano Panatta |
3–6, 6–3, 3–6, 6–3, 6–4 | 3:0 |
Neděle – 7. prosince | ||||
4. dvouhra | Tomáš Šmíd [2] | Corrado Barazzutti [2] | 6–3, 3–6, 2–6 | 3:1 |
5. dvouhra | Ivan Lendl [1] | Gianni Ocleppo | 6–3, 6–3 | 4:1 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b SWE vs. TCH 1975, podrobnosti utkání na oficiální stránce Davis Cupu, přístup: 20.12.2012
- ↑ a b ARG vs. TCH 1979, podrobnosti utkání na oficiální stránce Davis Cupu, přístup: 20.12.2012
- ↑ ITA vs. AUS 1979, podrobnosti utkání na oficiální stránce Davis Cupu, přístup: 20.12.2012
- ↑ a b USA vs. ITA 1979, podrobnosti utkání na oficiální stránce Davis Cupu, přístup: 20.12.2012
- ↑ ARG vs. USA 1980, podrobnosti utkání na oficiální stránce Davis Cupu, přístup: 20.12.2012
- ↑ a b CHI vs. ITA 1976, podrobnosti utkání na oficiální stránce Davis Cupu, přístup: 20.12.2012
- ↑ ITA vs TCH 1928, podrobnosti utkání na oficiální stránce Davis Cupu, přístup: 20.12.2012
- ↑ TCH vs ITA 1931, podrobnosti utkání na oficiální stránce Davis Cupu, přístup: 20.12.2012
- ↑ ITA vs TCH 1934, podrobnosti utkání na oficiální stránce Davis Cupu, přístup: 20.12.2012
- ↑ ITA vs TCH 1948, podrobnosti utkání na oficiální stránce Davis Cupu, přístup: 20.12.2012
- ↑ TCH vs ITA 1965, podrobnosti utkání na oficiální stránce Davis Cupu, přístup: 20.12.2012
- ↑ ITA vs TCH 1970, podrobnosti utkání na oficiální stránce Davis Cupu, přístup: 20.12.2012
- ↑ TCH vs ITA 1973, podrobnosti utkání na oficiální stránce Davis Cupu, přístup: 20.12.2012
- ↑ ITA vs TCH 1979, podrobnosti utkání na oficiální stránce Davis Cupu, přístup: 20.12.2012
- ↑ Ivan Lendl, profil hráče na oficiálních stránkách Davis Cupu; přístup 22.12.2012
- ↑ Tomáš Šmíd, profil hráče na oficiálních stránkách Davis Cupu; přístup 22.12.2012
- ↑ Pavel Složil, profil hráče na oficiálních stránkách Davis Cupu; přístup 22.12.2012
- ↑ Jan Kodeš, profil hráče na oficiálních stránkách Davis Cupu; přístup 22.12.2012
- ↑ Adriano Panatta, profil hráče na oficiálních stránkách Davis Cupu; přístup 22.12.2012
- ↑ Corrado Barazzutti, profil hráče na oficiálních stránkách Davis Cupu; přístup 22.12.2012
- ↑ Paolo Bertolucci, profil hráče na oficiálních stránkách Davis Cupu; přístup 22.12.2012
- ↑ Gianni Ocleppo, profil hráče na oficiálních stránkách Davis Cupu; přístup 22.12.2012
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Zpráva Československo získalo Davisův pohár ve Wikizprávách
- (anglicky) Finále Davis Cupu 1980 na oficiálních stránkách
- Davis Cup 1980, dokument ČT