Přeskočit na obsah

Franz Spina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Franz Spina
portrét z roku 1926
portrét z roku 1926
9. ministr veřejných prací Československa
Ve funkci:
12. října 1926 – 7. prosince 1929
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Předseda vládyAntonín Švehla
František Udržal
PředchůdceVáclav Roubík
NástupceJan Dostálek
10. ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy Československa
Ve funkci:
7. prosince 1929 – 4. června 1935
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Předseda vládyFrantišek Udržal
Jan Malypetr
PředchůdceJan Šrámek
NástupceLudwig Czech
Ministr bez portfeje Československa
Ve funkci:
4. června 1935 – 23. března 1938
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Edvard Beneš
Předseda vládyJan Malypetr
Milan Hodža
Úřadující
Ve funkci od:
21. července 1937
Stranická příslušnost
ČlenstvíBdL

Narození5. října 1868
Městečko Trnávka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. září 1938 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materNěmecká univerzita Praha
CommonsFranz Spina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Spina (5. října 1868 Městečko Trnávka[1]17. září 1938 Praha)[2][3] byl český politik a publicista německé národnosti z období československé první republiky.

Narodil se v Městečku Trnávce, ležící v bývalém německého jazykovém ostrově Hřebečsko. Díky relativní dvojjazyčnosti oblasti ovládal již v dětských letech plynně němčinu i češtinu. V rodném městě navštěvoval utrakvistickou lidovou školu, v roce 1879 však přestoupil na piaristické gymnázium v Moravské Třebové, kde studium v roce 1887 zakončil maturitou.

V roce 1887 nastoupil na studia germanistiky, klasické filologie a filosofie ve Vídni. Imatrikulován byl v roce 1888 na německé univerzitě v Praze. Jeho cílem bylo stát se středoškolským učitelem. Při svých studiích se též stal členem studentského burschenschaftu Constantia. V roce 1892 složil státní zkoušku z učitelství němčiny, latiny a řečtiny. Roku 1901 promoval a získal doktorát z filosofie.

Pracoval v Broumově a Uničově, v letech 1901–1905 působil jako profesor na gymnáziu v Moravské Třebové. V roce 1906 byl na Německé univerzitě Univerzity Karlovy jmenován lektorem českého jazyka, čemuž následovala v tomto oboru v roce 1909 habilitace.

Literární činnost

[editovat | editovat zdroj]

Je autorem publikací na téma české a slovanské kulturní dějiny. Byl spoluzakladatelem a redaktorem časopisu Slavische Rundschau. Vydal staročeské památky Frantova práva, Legenda o sv. Kateřině. Je též autorem studie o českých tiscích v Norimberku v 16. století.[4]

Ve volbách v roce 1920 byl zvolen poslancem Národního shromáždění za Německý svaz zemědělců (BdL). Roku 1926 se stal ministrem veřejných prací, od roku 1929 do roku 1935 působil jako ministr zdravotnictví a tělovýchovy.

Když v roce 1933 vydal Konrad Henlein provolání “Ke všem sudetským Němcům,” kteří se hlásí k “německému kulturnímu a osudovému společenství”,[5] začal se Německý svaz zemědělců dostávat do potíží, jelikož Franz Spina zaujímal proti tomuto seskupení odmítavý postoj. Na rozdíl od henleinovských názorů byl tvůrcem teorie symbiózy Čechů a Němců.[6] Po volbách v roce 1935 (ve kterých Sudetoněmecká strana zvítězila) působil do roku 1938 již jako ministr bez portfeje.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Spina na německé Wikipedii.

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1866-1876 v Městečku Trnávce, sign.M-9 5538, ukn.5959, str.12. Dostupné online
  2. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1275. 
  3. NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 150. 
  4. http://aleph.nkp.cz/F
  5. ADÁMEK, Marek. Politické a historické souvislosti rozpadu ČSR 1938-1939. Brno, 2007 [cit. 2021-08-16]. 81 s. diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Jiří Nolč. s. 12. Dostupné online.
  6. Česká troufalost: žíti po svém. Přítomnost. 9. 12. 1936, s. 771. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HÖHNE, Steffen – UDOLPH, Ludger (eds.): Franz Spina (1868-1938). Ein Prager Slawist zwischen Universität und politischer Öffentlichkeit. Köln 2012.
  • TRAPL, Miloš: Franz Spina – z Malé Hané do Prahy. Historica Olomucensia, Supplementum II., 2014, s. 181–192.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]