Přeskočit na obsah

Geografie Lichtenštejnska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lichtenštejnsko je malá alpská země (mikrostát) v Evropě. Jeho rozloha je 160,477 km². Na západě a jihu hraničí se Švýcarskem a na východě s Rakouskem. Je to jeden ze dvou (vedle Uzbekistánu) moderních dvojitě vnitrozemských států, což znamená, že žádná ze sousedních země nemá přístup k moři.

Zeměpisná poloha

[editovat | editovat zdroj]
Poloha Lichtenštejnska na mapě Evropy.

Lichtenštejnské knížectví se nachází v západní Evropě v údolí Horního Rýna na východním břehu řeky, v pohoří Rätikon ve východních Alpách.

Administrativně sousedí na jihu s obcemi Fläsch a Maienfeld ve švýcarském kantonu Graubünden a na západě s obcemi Altstätten, Sennwald, Buchs, Sevelen, Wartau a Sargans ve švýcarském kantonu St. Gallen. Na východě pak knížectví hraničí s obcemi Feldkirch, Frastanz a Nenzing v rakouské spolkové zemi Vorarlbersko.

Krajní body území knížectví jsou následující:

  • nejsevernějšíí bod – rakousko-lichtenštejnsko-švýcarský trojmezí (obec Ruggell) – 47°16'14" s. š.
  • nejjižnější bod – vrchol Falknishorn (obec Triesen) – 47°02'58" s.š.
  • nejvýchodnější bod – hraniční bod č. 29, horská louka Sareis (obec Triesenberg) – 9°38′34″E.
  • nejzápadnější bod – hraniční bod č. 2, ohyb Rýna v Mäls (obec Balzers) – 9°28′16″E.

Zeměpisná šířka knížectví je přibližně 12,35 km (10 '18''), zatímco zeměpisná délka je 24,77 km (14 '10'').

Geometrický střed Lichtenštejnska vypočítal v roce 2000 místní matematik a nachází se poblíž vrcholu Bargälla v Gaflei v obci Triesenberg.

Celková délka lichtenštejnských hranic je 77,9 km, z toho 41,2 km se Švýcarskem a 36,7 km s Rakouskem. Přirozenou hranici na západní straně knížectví tvoří koryto Rýna, zatímco jižní a většina celé východní hranice s Rakouskem je vymezena hřebeny alpských štítů.

Topografická mapa Lichtenštejnska.
Údolí Rýna v Oberland (pohled z Planken).
Rovinatá část Lichtenštejnska v Unterlandu s tyčícím se kopcem Eschnerberg.
Vysoká horská krajina Steg.
Grauspitz (2 599 m n. m.) – nejvyšší vrchol Lichtenštejnska.

Geologie a povrchový reliéf

[editovat | editovat zdroj]

Geologická strukura Lichtenštejnska je komplikovaná, což je způsobeno silným vlivem alpského vrásnění a neustále se zvedajících Alp. Proto zde existuje mnoho složitých forem (např. příkrovy). Geologickým základem naprosté většiny knížectví jsou mořské sedimenty (především dolomit, ale také vápence, opuky, pískovce a blátokry), které vznikly v druhohorách a třetihorách na dně oceánu Tethys a následně byly vyzdviženy a zvrásněny jako následek srážky africké a euroasijské desky.

Horské vrcholy

[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším vrcholem Lichtenštejnska je Grauspitz s výškou 2 599 m n. m. Kromě toho je v knížectví 29 dalších vrcholů, jejichž výška přesahuje 2000 m nad mořem Deset nejvyšších vrcholů je uvedeno v tabulce níže:

pořadí název vrcholu výška souřadnice obec
1. Grauspitz (Vorder Grauspitz) 2599 m n.p.m. 47°03'09.8"N 9°34'52.6"E Triesen
2. Schwarzhorn (Hinter Grauspitz) 2573 m n.p.m. 47°03'17.4"N 9°35'14.8"E Triesen
3. Naafkopf 2570 m n.p.m. 47°03'38.8"N 9°36'25.4"E Schaan
4. Falknis 2560 m n.p.m. 47°03'01.6"N 9°33'50.5"E Triesen
5. Falknishorn (Mazorakopf) 2451 m n.p.m. 47°02'53.5"N 9°33'23.9"E Triesen
6. Augstenberg 2359 m n.p.m. 47°04'56.6"N 9°36'36.4"E Schaan/Triesenberg
7. Plasteikopf 2356 m n.p.m. 47°03'57.5"N 9°34'39.6"E Triesen
8. Gorfion 2308 m n.p.m. 47°04'41.3"N 9°37'07.3"E Triesenberg
9. Ochsenkopf 2286 m n.p.m. 47°06'52.9"N 9°37'28.8"E Schaan
10. Rappastein 2221 m n.p.m. 47°04'36.6"N 9°33'57.5"E Balzers/Triesen
Sněhová pokrývka ve Stegu.
Rýn v Balzers.
Samina na rakousko-lichtenštejnské hranici.
Jezero Gampriner Seele.

Celá oblast Lichtenštejnského knížectví se nachází v rozvodí Severního moře, v povodí Rýna.

Největší řekou protékající územím Lichtenštejnska je Rýn, jehož prameny jsou ve Švýcarsku. Na úseku necelých třiceti kilometrů tvoří lichtenštejnsko-švýcarskou hranici. V celém hraničním úseku je řeka regulována a šířka koryta je konstantní a činí 100 metrů . Rýn se v minulosti systematicky rozléval a způsoboval povodně, ale po regulaci koryta a vybudování Liechtensteiner Binnenkanal byla tato hrozba eliminována .

Vysokohorská krajina s vrstveným uspořádáním vegetace v údolí Saminy.

Ochrana přírody

[editovat | editovat zdroj]

V Lichtenštejnsku je deset přírodních rezervací:

Lichtenštejnská alpská oblast je navíc oblastí ochrany rostlin, kde je zakázáno ničení a sběr rostlin.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geografia Liechtensteinu na polské Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Encyklopedia Geograficzna Świata: Europa. Wydawnictwo OPRES, Kraków 1998, ISBN 83-85909-36-2.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Liechtenstein, [w:] Encyklopedia PWN [online], Wydawnictwo Naukowe PWN [dostęp 2020-03-03] .